Jaká bude energetická budoucnost Česka? Na rychlý rozvoj OZE ještě připraveni nejsme

„Základním pilířem energetické bezpečnosti je nesázet na jednu kartu,“ říká Zuzana Krejčiříková v rozhovoru pro Obnovitelně.cz o budoucnosti české energetiky. Téma se dotýká energetické bezpečnosti Česka, transformace od uhlí k novým zdrojům, rozvoje obnovitelných a decentralizovaných technologií i slabých míst současné soustavy. Jak Krejčiříková otevřeně přiznává, na rychlý růst obnovitelných a lokálních zdrojů zatím Česko spíše připraveno není.

Věnuje se také roli jádra, plynu, akumulace, teplárenství a tomu, proč energetickou transformaci stále brzdí pomalé povolovací procesy a nedostatečná kapacita sítí. V rozhovoru přibližuje pohled společnosti ČEZ, jednoho z klíčových aktérů české energetiky, na to, jak by měl vypadat energetický mix do roku 2050, jakou roli v něm sehrají jednotlivé technologie a co musí stát změnit.

Stejná témata ale ještě šířeji budou rozebírat řečníci konference POWER SHIFT 2026 ve čtvrtek 22. ledna během několika zajímavých bloků. Věnovat se budou financování, energetické bezpečnosti i roli státu. Vstupenky je možné zakoupit ještě i tento a příští týden.

Co podle vás znamená energetická bezpečnost Česka?

Definice energetické bezpečnosti říká, že jde o schopnost země nebo regionu zajistit stabilní a spolehlivý přístup k energetickým zdrojům za přijatelné ceny a v dostatečném množství. Základním pilířem je tedy „nesázet na jednu kartu“. V minulosti byla ČR kriticky závislá na dovozu energetických zdrojů ať už v podobě zemního plynu nebo ropy a ropných produktů z Ruska.

Tuto situaci se podařilo vyřešit a díky LNG terminálům v Nizozemsku nebo Německu jsme schopni dovážet zemní plyn z různých koutů světa a obdobně ČR nahradila zásobování ropou přes ropovody TAL/IKL. V kontextu stávající geopolitické situace nabývá téma mnohem hlubšího rozměru, musíme mít přístup k energiím jak v mírovém stavu, tak ale současně být připraveni na zajištění energií v krizových situacích, a o tom je celá transformace energetiky, jejíž nová struktura by měla zajistit přístup k energiím za jakéhokoliv stavu.

• Tip: Od kvantity ke kvalitě. Solární trh se čistí, boom nyní zažívají baterie

V čem vidíte největší riziko a slabinu českého energetického systému?

Máme tři velké oblasti, kterým se musíme intenzivně věnovat, a u nichž musíme řešit hlavní rizika a jejich mitigace, konkrétně:

Transformace energetiky

• zajistit přechod od uhlí k jiným energetickým zdrojům, je nutné zajistit dostatečný instalovaný výkon prostřednictvím kapacitních mechanismů a výstavby nových plynových zdrojů, je nezbytné dokončit notifikaci veřejné podpory a výstavbu zdrojů realizovat co nejdříve,
• musíme se věnovat kontinuálnímu rozvoji jaderné energetiky (dostavba JE Dukovany, případně JE Temelín a malé modulární reaktory),
• stejně tak se neobejdeme bez výstavby nových VTE a rozvoje dalších projektů FVE,
• rozvoj vodíkové infrastruktury, která by mohla v určité míře nahradit využívání plynových zdrojů.

Decentralizace energetiky

• přináší tlak na stabilitu elektrizační soustavy, bude nutné masivně investovat do posílení soustavy jako celku, aby se zabránilo možným výpadkům,
• jejím efektem je rozšiřování obnovitelných zdrojů a moderních technologií na úrovni energetické spotřeby, rostoucí počet malých lokálních zdrojů, sdílení energie, využívání flexibility a agregace i akumulace,
• legislativně jsou zmíněné nástroje již v podstatě upraveny, nyní je potřeba dokončit institucionální zázemí např. v podobě Elektroenergetického datového centra a provést dostatečná technické opatření umožňující jejich efektivní využití.

Oblast teplárenství

• je nezbytné zabránit nekontrolovanému rozpadu soustav zásobování tepelnou energií, které v určitých lokalitách hrozí,
• cílem je zabezpečení dostupného vytápění, jež patří mezi priority v oblasti energetiky,
• je třeba získat notifikaci podpory tepla z OZE, bez níž se při proměnlivosti provozních nákladů s ohledem na vývoj tržních podmínek zastaví transformace teplárenství.

Kde tedy vzniká prostor na investice a rozvoj?

Je zcela nezbytné investovat do všech oblastí, které jsem uvedla výše. Ve stručnosti tedy do nových jaderných zdrojů (velké i malé jádro), sítě, plynové a obnovitelné zdroje.

• Psali jsme: Nejen funkční, ale i hezké. Ze solárních parkovišť jsou moderní designové stavby

Jak by měl podle vás vypadat ideální energetický mix v roce 2050? Z jakých technologií by se měla energetická soustava skládat?

K roku 2050 by měl být v EU naplněn cíl klimatické neutrality a budoucí energetický mix ČR se bude zásadně lišit od toho současného. Čeká nás úplný odklon od uhlí v energetice (dáno ekonomikou provozu uhelných zařízení za situace, kdy klesá cena silové elektřiny a současně panuje vysoká cena emisní povolenky). Uhelné zdroje je tedy nutné rychle nahradit novými plynovými zdroji, rozvojem jaderné energetiky a další výstavbou OZE (FVE i VTE), přičemž nové plynové zdroje již musí být připraveny na budoucí spolu-spalování nízko-emisních a bezemisních plynů, včetně vodíku.

V aktualizaci Státní energetické koncepce, která nebyla za předchozí vlády schválena, je energetický mix ČR roku 2050 stavěn na využití jaderné energie a energie OZE. Roli doplňkového paliva by v tomto ohledu měl hrát zejména zemní plyn, který bude postupně nahrazován obnovitelnými a nízkoemisními alternativami zajišťujícími řízení soustavy, doplněný o rozsáhlé portfolio služeb akumulace, agregace a flexibility.

Jsme na růst a rozvoj decentralizovaných a obnovitelných zdrojů připraveni?

V tuto chvíli bych se přikláněla ke stanovisku, že spíše ne. Tedy alespoň prozatím. V ČR nyní dokončujeme a implementujeme celou řadu legislativních úprav, aby se situace výrazně zlepšila. Lex OZE II a III a Lex plyn zavedly instituty a nástroje jako „aktivní zákazník“, „energetické společenství“, „sdílení“ a zejména „akumulace“ a „agregace flexibility“. Také jsou zavedeny „akcelerační zóny“ pro zrychlenou výstavbu OZE, kde by povolení mělo trvat maximálně 1 rok.

Nejslabším článkem ale zůstává kapacita sítí – distribuční soustavy byly stavěny na jednosměrný tok z velkých elektráren k zákazníkům, ne na statisíce malých zdrojů s nerovnoměrnou dodávkou elektřiny. Tato změna si vyžádá obrovské investice.

Distributoři nyní investují rekordní částky. Vynaložené miliardové investice, které se následně socializují na ostatní zákazníky, musí vždy přispívat soustavě jako celku. Situaci by mohla změnit i nová pravidla připojování (včetně finančních garancí), která vyčistí blokovanou kapacitu sítí od spekulantů, kteří žádné nové energetické zdroje nakonec nestaví.

• Tip: Budovy stojí za více než třetinou emisí. Potřebujeme zrychlit renovace

Co jejich rozvoji nejvíce pomůže?

Základem je stabilní legislativní prostředí a dlouhodobé politické směřování. Důraz musí být kladen na zrychlení povolovacích procesů včetně procesu územního plánování. Zde bych podotkla, že energetika a infrastrukturní projekty by obecně měly požívat větší podpory samosprávných celků, neboť jejich rozvoj je podmíněn právě dostupnou technickou infrastrukturou. Finance jsou zásadním faktorem rozvoje, proto je třeba zajistit dostatek veřejných prostředků z evropských či národních zdrojů na investiční i provozní podporu. Další oblastí je rozvoj kontraktů PPA.

Často skloňovaným problémem je také nedostatek výkonové rovnováhy, co je potřeba zlepšit, aby se síť stala stabilnější a bezpečnější?

Základním parametrem je zabezpečení dostatečného rozvoje stabilních energetických zdrojů a bezpečné síťové infrastruktury.

Jakou roli ve strategiích energetické bezpečnosti bude hrát ČEZ?

Historicky byl ČEZ spojen primárně s výrobou elektřiny a tepla a jejich dodávkami. V současné době je však naše skupina spojena významně i s dodávkami velkých zákaznických řešení (ESCO), rovněž se stala velkým plynovým hráčem dovážejícím LNG ze zahraničí a také vlastníkem plynové infrastruktury.

ČEZ tedy vždy byl nejvýznamnějším subjektem v oblasti energetiky a jeho význam stále roste. Jeho role v probíhajících transformačních procesech je tudíž nezastupitelná. Hlavní roli budou hrát velké investice na straně výstavby nových zdrojů. Rovněž ČEZ distribuce již v současné době provádí a plánuje další masivní investice do zabezpečení svých sítí.

Pokud byste měla jmenovat jednu klíčovou změnu, kterou by měl stát v nejbližších letech udělat, aby energetická transformace neztratila tempo, co by to bylo?

Investoři i experti se shodují, že jde především o zrychlení a zjednodušení povolovacích procesů. Bez této administrativní revoluce totiž technologie a peníze, které již máme k dispozici, zůstanou nevyužity. S tím souvisí i posílení komunikace s veřejností za účelem získat podporu a přijetí pro nové zdroje a překonat tak NIMBY efekt. (=Not in my backyard, tedy „souhlasím, ale ne na mém dvorku“, pozn. redakce)

Zuzana Krejčiříková se za společnost ČEZ zúčastní konference a spolu s dalšími řečníky bude k dipozici i k otázkám a na networking. Ještě i tento a následující týden je možné zakoupit lístky, informace k programu a registraci najdete na webových stránkách POWER SHIFT.

Úvodní foto: Archiv Z. Krejčiříková