Týden v OZE: Evropa řeší spory o emisní povolenky, větrná energetika stagnuje

V tomto týdnu se v energetice a OZE řeší hlavně dva velké trendy: Česko dál zaostává v rozvoji větru, zatímco systémové „zázemí“ pro decentralizaci se posouvá dopředu (EDC chystá rozšíření služeb). Zároveň v Evropě sílí tlak na úpravy klimatických nástrojů (ETS) a v zahraničí přicházejí signály o rychlém růstu OZE v Polsku i o možné stagnaci emisí CO₂ v Číně.

Česku větrná energetika nejde

Česko podle statistik WindEurope patří k nejpomaleji rostoucím větrným trhům v Evropě: loni v Evropě přibylo 19,1 GW větrných elektráren, zatímco v ČR jen 13 MW (zhruba 0,07%), a podíl větru na výrobě elektřiny u nás dlouhodobě zůstává kolem 1%. V Evropě přitom táhne hlavně Německo (přes 5,7 GW nového výkonu) a nové projekty vznikají i na Ukrajině navzdory válce, což podle oborových zástupců ukazuje, že limit v ČR není technologie, ale zejména zdlouhavé povolování a polarizovaný postoj obcí a veřejnosti. Vláda proto chystá úpravu systému akceleračních zón, které mají zrychlit a zjednodušit povolování OZE, zejména větrných a solárních projektů.

EDC plánuje rozšíření poskytovaných služeb

Elektroenergetické datové centrum (EDC), které v Česku řídí systém sdílení elektřiny, letos rozšíří své služby o tři nové funkcionality: evidenci a datové zpracování pro akumulaci (typicky bateriová úložiště), podporu agregace technické flexibility pro služby výkonové rovnováhy a tzv. síťový semafor pro chytré řízení sítí v reálném čase. Spuštění je plánované od 1. srpna 2026 v návaznosti na Lex OZE III a Národní plán obnovy; cílem je zefektivnit využití OZE a zvýšit spolehlivost soustavy v době, kdy rychle přibývají malé, hůře řiditelné zdroje a zároveň se očekává útlum části uhelných elektráren.

OZE v Polsku dosáhlo historického maxima

Polsko oznámilo historický posun v energetice: na konci roku 2025 tvořily obnovitelné zdroje poprvé polovinu instalovaného výkonu a jejich podíl na výrobě elektřiny poprvé překročil 30% (cca 31,4%). Země přitom dál rychle navyšuje hlavně fotovoltaiku (instalovaný výkon OZE vzrostl z 12,5 GW v roce 2020 na 37,8 GW v roce 2025), ale rozvoj větru brzdí legislativní a infrastrukturní překážky včetně zpožděné implementace směrnic RED II/RED III. Transformace je zároveň „běh na delší trať“, protože uhlí se v roce 2025 stále podílelo na výrobě elektřiny více než 50%.

Emise v Číně stagnují

Nejnovější analýza Carbon Brief naznačuje, že čínské emise CO₂ v posledních měsících stagnují, případně mírně klesají, což znovu otevírá otázku, zda Čína nedosáhla svého emisního vrcholu dříve než před oficiálně deklarovaným rokem 2030. Za vývojem stojí zejména zpomalení energeticky náročných odvětví (ocel, cement) a rekordní tempo instalací solárních a větrných zdrojů, které postupně vytlačují část výroby z uhlí. Současně ale pokračuje uvádění nových uhelných elektráren do provozu, takže uhlí zůstává klíčovým stabilizačním prvkem soustavy a celková spotřeba uhlí zůstává vysoká.

Tlak na ETS posilňuje

Evropský systém obchodování s emisemi (ETS) se dostal pod nejsilnější politický tlak za dobu své existence: část států v čele s Itálií dokonce volá po dočasném pozastavení systému do dosažení dohody o reformě, zatímco Německo tlačí na zrychlenou úpravu parametrů a Švédsko varuje před rozvratem fungujícího nástroje.

Skupina 13 zemí (včetně ČR) zároveň požaduje revizi, která zachová efektivní cenový signál, ale zvýší předvídatelnost a omezí nadměrnou volatilitu; průmysl mezitím prosazuje levnější elektřinu pro energeticky náročná odvětví a úpravy bezplatných povolenek v návaznosti na fungování CBAM. Spor tak přerůstá technickou debatu o nastavení trhu a stává se testem, jak EU vybalancuje konkurenceschopnost průmyslu a stabilitu své klimatické politiky.

Další zprávy ze světa:

• Evropské státy včetně Česka chtějí, aby se do cílů směrnice RED III započítával nejen zelený, ale i nízkouhlíkový vodík, protože příliš přísná pravidla podle nich mohou brzdit dekarbonizaci průmyslu.
• Plán postavit v Evropě továrnu na magnety ze vzácných zemin padl, což komplikuje snahu EU snížit závislost na Číně v klíčovém dodavatelském řetězci pro elektromobilitu a čisté technologie.
• Německo chce urychlit rozvoj vodíkového trhu tím, že výrobě nízkoemisního vodíku – včetně modrého – přizná status převažujícího veřejného zájmu, což má zjednodušit povolování projektů.
• Německo ruší povinnost, aby nové topné systémy využívaly alespoň 65 % obnovitelných zdrojů, a místo toho chce snižování emisí řešit postupným zvyšováním podílu nízkoemisních paliv u dodavatelů.
• Investice do větrné energetiky ve Švédsku se zastavují kvůli dlouhodobě nízkým cenám elektřiny, které zhoršují ekonomiku nových projektů.
• Škoda Auto otevřela v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily za téměř 5 miliard korun, která má kapacitu až 335 tisíc baterií ročně a je největším provozem tohoto typu v rámci koncernu Volkswagen.
• Americké sankce a nedostatek paliv prohlubují energetickou krizi na Kubě a zároveň tlačí zemi k rychlejšímu rozvoji obnovitelných zdrojů, zejména solární energie.
• Velká Británie spustila v Cornwallu první hlubinnou geotermální elektrárnu, která má nepřetržitě dodávat elektřinu až pro 10 000 domácností.

Autorem tohoto týdenního přehledu pro Obnovitelně.cz je Adam Čermák, energetický analytik ze Svazu moderní energetiky. Úvodní foto: Unsplash