Nižší účty bez omezení komfortu. Umělá inteligence může pomoci

Energetika prochází největší proměnou od zavedení elektrických sítí v 19. století. Mezi aktuální trendy patří dekarbonizace, decentralizace, ale také digitalizace včetně nástupu umělé inteligence. Stává se praktickým nástrojem, který umožňuje zrychlit rozhodování, zpřesnit predikce a zefektivnit komunikaci se zákazníky.

A pomoci může i domácnostem – například s optimalizací výroby energie z fotovoltaických panelů, ale také s vlastní spotřebou. „Úspory nejsou skokové, ale dlouhodobé,“ zdůrazňuje v rozhovoru pro Obnovitelně.cz Miroslav Hašek, Delivery Director z technologické společnosti Trask. „Přínosy se projeví postupně,“ dodává.

Jakou roli hraje v moderní energetice nástup umělé inteligence?

Pod pojmem umělá inteligence se dneska schovává ledacos. Nesmíme si ale umělou inteligenci představovat tak, že se v energetice posouvá do role „řídícího mozku sítě“, od toho, myslím, jsme hodně daleko. Umělou inteligenci vidíme zejména v roli zesilovače lidského rozhodování. Pro subjekty pohybující se na energetickém trhu je klíčové zvýšit předvídatelnost a snížit reakční čas, nikoli nahradit dispečery nebo nechat rozhodovat pouze AI.

Strategie, které u svých partnerů sledujeme, jsou v tomto velmi konzistentní:
AI má pomáhat lépe chápat stav soustavy, simulovat scénáře, ulehčit práci lidem a podporovat rozhodnutí, zejména v prostředí rostoucí nestálosti způsobené obnovitelnými zdroji, decentralizací a novými typy spotřeby.

Jaké jsou možnosti využití umělé inteligence, ať už na straně dodavatele elektřiny či plynu, tak na straně zákazníka?

Na straně energetických firem se AI dnes nejvíce uplatňuje v oblastech predikce výroby a spotřeby, zpracování velkých objemů dat, nebo automatizace repetitivních činností. My dnes například řešíme využití AI agentů pro přepis OPM (takzvaný operační procesní model. Jde o popis toho, jak ve firmě například probíhá schvalování, zpracování žádosti nebo obsluha zákazníka.  AI se využívá k úpravě, aktualizaci nebo zpřehlednění těchto dokumentů – pozn. aut.) nebo analýzu retenčních scénářů, kdy si firma pomocí dat a modelů simuluje různé situace, například kdo by mohl odejít ke konkurenci nebo jaký dopad bude mít změna ceny. AI pak pomáhá vyhodnotit rizika a navrhnout kroky, jak zákazníky udržet.

• Související: Umělá inteligence zasáhne ještě před srážkou a zastaví větrnou elektrárnu

A na straně zákazníků?

AI se může uplatnit především jako jakási optimalizační vrstva, která pomůže nastavit nejvýhodnější spotřebu s ohledem na potřeby konkrétního zákazníka.

V jakých konkrétních případech může AI pomoci zákazníkovi například snížit účty za energie?

První, co zákazník potřebuje, jsou data. Právě data jsou základem k tomu, aby AI fungovala dobře. Jedním z případů, kde pak dokáže pomoci, je vyhodnocování spotřeby a výroby v reálném čase. AI ale nefunguje jako „kouzelná krabička“, nýbrž jako neustále se učící optimalizátor, který reaguje na ceny, počasí i chování uživatele. Úspory nejsou skokové, ale dlouhodobé.

Což nepochybně platí i pro domácnosti, které mají střešní fotovoltaiku nebo tepelné čerpadlo, případně obojí, je to tak?

Ano, jde zejména o optimalizaci výroby a spotřeby. A to té dlouhodobé. Přínosy se projeví postupně.

Jaká je vůbec ochota zákazníků využívat AI například ve formě chytré domácnosti? Nepanuje zejména u starší generace obava z neznáma, strach z nových nevyzkoušených technologických vychytávek?

Ochota zákazníků není primárně otázkou věku, ale míry složitosti řešení. Zkušenost z trhu ukazuje, že lidé nechtějí „umělou inteligenci“, chtějí pohodlí a úsporu bez starostí, pokud technologie funguje na pozadí a je srozumitelně vysvětlena, odpor mizí. Slyšel jsem takové přirovnání, že AI je jen další „šroubovák, který si dal řemeslník do tašky“. AI je nástroj k naplnění potřeby a tou potřebou je úspora.

Nemusí se domácnosti bát, že jim AI příliš poleze do soukromí a bude si o nich shromažďovat citlivá data?

Ochrana dat je klíčové téma, a právě proto jsou evropské přístupy poměrně konzervativní. Správně navržená řešení nezvyšují riziko zneužití dat, naopak ho často snižují díky lepší kontrole a transparentnosti.

Využívají podle vás dodavatelé energie AI dostatečně? V čem jsou největší rezervy? Jaké jsou možnosti?

Technologicky je AI dostupná, ale rezervy vidím jinde. Těmi rezervami myslím zejména roztříštěnost dat, oddělení IT od „core procesů“ (hlavní činnosti firmy, na nichž stojí její byznys a které jí přinášejí příjmy. Jde o „jádro“ fungování firmy – pozn. aut.) a v absenci jasného vlastnictví. Ale také vidím, že energetika, správně vnímána jako konzervativní obor, prochází řekl bych až skokovou změnou v adopci AI.

A využívají rovněž domácnosti umělou inteligenci účinně, správně?

Ještě před dvěma lety byla umělá inteligence, zejména ve formě jazykových modelů, spíše nástrojem nadšenců, technologických týmů nebo experimentálních pilotů. Dnes se situace mění velmi rychle. AI se postupně přesouvá z viditelné vrstvy „nějaké chytré aplikace“ do pozadí systémů, kde plní konkrétní, úzce vymezené role – optimalizuje, hlídá, doporučuje, zkracuje reakční časy.

• Související: Umělá inteligence pomůže s dekarbonizací tepla v Bratislavě

V energetice i v domácnostech tak AI stále méně představuje „chatbota“ a stále více nenápadnou funkci, která pracuje s daty, aniž by uživatel musel vědět, že za tím nějaká AI vůbec je. A právě tady vidím největší posun. Adopce je rychlá, protože se neodehrává skrze velká technologická rozhodnutí, ale skrze drobná zlepšení komfortu, nákladů a provozu.

Jak tedy vidíte nejbližší budoucnost umělé inteligence?

Stále více domácností bude AI využívat jinak, než dnes známe z LLM nástrojů, jako je například ChatGPT. Znamená to, že AI bude vykonávat složitější úkoly a jednat „samostatně“. Systém sám rozhodne, kdy nabít baterii, kdy spustit tepelné čerpadlo nebo kdy prodat přebytek energie. Uživatel uvidí výsledek, ne technologii v pozadí.

Foto: Trask