Historický zlom v Číně. Nainstalovala více obnovitelných zdrojů než uhelných

Čína v roce 2025 poprvé v historii nainstalovala větší výkon větrných a solárních elektráren než uhelných zdrojů. Vyplývá to z údajů Národní energetické správy (NEA), celkový instalovaný výkon čínské energetiky dosáhl 3 890 gigawattů. Solární elektrárny meziročně zvýšily kapacitu o 35 procent na 1 200 gigawattů a větrné zdroje o 23 procent na 640 gigawattů. Tepelné elektrárny, z nichž většinu tvoří uhlí, vzrostly o šest procent na více než 1 500 gigawattů.

Není to ale jediný sektor moderní energetiky, kterému se dařilo. Kapacita úložišť energie přesáhla 213 gigawattů. Podle projekcí China Electricity Council by už v roce 2026 mohla samotná solární energie výkonem překonat uhlí. Obnovitelné a nízkoemisní zdroje by letos mohly tvořit přibližně 63 procent instalované kapacity, zatímco podíl uhlí by klesl na zhruba 31 procent.

V příštích pěti letech navíc může Čína přidat 600 až 980 gigawattů nové větrné kapacity, přičemž roční přírůstky kolem 120 gigawattů by měly pokračovat minimálně do roku 2028. Současně však dosáhl objem nově navržených nebo znovu aktivovaných projektů uhelných elektráren v roce 2025 celkem 161 gigawattů. Důvodem, proč Čína jako jedna z mála zemí investuje i do obnovy či výstavby uhelek je prostý, rychlá elektrifikace země a navýšení životní úrovně jejích obyvatel a současně stále větší důraz na průmyslovou a technologickou výrobu.

• Tip: Levná fotovoltaika skončí. Čína mění pravidla hry, trh se vrací k realitě

Analýza zveřejněná na Carbon Brief uvádí, že sektory čisté energie, včetně výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, baterií a elektromobility, přispěly v roce 2025 k čínské ekonomice částkou zhruba 2,1 bilionu dolarů, což odpovídá 11,4 procentům hrubého domácího produktu. Čistá moderní energetika se podle analýzy podílela na více než třetině celkového růstu ekonomiky a na více než 90 procentech růstu investic. Bez jejich započtení by růst HDP dosáhl 3,5 procenta místo oficiálně uváděných pěti procent.

Největší podíl na ekonomickém přínosu měly elektromobily a baterie, následované výrobou, přenosem a akumulací elektřiny z obnovitelných zdrojů. Investice do solárního sektoru však ve druhé polovině roku 2025 podle analýzy klesaly, mimo jiné v souvislosti s novým systémem cenotvorby elektřiny a opatřeními zaměřenými na omezení nadkapacity ve výrobě.

Spotřeba uhlí by měla dosáhnout vrcholu kolem roku 2027, zatímco spotřeba ropy již podle některých odhadů kulminovala. Vývoj energetického sektoru bude dále ovlivněn připravovanými pětiletými plány a nastavením nových pravidel pro trh s elektřinou. Čína současně zůstává primárním vývozcem různých čistých technologií, v čele s fotovoltaickými panely, což může v následujících měsících zamávat evropským trhem.

Úvodní foto: Unsplash