Nízkoemisní olympiáda? Itálie se snaží, ale dře to
Organizátoři mluví o historicky nejzelenějších ročnících, kritici upozorňují na vysoké emise, zásahy do krajiny a sociální dopady.
Kristýna Walterová
12. 2. 2026
Nejudržitelnější olympiádou měly být letní hry v Paříži v roce 2024. Těžko porovnávat s historií a dozajista výrazně skromnějšími rozpočty, ale po desetiletích, kdy cílem každé země bylo ohromit co nejpompéznějším olympijskou vesnicí i utrácením, se jednalo o první výrazně jiný přístup. A podle závěrečné zprávy se to podařilo, uhlíková stopa se snížila o více než polovinu oproti jiným ročníkům. Bude Itálie stejně úspěšná?
Zimní olympijské hry Milano - Cortina 2026 mají být podle organizátorů odpovědí na klimatickou změnu a proměnu zimních sportů. IOC je prezentuje jako první zimní hry plně navržené podle reforem a přizpůsobené specifickým podmínkám severní Itálie.
Podle oficiálních údajů má 85 procent soutěžních sportovišť pocházet z již existujících areálů, což patří k nejvyšším mírám opětovného využití v historii zimních her. Soutěže se rozprostřou do více regionů – od Cortiny d’Ampezzo přes Bormio až po Val di Fiemme – s cílem omezit novou výstavbu a snížit environmentální zátěž.
Olympijské vesnice mají být po hrách znovu využity, v Miláně se plánuje přeměna nízkouhlíkové vesnice v Porta Romana na studentské a dostupné bydlení, v Cortině má dočasná vesnice vzniklá z recyklovatelných modulů najít další využití po skončení her. V dalších horských lokalitách budou sportovci ubytováni v existujících hotelech.
Organizátoři slibují využití obnovitelné elektřiny ve většině areálů a nízkouhlíkovou dopravu s cílem snížit počet aut o 20 procent oproti olympiádě v Turíně 2006.
Zasněžování má být podle IOC omezeno na „nezbytné minimum“, s využitím automatizovaných systémů, které mají snížit spotřebu elektřiny zhruba o 30 procent. Používána má být pouze voda, vzduch a energie, bez chemických přísad. Jak to se ale podaří, ovlivní více příroda, než ekologické záměry pořadatelů.
Portál NPR nicméně upozorňuje, že realita může být jiná. Kvůli nové infrastruktuře byly v okolí Cortiny káceny staré lesy a voda z alpských řek se ve velkém čerpá do sněhových děl. V oblasti biodiverzity ekologové připomínají kácení nejméně 600 stoletých modřínů kvůli výstavbě nové bobové dráhy v Cortině, proti níž protestovali místní obyvatelé i ekologické organizace. IOC přitom původně navrhoval využití existujících tratí v Rakousku či Švýcarsku, což italská vláda odmítla. Organizátoři slibují kompenzační výsadbu, detaily však zatím nejsou známé.
Místní politička Roberta de Zanna dodává, že zatímco olympiáda v roce 1956 Cortině pomohla růst, dnešní hry se konají v době úbytku sněhu, přetíženého turismu a rostoucí závislosti na umělém zasněžování. „Teď není čas na víc staveb, víc technického sněhu a víc luxusního turismu,“ shrnuje pro NPR.
Kritici také upozorňují, že podobné sliby se u olympiád v minulosti ne vždy naplnily. Organizátoři otevřeně přiznávají, že emise budou vyšší než u předchozích zimních her, mimo jiné kvůli návratu masového cestování po pandemii. Kompenzovány mají být pouze emise přímo spojené s organizací her.
Kontroverzi vyvolává oblast sponzoringu. Podle zprávy organizace Scientists for Global Responsibility a dalších může spolupráce s vysoce emisními firmami vést k dodatečným nepřímým emisím, které by mohly převýšit samotnou uhlíkovou stopu her. Kritika míří zejména na ropnou společnost ENI a aerolinky ITA Airways.
Kritické analýzy uznávají, že olympijské snahy naráží na strukturální limity zimních sportů v době klimatické změny. Jen v posledních pěti letech přišla Itálie o více než 260 lyžařských areálů. Kde všude půjde pořádat olympijské hry v následujících desetiletích jsme na Obnovitelně.cz rozebírali v samostatném článku.
Osvědčily se pařížské snahy?
Podle zprávy Paříž 2024 letní olympiáda vyprodukovala celkem 1,59 milionu tun ekvivalentu emisí oxidu uhličitého což představuje pokles o 54,6 procenta ve srovnání s průměrem her v Londýně 2012 a Riu 2016. Mezinárodní olympijský výbor (IOC) označuje pařížskou olympiádu za první, která plně naplnila strategii Olympic Agenda 2020 zaměřenou na udržitelnost.
Organizátoři dosáhli snížení emisí zejména omezením nové výstavby, 95 procent sportovišť bylo buď dočasných, nebo již existujících, a napojením areálů na francouzskou elektrickou síť s převahou obnovitelných zdrojů. Podle IOC pocházelo 98,4 procenta energie využité během her z obnovitelných zdrojů, především z větru a solární energie.
Zpráva vyzdvihuje také důraz na cirkulární ekonomiku. Téměř všech šest milionů položek využitých během her bylo podle IOC pronajato, znovu použito, recyklováno nebo darováno. Spotřeba plastů se oproti předchozím olympiádám snížila přibližně o polovinu. Dalším významným faktorem byla doprava: 87 procent diváků využilo veřejnou nebo bezemisní dopravu.
„Olympijské a paralympijské hry v Paříži v roce 2024 znamenaly klíčový moment v historii olympijského hnutí,“ uvedl prezident Olympijských her Thomas Bach v předmluvě zprávy. „Byly to skutečně olympijské hry nové éry. Jejich uhlíková stopa byla výrazně snížena a přinesly trvalé výhody pro francouzský lid. Ukázalo se, že olympijské hry mohou být katalyzátorem a hnací silou změn, inovací a udržitelné transformace.“
Úvodní foto: ERIC SALARD, CC BY-SA 4.0