Vítr loni pokryl už pětinu evropské spotřeby elektřiny. Česko jeho výhody stále přehlíží

Podle nejnovější studie WindEurope, která se zaměřuje na instalaci větrných elektráren v Evropě v roce 2025 a na výhled do let 2026–2030, instalovala Evropa v roce 2025 celkem 19,1 GW nového výkonu ve větrných elektrárnách, z toho 15,1 GW v zemích Evropské unie. Větrná energie pokrývala přibližně 19 % spotřeby elektřiny v EU. Česká republika se v tomto srovnání řadí na samotný konec evropského žebříčku, s instalací pouze jednotek nových turbín se na celkovém evropském přírůstku podílela méně než jedním procentem.

Evropa nyní disponuje 304 GW instalovaného výkonu ve větrných elektrárnách, které vyrobily 465 TWh. V řadě zemí už vítr pokrývá podstatnou část spotřeby elektřiny, například 50 % v Dánsku, 33 % v Litvě a Irsku, 31 % ve Velké Británii a 30 % ve Švédsku.

• Psali jsme: Ani soláry ani vítr. Evropa sází na technologii, která už teď zlevňuje teplo

Do nových projektů se v roce 2025 investovalo 45 miliard eur. Největší přírůstky nového výkonu zaznamenalo především Německo, které přispělo více než 5 200 MW, dále také Turecko s 2 100 MW a Švédsko s 1 800 MW. Podíl větrné energie roste i u našich sousedů, například Polsko loni přidalo 800 MW nového výkonu. Právě Polsko patří mezi státy, které se v posledních pěti letech otevřely využití větrné energetiky a nyní je země s více než 11 tisíci MW na deváté pozici co do objemu výkonu napříč Evropu. Zajímavostí je také to, že navzdory probíhající válce Ukrajina instalovala 325 MW nového výkonu. V České republice bylo ovšem v loňském roce instalováno pouze 13 MW větrných elektráren.

Příkladem dobré praxe odstranění bariér pro rozvoj větrné energetiky je pak Německo. Právě tam se podle reportu WindEurope podařilo výrazně zkrátit délku povolování na průměrně zhruba 17 měsíců a v loňském roce byl schválen historicky nejvyšší objem nových větrných elektráren v rozsahu přibližně 20,8 GW.

Nový instalovaný výkon v megawattech za rok 2025:

• Německo: 5200
• Turecko: 2100
• Švédsko: 1800
• Polsko: 800
• Ukrajina: 325
• Česká republika: 13

Celkový instalovaný výkon českých větrných elektráren dosáhl 372 MW, což představuje jen jedno procento celkového evropského instalovaného výkonu.

„Data za loňský rok ukazují, že Evropa dobře chápe výhody větrné energie, a také potřebu výrazně zrychlit její rozvoj. Česká republika bohužel v loňském roce stále přešlapovala na místě a v rozvoji obnovitelných zdrojů nám tak utíká v podstatě celá Evropská unie včetně Polska. Pokud rozvoj OZE v Česku výrazně nezrychlíme, hrozí nám, že budeme čistou energii draze dovážet ze zahraničí. Energie je klíčová pro naši konkurenceschopnost. Větrná energie přitom představuje čistý a cenově dostupný zdroj, a komponenty pro stavbu větrných elektráren vyrábějí i české firmy,“ uvedl Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky. „Každá megawatthodina vyrobená z domácích větrných elektráren posiluje naši energetickou bezpečnost a snižuje zranitelnost ekonomiky na výkyvech cen fosilních paliv,“ dodává Martin Sedlák.

Vedle povolování rozvoj brzdí také nedostatečné kapacity elektrických sítí. Řešením je jejich rychlejší modernizace a změna pravidel připojování tak, aby přednost získávaly skutečně připravené projekty.

Ekonomické impulsy

Větrná energetika má význam i z hlediska pracovních příležitostí. V roce 2024 podpořila v Evropě 442 800 pracovních míst, z toho přibližně polovina byla přímo ve větrném průmyslu. Podle aktuálních prognóz by měla zaměstnanost v tomto sektoru do roku 2030 vzrůst na 607 000 pracovních míst, což představuje nárůst o 37 %.

• Tip: Zákulisní boj o „další Deal“. Průmysloví lobbisté se bojí mimoevropské konkurence

Analýza WindEurope a Hitachi Energy zároveň ukazuje, že energetický systém založený převážně na obnovitelných zdrojích vychází dlouhodobě jako nejlevnější varianta, a to i při započtení nákladů na rozvoj a modernizaci sítí, ukládání energie a zajištění stability dodávek. Oproti scénáři, ve kterém se Evropě nedaří dekarbonizovat, je tato varianta levnější zhruba o 1,6 bilionu eur.

Rozvoji větrné energie v České republice nejčastěji brání zdlouhavý a složitý schvalovací proces. Možnostmi, jak tento proces zjednodušit a urychlit výstavbu větrných elektráren, se zabývá publikace Svazu moderní energetiky. Do veřejné debaty zároveň často vstupují různé mýty – jejich vyvracení a věcné vysvětlení přináší zpráva s názvem MÝTY STRANOU: Fakta o solární a větrné energii.

Úvodní foto: Unsplash, text: SME