„Nikdo tomu nerozumí.“ Politici ostře kritizují systém emisních povolenek

Směřování k moderní a nízkoemisní energetice a klimatické politice se v Česku pomalu rozpadá. Ze stran nové vlády přichází kritika systému emisních povolenek a ze stran průmyslových svazů nejistota, co v následujících měsících a letech čekat a zda je možné počítat s rozvolněním některých přísných pravidel. Je to důsledkem jak geopolitické situace, tak střídání vládních stran.

Debata o budoucnosti české energetiky se zároveň posouvá. Zatímco ještě před několika lety dominovaly otázky, jak rychle odstavit uhlí a jak urychlit dekarbonizaci, nyní stále častěji zaznívá obava z dopadů na ceny energií, průmysl i sociální komfort. Úleva z možného rozvolnění je tak znát především v průmyslových oborech, které se dostávají pod tlak drahých povolenek, vysokých cen elektřiny i nejistoty kolem budoucích evropských pravidel.

Právě teplárenství se stalo jedním z nejviditelnějších symbolů tohoto obratu v posledních letech a nyní se štěpí na dvě poloviny. Ta první již zainvestovala a má nyní modernější provoz a nižší náklady a ze současné situace oproti druhé polovině těží. Ta druhá doufá, že ji zachrání právě aktuální vláda a její chladný a opatrný přístup k dekarbonizaci.

„Nikdo nerozumí evropské energetické politice.“
Karel Havlíček

Sektor nicméně potřebuje miliardové investice do přechodu od uhlí, nových zdrojů tepla i modernizace infrastruktury. Zároveň ale čím dál hlasitěji kritizuje systém emisních povolenek ETS, z jehož výnosů má být velká část transformace financována. Během konference Dny teplárenství a energetiky například vicepremiér Karel Havlíček (ANO) odmítl podpořit klimatické cíle pro rok 2040 a označil je za nereálné. „Nejsem připraven se pod to podepsat v rámci České republiky, protože je to nesmyslný cíl,“ uvedl.

Podle něj se evropská energetická politika odtrhla od reality. „Nikdo nerozumí evropské energetické politice. Nikdo jí nerozumí. A já se přiznám, a to jsem člověk, který je z té branže… já jí taky nerozumím,“ uvedl.

Kritika emisních povolenek

Kritika už ale nesměřuje jen na samotné klimatické cíle. Čím dál častěji se terčem stává samotný systém emisních povolenek ETS, který měl původně motivovat firmy ke snižování emisí. Místo toho je dnes v části průmyslu vnímán jako mechanismus, který zdražuje výrobu a zároveň vytváří prostor pro finanční spekulace.

Oponenti z řad současné vlády kritizují, že Evropa tlačí na rychlejší odchod od fosilních paliv a zároveň financuje modernizaci právě z nástroje, který fosilní energetiku zdražuje. Čím vyšší cena povolenek, tím větší tlak na průmysl i domácnosti, ale zároveň více peněz pro modernizační fondy a dotační programy.

„Není tady jednotný energetický evropský trh. Nehrajme si na něj. Je tady Pyrenejský poloostrov, balkánský poloostrov, středoevropský pekelně drahý, francouzský a skandinávský. Výsledek je ten, že každý platí za energii úplně jiné ceny,“ komentuje Havlíček snahu o sjednocení evropského trhu.

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) považuje vysoké ceny povolenek za úpadek průmyslu. „Klimatické cíle momentálně přeplňujeme o pět procent. Ale my to neděláme na základě toho, že bychom byli tak skvělí a zaváděli nové technologie. Ono to jde proto, protože velká část těch společností umírá,“ řekl.

• Tip: Rekonstrukce zdraží a přibydou povinnosti. Co přináší nová směrnice pro budovy

Podobně ostře vystoupil i bývalý premiér Mirek Topolánek, který dnes stojí v čele Teplárenského sdružení. „Žádná diskuse o užitečnosti ETS neexistuje. To je prostě morbidní nástroj,“ prohlásil. Bez financování právě z peněz získaných díky povolenkám by přitom k modernizaci dost možná nedocházelo. „Úředníky úplně nezajímají staré regulace a tvoří pořád nové a nové. Co je ale daleko horší, rozhodují o tom politici, kteří si pletou kilowatt a kilowatthodinu,“ dodal.

Ještě před několika lety byla přitom podobná kritika spojována hlavně s okrajovějšími politickými proudy. Dnes zaznívá i od představitelů vládních stran nebo lidí přímo spojených s transformací energetiky.¨

Řešení? Nemají

Přesto ale ani samotní kritici systému ETS nenabízejí jednoduché řešení. Teplárny i stát současně přiznávají, že bez peněz z povolenek nebude možné transformaci sektoru financovat. Výnosy z ETS dnes tvoří základ Modernizačního fondu, z něhož se platí nové zdroje tepla, modernizace sítí nebo přechod od uhlí.

Pokud by cena povolenek výrazně klesla nebo by se systém zásadně omezil, dramaticky by se propadly také příjmy určené na transformaci. Politici i průmysl tak současně požadují levnější povolenky a zároveň potřebují zachovat peníze, které z nich plynou.

„Debata by dnes neměla stát na tom, zda transformaci energetiky zastavit, ale jak ji udělat ekonomicky zvládnutelnou a dlouhodobě předvídatelnou. Teplárenství potřebuje stabilní investiční prostředí a jasný výhled, protože bez modernizace infrastruktury a nových zdrojů se problém vysokých cen energie jen odsune do budoucna,“ komentuje Ondřej Šumavský ze Svazu moderní energetiky.

V debatě podle něj zároveň často zaniká, že centrální teplárenství už dnes funguje v režimu ETS a cenu emisí dlouhodobě nese, zatímco část individuálních zdrojů vytápění byla mimo tento systém. „Připravované ETS2 proto do určité míry narovnává podmínky mezi jednotlivými způsoby vytápění. Emisní povolenky zároveň nejsou jen náklad, ale i hlavní zdroj financování transformace, bez kterého bude velmi obtížné udržet konkurenceschopnost i dostupné ceny tepla,“ dodává.

Výhody centrálního vytápění

Sám ministr Červený připustil, že stát bude rád, pokud se podaří udržet alespoň současný objem evropských peněz, a to především v souvislosti s obdobím po roce 2028, kdy se může změnit postavení Česka v evropském rozpočtu.
Do celé debaty navíc vstupuje i otázka sociálních dopadů. Centrální zásobování teplem využívají v Česku miliony lidí a prudké zdražování energií by mohlo výrazně zasáhnout domácnosti i města. Teplárenství proto argumentuje nejen průmyslovou konkurenceschopností, ale stále častěji i sociální stabilitou.

Havlíček otevřeně uznává, že pokud budou náklady dál růst, nakonec je zaplatí odběratelé. Centrální teplárenství je oproti zbytku Evropy poměrně ojedinělý přístup. „Je to také do značné míry sociální instrument, aby lidé měli dostupné energie. Pokud ceny porostou, logicky je bude muset zaplatit jedině zákazník. Stát mu to může akorát nějakými nástroji ulehčit,“ popisuje.

• Psali jsme: Záporné ceny opět zaúřadovaly. Elektřina stála téměř –500 eur za MWh

Europoslanec Ondřej Krutílek (ODS) kritiky brzdí. Podle něj není hlavním problémem samotná existence ETS, ale nepředvídatelnost systému. „My potřebujeme zajistit, aby ta cena byla v ideálním případě nízká, ale hlavně stabilní,“ uvádí a varuje před představou, že evropskou klimatickou legislativu půjde jednoduše zastavit. „Bavme se ne o tom, čemu chceme vzdorovat, ale jak tomu budeme vzdorovat.“

Evropská energetika a politika kolem ní se zkrátka viditelně mění. Česko není jediné, kde odpor k emisním povolenkám sílí. V několika členských státech sílí tlak na zmírnění klimatických opatření a část průmyslu otevřeně mluví o ztrátě konkurenceschopnosti vůči regionům s levnější energií. Jak se každá země s touto kritikou popasuje a jak nakonec k povolenkovému systému přistoupí, bude otázkou následujících měsíců.

Úvodní foto: Unsplash