Trump už rok zásadně mění klimatickou politiku. Transformaci tím ale nezastaví

Více než rok po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu je jasné, že americká klimatická a energetická politika prochází bezprecedentní proměnou. Trump ruší programy přijaté v rámci Inflation Reduction Act, podporuje fosilní energetiku a systematicky oslabuje regulaci emisí. Energetickou transformaci tím ale paradoxně nezastavuje – jen zpomaluje, a to s měřitelnými dopady na ekonomiku i obyvatele.

Trumpova administrativa postupuje koordinovaně a opírá se o úzce propojený okruh lidí, často s vazbami na fosilní průmysl, kteří byli dosaženi do klíčových funkcí. Útok na klimatickou politiku tak přichází z mnoha stran. Jen pro příklad: United States Department of Energy urychluje povolování fosilních projektů, United States Environmental Protection Agency oslabuje emisní limity, United States Department of Agriculture omezuje výstavbu obnovitelných zdrojů na vybraných pozemcích a United States Department of the Treasury ruší část veřejného financování zelených projektů.

Hlavní kroky Trumpovy administrativy

Pro dosažení svého cíle využívá Trumpova administrativa široké spektrum nástrojů a téměř každý týden oznamuje nová opatření. Pokud bychom ale měli hodnotit to nejdůležitější, klíčové jsou tři kroky.

Prvním je série exekutivních nařízení po nástupu do Bílého domu, například Unleash American Energy, Energy Emergency a Unleashing Alaska's Extraordinary Resource Potential. Ta podporují fosilní průmysl, otevírají federální území (včetně aljašských) těžbě fosilních paliv a urychlují povolovací procesy.

• Psali jsme: Trump přiostřuje popírání klimatické změny, nechce omezovat emise skleníkových plynů

Druhým krokem je tzv. Big Beautiful Bill, podepsaný v červenci minulého roku, který omezuje podporu elektromobility a obnovitelných zdrojů a zavádí pravidla komplikující jejich rozvoj.

Třetím a nejzásadnějším krokem je zrušení Endangerment Finding (popis například zde, případně dále v textu), vládního rozhodnutí z roku 2009, čímž Trump fakticky ukončuje kontrolu, měření a regulaci emisí na federální úrovni a řadu emisních limitů. Jedná se o zatím největší deregulaci.

Dočasné utlumení energetické transformace

Kvůli proměnlivé legislativě, do které vstupují i rozhodnutí federálních soudů je budoucnost energetické transformace v USA nejistá. Většina prognóz se však shoduje, že Trumpovy kroky energetickou transformaci v USA nezastaví, pouze ji zpomalí. V krátkodobém horizontu neustálé zavádění a rušení nových pravidel způsobilo velkou nejistotu na americkém trhu.

Řada developerů zrušila nebo pozastavila nové projekty na výstavbu obnovitelných zdrojů, které jsou hodnocené jako příliš riskantní. Výstavba OZE se tak v budoucích 4 letech výrazně zpomalí, kdy mezi lety 2026 a 2030 kapacita OZE může poklesnout až o 44 %. Část výrobců aut, jako General Motors, snížila nebo zrušila plánované investice do elektromobility. Na konci roku 2025 prodeje elektromobilů v důsledku zrušení státní podpory prudce poklesly.

V dlouhodobém horizontu však bude navzdory Trumpovým snahám energetická transformace v USA pokračovat. Dle scénářů Mezinárodní energetické agentury bude poptávka po ropě a plynu ve střednědobém horizontu stagnovat, po LNG bude po roce 2035 dokonce klesat a poptávka po uhlí klesá již nyní. Jak obnovitelné zdroje, tak elektromobily se s klesajícími cenami baterií stávají stále atraktivnějšími. Po počátečním zpomalení se výstavba OZE opět zrychlí, jelikož bude pokrývat většinu rostoucí poptávky po elektřině. Například v datových centrech se OZE stanou po zemním plynu druhým nejdůležitějším zdrojem.

Pokračující nástup elektromobility

Také přechod na elektromobilitu bude dál pokračovat. Celosvětově do roku 2035 budou elektromobily tvořit až 55 % prodaných vozů. Američtí výrobci jsou si tohoto trendu vědomi, a tak s elektromobilitou i nadále počítají a rozšiřují svou nabídku o hybridy a plug-in hybridy. Například Ford a Hyundai již oznámily nové investice do elektromobility. Ve výsledku se podíl prodejů vozidel s nulovými emisemi (ZEV) a vozidel s nízkými emisemi (LDV) zvýší do roku 2040 dvojnásobně až čtyřnásobně oproti roku 2024 (19–43 %).

USA se dekarbonizaci nevyhnou, ale oddálí ji. Snížení emisí se podle prognóz kvůli změnám v americké klimatické politice opozdí o 5 let (cíle 2030 budou splněny až v roce 2035) a k úplné dekarbonizaci v USA dojde o 8 let později (v roce 2058 místo v roce 2050). USA tak vypustí nadbytečné emise skleníkových plynů do atmosféry. Do roku 2030 to bude o 7 miliard tun víc, než by USA vypustily podle trajektorie pod Pařížskou dohodou (tolik emisí vypustí za rok Indonésie jako 6. největší světový znečišťovatel).

• Tip: Zůstane USA pozadu? Trump couvá z klimatických závazků i klíčových organizací

Přestože Trumpova politika pravděpodobně nezastaví energetickou transformaci USA, její zpomalení má citelné dopady na obyvatelstvo i firmy. Oslabování emisních limitů, omezování kontroly znečištění a rušení programů zaměřených na dopady klimatické změny zvyšují zdravotní i bezpečnostní rizika.

Současně brzdění výstavby levných obnovitelných zdrojů a podpora fosilních paliv s kolísavými cenami přispívají k růstu nákladů na energie. Agresivní zásahy proti klimatické vědě a rostoucí nejistota navíc vedou k odlivu lidského i finančního kapitálu, například firmy z oblasti čistých technologií přesouvají investice do Evropské unie, která nabízí stabilnější regulatorní rámec.

Chcete se dozvědět více?

• Carbon Brief: Co znamená Trumpovo zrušení amerického „endangerment finding“ pro klimatická opatření?

  • „Endangerment finding“ je klíčové právní stanovisko (EPA), které říká že skleníkové plyny ohrožují zdraví a veřejné blaho. Jeho zrušení výrazně oslabí právní základ pro regulace emisí v USA (např. pro auta a elektrárny).
• Carbon Brief: Část serveru věnovaná čistě klimatické politice USA. 
• Inside Climate News: Největší klimatické periodikum USA, založeno 2007. Najdete zde aktuální informace o klimatické politice nejen ve Spojených státech. 
• Grist: Nezisková, nezávislá mediální organizace zaměřená na zpravodajství o změně klimatu. Usiluje o dokumentaci často nerovnoměrných dopadů změny klimatu na komunity ve Spojených státech i po celém světě — a zároveň ukazuje potenciál spravedlivých a férových klimatických řešení.

Autorem komentáře je Eliška Soperová za portál Fakta o klimatu. Úvodní foto: Úřad předsedy parlamentu Mika Johnsona, Public domain