Po medvědech přišli na řadu vlci. Slovensko začalo střílet plaché šelmy

Na Slovensku se znovu otevřela jedna z nejvýbušnějších debat kolem velkých šelem. Po letech silné ochrany vlka stát znovu umožňuje jeho lov a pro sezonu 2026/2027 stát stanovil kvótu na 68 jedinců.

Nejvyšší počet vlků bude možné ulovit v Žilinském kraji, kde ministerstvo povolilo 23 kusů. Banskobystrický kraj má kvótu 22, Prešovský 16, Košický čtyři a Trenčínský tři vlky.

Lov je povolen od 1. září do doby, než ministerstvo lov v příslušném kraji zastaví, nejpozději ale do 15. ledna 2027. Výjimkou zůstávají území s pátým stupněm ochrany, některé evropsky významné lokality a vybraná příhraniční území.

Hned první den platnosti povolení k odstřelu 68 vlků zastřelili myslivci první zvíře v okresu Kežmarok.

Ministerstvo: Kvóta odpovídá 20 procentům přírůstku

Slovenské ministerstvo půdohospodářství tvrdí, že kvótu stanovilo na úrovni přibližně 20 procent čistého ročního přírůstku populace vlka. Při rozdělení mezi kraje mělo zohlednit především počet hospodářských zvířat usmrcených vlky a velikost území, kde je vlk chráněn celoročně.

Oficiální dokument s kvótou zveřejnilo ministerstvo na konci srpna. Tím pokračuje politika, která se na Slovensko vrátila po zrušení celoroční ochrany vlka na konci roku 2024. Od té doby se plošný lov znovu stal součástí státního managementu této šelmy.

Ochránci: Vlci se střílejí, škody ale neklesají

Proti stanovené kvótě se postavily organizace WWF Slovensko, My sme les a AEVIS. Podle nich stát nepředložil přesvědčivý důkaz, že plošný odstřel skutečně snižuje škody na hospodářských zvířatech.

Ochranáři upozorňují, že od obnovení kvót bylo podle jejich propočtů usmrceno nejméně 120 vlků, přesto se výše škod způsobených chovatelům nesnížila. Podle nich tak mezi počtem zastřelených vlků a škodami v jednotlivých okresech není jasná souvislost.

Právě to je jeden z nejsilnějších argumentů odpůrců lovu. Tvrdí, že pokud stát chce skutečně pomoci chovatelům, měl by místo plošného odstřelu podporovat elektrické ohradníky, pastevecké psy, lepší zabezpečení stád a další preventivní opatření.

Zastřelení jednoho vlka může rozbít celou smečku

Dalším problémem je sociální struktura vlků. Slovenský zoolog a odborník na velké šelmy Slavomír Finďo už dříve upozorňoval, že vlčí smečka funguje jako rodinná jednotka. Pokud lovec zastřelí dominantního jedince nebo reprodukční pár, může tím celou smečku narušit.

Podle něj může mít rozpad smečky paradoxně i opačný efekt, než stát očekává. Menší a méně stabilní skupiny mohou mít větší problém lovit přirozenou kořist a častěji se obracet k hospodářským zvířatům. Plošný odstřel tak nemusí automaticky znamenat méně škod.

Loni padla kvóta téměř celá

Zkušenost z předchozí lovecké sezony ukazuje, že stanovené kvóty nejsou jen teoretickým limitem. V sezoně 2025/2026 slovenské ministerstvo povolilo odstřel 74 vlků a lovci jich nakonec zastřelili 68. Vedle toho dalších 13 vlků uhynulo z jiných příčin.

To znamená, že letošních 68 povolených jedinců může velmi reálně znamenat desítky dalších usmrcených vlků během několika měsíců.

Přečtěte si: Bobři zachraňují českou krajinu před vyschnutím. A šetří Česku miliony korun

Ministerstvo přitom vychází především z odhadu ročního přírůstku populace. Odpůrci ale zpochybňují, nakolik přesně lze skutečný počet vlků i jejich přírůstek určit.

Finďo upozorňuje, že podklady vznikají mimo jiné na základě terénního monitoringu a následných přepočtů, takže výsledné číslo je stále jen odhadem.

Od medvědů k vlkům

Debata o vlcích se navíc odehrává ve stejné době, kdy slovenská vláda výrazně změnila přístup také k medvědům. Ministr životního prostředí Tomáš Taraba letos otevřeně mluvil o tom, že Slovensko chce po dokončení sčítání medvědů požádat Evropskou komisi o možnost každoroční eliminační kvóty.

Zároveň ale slovenské soudy už zpochybnily některé dřívější zásahy ministerstva. V únoru soud rozhodl, že výjimka na odstřel osmi medvědů na Liptově byla nezákonná, protože ve spise podle soudu chyběly dostatečné odborné podklady.

Přístup slovenské vlády k velkým šelmám tak stále více staví ochranu přírody proti argumentům o bezpečnosti lidí a škodách chovatelů. U vlka je ale spor ještě komplikovanější. Na rozdíl od jednotlivých problémových jedinců se totiž stát rozhodl pro plošnou kvótu na celé populaci.

Nejde jen o počet vlků

Klíčová otázka proto není jen, zda je 68 vlků hodně nebo málo. Podstatné je, zda stát dokáže doložit, že právě takto nastavený lov skutečně řeší problém, který řešit má.

Pokud se škody na hospodářských zvířatech po odstřelu nesnižují a zároveň lov může rozbíjet sociální strukturu smeček, pak je legitimní ptát se, zda plošná kvóta není spíš politickým gestem vůči myslivcům a části venkova než efektivním nástrojem ochrany hospodářských zvířat.

Tip: Klimatická změna vyhnala z původního domova už každého desátého motýla

Slovenské ministerstvo tvrdí, že letošní kvóta vychází z dat o populaci a škodách. Ochranáři naopak požadovali nulovou kvótu a tvrdí, že řešením má být prevence.

Právě další měsíce ukážou, zda se po dalším roce lovu skutečně podaří škody snížit. Pokud ne, argument pro plošné střílení vlků bude stále slabší.

Úvodní foto: Pixnio - volná licence.