Péče o zraněná zvířata je ohrožena. Státní škrty se týkají i záchranných stanic

Poté, co Poslanecká sněmovna odhlasovala, že stát bude v letošním roce hospodařit se schodkem 310 miliard korun, by se mohlo zdát, že peněz bude na všechno dost. Ale opak je pravdou, a některé resorty šetří i tam, kde se to může těžce nevyplatit. Jednou z obětí snižování dotací pro nevládní organizace, které se pro současnou koaliční vládu stávají jedním ze symbolů celospolečenského zla, se tak mohou stát i zraněná zvířata.

Záchranné stanice ošetří každý rok desítky tisíc ježků, poštolek, netopýrů a dalších zvířat. Je to služba pro stát. Vykonává ji za něj Česká společnost ochránců přírody (ČSOP), která dlouhé roky provozuje síť záchranných stanic. Jenže finanční podpora na jejich fungování je nedostatečná a letos se může ještě zhoršit.

Přitom poptávka po této službě ze strany veřejnosti je mimořádně vysoká, o čemž svědčí právě vysoké počty zraněných zvířat. V uplynulém roce sice dorazilo do čtyřiatřiceti „nemocnic pro zvířata“ o 32 „pacientů“ méně než předloni, ale jak vysvětlil ČSOP, o pokles jde jen zdánlivě.

Desítky tisíc živočichů

Národní síť záchranných stanic přijala v roce 2025 celkem 40 784 živočichů (247 druhů). Od roku 2007, kdy vznikla centrální evidence, se tak počet zraněných zvířat zpětinásobil. Nejvíce se přijímají ježci a holubi hřivnáči. Ti se poprvé v historii dostali mezi ptáky na první místo. Loňský pokles počtu přijatých zvířat byl způsobený extrémním rokem 2024, kdy do stanic po podzimních povodních zamířilo více než 2,5 tisíce jiřiček obecných.

Žádná obdobná tragická událost se vloni nestala, takže meziroční pokles o pouhých 32 zvířat je klidně možné interpretovat naopak jako další nárůst. A to se do těchto počtů tradičně nezapočítávají městští holubi (podle platné legislativy nejde o volně žijící druh). Těch se v roce 2025 do stanic přijalo bezmála 3,1 tisíce a poskytla jim péči většina stanic – dobrovolně a zdarma.

Otázkou ovšem zůstává, jak se záchranné stanice udrží, když má podpora státu v tomto roce znatelně klesnout. Poprvé po několika letech pravidelné podpory ruší svůj dotační příspěvek ministerstvo zemědělství. ČSOP konstatuje, že zhruba 1,5 milionu bude citelně chybět. Zřejmě se také nepodaří splnit slib bývalého vedení ministerstva životního prostředí navýšit pravidelnou dotaci z 25 na 30 milionů korun.

• Související: Záchranné stanice loni přijaly 30 tisíc zraněných zvířat. Teď samy bojují o přežití

A přitom provozní náklady záchranných stanic už dávno přesáhly 100 milionů korun ročně. Ještě, že se aspoň významně zvýšila podpora od obcí, měst a krajů – s výjimkou Karlovarského a Olomouckého. I tak ale chybí miliony a nedaří se naplnit dlouhodobý model, že by jednu třetinu dotací poskytl stát, druhou třetinu kraje a města a posledních 30 procent by si zajistily záchranné stanice samy.

Mnohé záchranné stanice navíc nemají dlouhodobou jistotu ani toho, že dostanou aspoň tolik co v minulosti. O výši dotace většina krajů rozhoduje rok od roku, jednou z výjimek je Středočeský kraj, kde jde o pevně stanovenou částku v rozpočtu. Když se zohlední všechny tyto okolnosti, není se co divit varování ČSOP: „Pokud se nenajdou další finanční prostředky, současná úroveň péče o zvířata bude ohrožena.“

Nejistá ekologická výchova

Nesmí se zapomínat ani na to, že vedle samotné záchrany zraněných zvířat a jejich návratu do volné přírody, se stanice věnují rovněž ekologické výchově. Stručně řečeno: záchranné stanice se snaží vzdělávat děti a další zájemce, aby zvířatům – byť nevědomky – neubližovali, tedy aby pak nepotřebovala odbornou pomoc v záchranných stanicích.

Právě kvůli ekologické výchově se už ozval Svaz měst a obcí ČR, který na konci ledna poslal otevřený dopis zastupujícímu ministrovi životního prostředí Petru Macinkovi (Motoristé), v němž varoval před avizovaným seškrtáním desítek milionů korun právě na environmentální vzdělávání dětí a mládeže.

• Související: Eko, bio nebo konspirační žabka. Víte, co znamenají obrázky na potravinách?

„Ukončení finanční podpory by mělo zásadní dopad na tisíce dětí po celé České republice, které se díky těmto programům učí poznávat přírodu, chránit životní prostředí a rozvíjet vztah k živým tvorům,“ konstatuje se v otevřeném dopise.

Připomíná, že programy, které organizují městské a obecní neziskovky, provázejí děti od nejútlejšího věku a předávají jim hodnoty, které nelze nahradit žádnou obrazovkou, tabletem či mobilním telefonem.

„Děti se učí, že kuřata nejsou jen produkty v obchodě, že kráva není fialová kreslená postava, ale živé zvíře, které vyžaduje péči a úctu. Učí se, odkud se bere maso, mléko či vejce, a že tato jídla nejsou jen věci v balení, ale že za nimi stojí živá zvířata, která mají své potřeby a právo na život. Děti se zároveň učí třídit odpad, chápat jeho smysl a možnosti dalšího využití, rozpoznávat ptáky a jejich potřeby, pečovat o život v lese a v řece,“ píše se v dopise.

Zastupující ministr Macinka se už sice nechal slyšet, že hodlá některé z původně „osekaných“ dotací aspoň částečně vrátit. Otázkou je, jestli to bude stačit.

Úvodní foto: Stanice pro handicapované živočichy Huslík