Odpustky za neuskutečněné dotační projekty nebo cesta ke zneužití peněz?

Nová kompenzační výzva v programu Nová zelená úsporám má pomoci lidem, kteří si loni nechali připravit projekty, ale kvůli vyčerpání alokace nestihli podat žádost. Stát jim nyní nabízí náhradu nákladů na projektovou dokumentaci nebo energetické posudky, až 50 tisíc korun u rodinných domů a 100 tisíc korun u bytových domů. Jenže systém se dá snadno zneužít a stát tak poměrně nepochopitelně utratí desítky až stovky milionů, které by mohly posloužit daleko účinněji.

Na první pohled jde o logický krok. Mnoho domácností investovalo peníze do přípravy projektů ve víře, že dotaci získají. Nečekaný konec celého programu jim ale zhatil plány a na rekonstrukci jen s bezúročným úvěrem nedosáhnou, či nedosáhnou ani na samotný úvěr. Jenže za projekty mezitím utratili desítky tisíc. Stát se tak alespoň přispěním na projekt jakoby omlouvá za svůj nepředvídatelný krok a pomáhá domácnostem se (obvykle) zbytečně vydanými náklady.

Při bližším pohledu ale nastavení kompenzací připomíná spíše odpustky než promyšlenou formu pomoci. O kompenzaci lze totiž žádat až do poloviny dubna. Zásadní problém spočívá v tom, jak snadno lze kompenzaci získat. Stačí doložit odborný posudek a fakturu. V praxi tak vzniká prostor pro dodatečné zpracovávání dokumentů, jejich úpravy nebo vystavování nových faktur tak, aby odpovídaly maximální možné výši kompenzace.

• Tip: Češi chtějí dotace, ne dluhy. Nová forma Nové zelené úsporám lidi spíše odrazuje

Pokud tedy někdo vytvořil projekt za 30 tisíc, pokud ho již nevyfakturoval, může udat i vyšší částku a stát ji proplatí. A dokonce, i když posudek zatím neexistuje, je možné jej dodatečně připravit. Systém, který pracuje s pevně stanovenou částkou bez zjevné vazby na skutečné náklady, nepoctivé chování přímo podporuje.

Další slabinou je nastavení podpory pro bytové domy. Jeden posudek lze administrativně rozdělit na více částí, například podle jednotlivých vchodů, a tím násobit celkovou výši podpory. Přidaná hodnota pro stát přitom zůstává stejná.

Nová výzva ale vyvolává otázku, co stát za vyplacené stovky milionů korun skutečně získá. Peníze totiž nesměřují do realizace úspor energie, ale pouze do administrativní přípravy projektů, které se buď stejně neuskuteční a nebo by se uskutečnily i bez kompenzace. Že by jen úlitba a zacpání pusy případným voličům?

Úvodní foto: Freepik