Začalo to strachem z budoucnosti. Dnes jeho videa sledují desetitisíce lidí

Jeho Instagramový profil Klimatomluva, v němž Daniel Kortus z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze na základě vědeckého poznání vyvrací mýty či lži o klimatické změně, za pár měsíců od spuštění sleduje už bezmála 80 tisíc lidí.

„Studuji, co tvrdí odborníci v oboru, a to se snažím tlumočit veřejnosti ve srozumitelné formě,“ říká Kortus o svých krátkých videích. A má s tím velký úspěch. Také proto, že tématy jeho příspěvků jsou i výroky politiků. „Ohlasy na má videa jsou vesměs ohromně pozitivní, což mě těší a motivuje,“ dodává.

Proč jste se vlastně rozhodl založit Klimatomluvu?

Když mi bylo okolo dvaceti, začal jsem trpět klimatickou úzkostí. Zpětně si myslím, že jsem to měl způsobené ze zpráv z médií, které líčily různé apokalyptické scénáře. V té době jsem také viděl film Nepříjemná pravda, v němž vystupuje americký viceprezident Al Gore, který rovněž varoval před dopady klimatické změny. Všechno jsem to těžce vnímal.

Jak se to u vás projevovalo?

Měl jsem reálný strach o budoucnost, nechtěl jsem mít ani děti. Kdokoli jezdil autem se spalovacím motorem, byl pro mě hrozně neohleduplný. Stejně tak třeba ten, kdo jedl maso. Všechno to ve mně vyvolávalo pocity, že vlastně skoro nikomu nejde o budoucnost naší planety. Vzpomínám si, jak jsem pak narazil na jeden článek na internetu, který měl titulek ve stylu „V Evropě umřou do konce století 2 miliony Evropanů kvůli vlnám veder“. Jenže když jsem si článek přečetl, ukázalo se, že studie, z níž vycházel, popisuje tři různé scénáře. A dva z nich rozhodně nebyly až tak černé. Jenže v článku se podrobně popsal pouze ten nejhorší, ty dva se skoro ani nezmiňovaly.

„Odpůrci změn klimatu jsou jako pacienti, kteří by si u zubaře prováděli zákrok sami.“

A co bylo dál?

Řekl jsem si, že bych o tomto tématu mohl mluvit v širším kontextu, v souvislostech. Tedy co to klimatická změna vlastně je, jaké jsou dopady. Protože původně jsem byl přesvědčený o tom, že lidé spustili proces, který vede k absolutnímu zániku. To se sice pořád může stát, ale současně už vím, že to nemusí být nenávratný konec, že se s tím dá ještě něco dělat.  

Takže právě text o milionech mrtvých kvůli vlnám veder byl pro vás rozhodujícím impulsem vstoupit do veřejného prostoru se svými videi?

Ano. Nejprve jsem začal natáčet videa na YouTube. Za několik měsíců ale měly příspěvky jen desítky zhlédnutí, ale ohlasy byly vesměs pozitivní. Takže jsem si říkal, že postupuji správným směrem.

Vzpomínáte si na své první video, které jste natočil?

Svá nejstarší videa jsem nakonec z YouTube stáhnul, protože jsem si uvědomil, že jsem se na danou problematiku díval poněkud naivně. Ve stylu: Je to problém, ale řeší se to. První video byl vlastně úvod o tom, co chci točit. Mluvil jsem o tom, že pohled médií nebývá mnohdy přesný, že si vybírají jen nejhorší scénáře, že je zapotřebí se na věc dívat v kontextu, že existují řešení, a tak dále.

Jaký byl přerod z YouTube na Klimatomluvu na Instagramu?

Kamarádka, která pro jednu významnou firmu spravovala sociální sítě, mi nabídla pomoc. Poradila mi například, abych své příspěvky dělal kratší, ale častěji. I nový formát byl ale stále hodně podobný tomu, co jsem ještě vytvářel na YouTube. Například jsem mluvil o tom, že ne každý hurikán je způsobený klimatickou změnou.

A váš další posun k vyvracení mýtů o globálním oteplování?

Mám tři mladší sestry, s jednou z nich jsem vedl docela dlouhé politické a sociologické hovory. A častokrát jsme se dostali i k Filipu Turkovi. Věděl jsem o něm už několik let, zpočátku se mi jeho názory zdály docela sympatické. Pak jsem si ale poslechnul, co říká o klimatické změně a okamžitě mi cvaklo, že jsem se v jeho hodnocení asi hodně spletl.

• Související: Počasí nerovná se klima. Oteplování pořád platí, sněhu a mrazu navzdory

To jsem si ale ještě myslel, že je to kvůli tomu, že klimatu moc nerozumí. Bylo to vlastně chvilku před loňskými sněmovními volbami, a já nevěděl, jak dopadnou, a že Turek skončí na ministerstvu životního prostředí. Shodou okolností to bylo přesně jeden den po volbách, co jsem založil Klimatomluvu na Instagramu.

Ve svých příspěvcích si právě hodně všímáte názorů Filipa Turka na klima a vyvracíte je jako nevědecké. Reaguje na ně?

Jeho fanouškovský účet hranatost mě osočil, že mě platí zelené neziskovky. A využil k tomu právě i fakt, že jsem si Klimatomluvu založil těsně po volbách. Nebo tvrdí, že se zaměřuji výhradně na Motoristy a na nikoho jiného.

Dočetl jsem se, že jste se měl s Filipem Turkem dokonce osobně sejít, ale že z toho nakonec sešlo. Je to tak?

Bylo to krátce po volbách, když jsem o něm natočil prvních pár příspěvků. Poslal mi několik docela příjemných textových zpráv. Psal v nich, že má erudice je skvělá a že by se rád se mnou někdy sešel. Nebo ať ho klidně kritizuji, že kritika je dobrá, ale ať nevytrhávám věci z kontextu. Pak se ale odmlčel. Myslel jsem si tehdy, že právě po zhlédnutí mých příspěvků se poučí, když jsem byl v jeho očích erudovaný odborník, ale on i v dalších svých videích na internetu opakoval stejné nesmysly o klimatu jako dříve. Takže už vlastně ani nemám chuť se s ním potkat. Stále je ale možnost, že bych se mohl potkat s jiným Motoristou – Jaromírem Wasserbauerem.

Který se podílel na volebním programu Motoristů a nyní pracuje na ministerstvu jako vrchní ředitel sekce technické ochrany životního prostředí.

Ano. V tomto případě mi to dává i větší smysl, protože Wasserbauer je stejně jako já chemik. Domluvené to bylo tak, že by se schůzky zúčastnil ještě jeden profesor z Vysoké školy chemicko-technologické. Ale i z toho sešlo, protože mi Wasserbauer nakonec napsal zprávu ve smyslu, že jsem demagog a že se se mnou proto nesejde. Ale nabídka stále platí.

Jaké jsou nejčastější dezinformace o změnách klimatu, které v Klimatomluvě vyvracíte?

Jednou z nich je, že klima se měnilo vždycky. I když to je spíše zlehčování současné situace než vyložená dezinformace. I když: Co to znamená „vždycky“? Třeba 300 milionů let nazpátek, když na Zemi byl jen jediný kontinent? Jde ale především o to, že teď tady máme klimatickou změnu, kdy lidstvo zvládlo zvýšit průměrnou teplotu o jeden stupeň za zhruba 50, 60 let. Normální klimatická změna je jeden stupeň za tisíc let. Jsme tedy dvacetkrát rychlejší. A koncentrace oxidu uhličitého rostou zhruba stokrát rychleji.

To je jedna z dalších dezinformací, že podíl člověka na oteplování není tak zásadní, že?

Ano, opravdu jedním z velkých mýtů je, že člověk je jen jedním z faktorů a že dalšími jsou různé přírodní vlivy včetně Milankovičových cyklů, o nichž tak rád mluví Filip Turek. Jenže realita je taková, že je lidstvo tím největším faktorem a přírodní vlivy jsou z tohoto pohledu zanedbatelné. Jedním z důkazů je, že máme lidský otisk přímo v atmosféře, protože umíme určit, který oxid uhličitý je ze spalování fosilních paliv a který je ‚přirozený‘. Takže víme, že lidé produkují šedesátkrát až stokrát více oxidu uhličitého než například sopky. Chemická analýza, geologická analýza i fyzikální procesy v atmosféře jednoznačně dokládají, že hlavním strůjcem klimatické změny je člověk.

Jaký máte ohlasy na Klimatomluvu?

Vesměs ohromně pozitivní, což mě těší a motivuje. Negativní příspěvky jsou spíše nadávky, nevěcné komentáře. Někteří lidé mi také nadávají do levičáků. Já se přitom ve svých příspěvcích politikou vůbec nezabývám. Tenhle přístup tady zavedl Václav Klaus. Motoristé a jejich příznivci to po něm kopírují. Klaus vytvořil z klimatické změny politický boj – levičáci chtějí sebrat svobodu pravičákům. Kdokoli pak hovoří o klimatické změně, je automaticky zaškatulkován jako levičák.

„Nelze mluvit o jednom tématu jen jednou, je potřeba ho připomínat, protože šiřitelé dezinformací je také stále opakují.“

Nevyčítá vám někdo, že nejste vystudovaný klimatolog, ale chemik? Když někdo zpochybňuje globální oteplování, respektive podíl lidí na tomto procesu, bývá kritizován právě za to, že není klimatolog.

Také jsem takové útoky na mou osobu zaznamenal. Jenže rozdíl je v tom, že já nedělám nic jiného, než že tlumočím závěry vědeckého konsenzu. Studuji, co tvrdí odborníci, a to se snažím předávat veřejnosti ve srozumitelné formě. Protože klimatická změna je o fyzice a chemii. Sám sice žádný výzkum v klimatu nedělám, ale odborným výstupům rozumím a dokážu je tlumočit dál. Kdybych přidával své myšlenky, bylo by to samozřejmě špatně. Hrál bych si na falešnou autoritu. Lidé, kteří kritizují klimatology, mi připadají například jako pacienti, kteří přijdou k zubaři, ale zákrok si chtějí udělat sami se zdůvodněním, že tomu rozumí lépe. Přijde mi to naprosto absurdní.

V poslanecké sněmovně se na konci března konal údajně odborný seminář o klimatické změně, který pořádal poslanec Libor Vondráček (Svobodní). Byl jste si poslechnout řečníky a jaký na vás tato akce udělala dojem?

Ano, byl jsem tam a budu na podobné akce chodit a upozorňovat na ně. S příchodem současné vlády dostávají dezinformátoři obrovský prostor, a to mě děsí. Celá ta akce měla být o tom, jestli oxid uhličitý může za sucho v Česku. Bylo to vlastně o tom, že si za sucho u nás můžeme sami, protože měníme tvář krajiny. V minulosti jsme rovnali toky řeky, odvodňovali mokřady a stavíme velké betonové plochy.

• Související: Nadace Clintel s Václavem Klausem v čele: když se popírání klimatu vydává za vědu

To všechno vede k vysychání krajiny a v tom mají pravdu. Jenomže to ví dávno každý odborník. Proto taky už nějakou dobu pracujeme na adaptaci – revitalizujeme mokřady, řeky vracíme do původních koryt, aby meandrovaly krajinou, čímž prodlužujeme jejich délku, vytváříme slepá ramena, takže v krajině zůstane víc vody. Tomu se říká adaptace na klimatickou změnu a o tom mluvili.

Co vám tedy na té akci vadilo?

Přednášející pak sklouzávali k velmi chybnému zobecnění, že takhle je to všude ve světě, a proto se mění klima. To je ale blbost. Nevysvětluje to například, proč se Arktida otepluje prakticky nejrychleji na světě. Přitom tam člověk žádný významný vliv nemá. To se dá vysvětlit jen skleníkovými plyny, jenomže to oni popírají. Proč? Můj odhad je, že jsou napojeni na fosilní lobby a tomu se emise oxidu uhličitého nehodí do krámu. Jeden z přednášejících byl Pavel Kalenda, člen Clintelu, což je klimadezinformační organizace napojená na fosilní lobby. Pak tam padaly takové perly, jakože za klimatickou změnu může Jupiter.

To vypadá, že si na nedostatek témat nemůžete stěžovat. A co do budoucna, nemůže se stát, že byste se vyčerpal a už jen opakoval?

Stále je toho hodně, o čem můžu točit a co mohu vyvracet. Každé téma je možné posoudit z různých úhlů pohledu. Navíc je zřejmé, že nelze mluvit o jednom tématu jen jednou, je potřeba ho připomínat, protože šiřitelé dezinformací je také stále opakují. Stejně tak je zapotřebí šířit pravdu, a ideálně právě z různých úhlů pohledu. Už teď mám některá videa zdvojená, ztrojená. Navíc nechci zůstat jen u vyvracení lží, ale natáčet také o dalších tématech, jako je například Green Deal nebo dekarbonizace. Příprava mi sice trvá delší dobu, abych si všechno ověřil, ale zůstat jen u vyvracení nepravd skutečně nechci, to nás nikam neposune.

Ještě cítíte klimatickou úzkost?

Necítím, a myslím, že je to právě i díky Klimatomluvě. Zjistil jsem, že existuje východisko z klimatické změny, konkrétní řešení. Poznal jsem lidi, kteří se s tím něco snaží dělat, i když současná mezinárodní situace není příliš příznivá na řešení klimatické otázky. Ale snad je to jen dočasné. Věřím také v nové technologie, které nám pomohou tento zásadní problém vyřešit.

Foto: Archiv Daniela Kortuse