Stát platí za energie 35 miliard korun ročně. Třetinu z nich by přitom mohl ušetřit

Částka 35 miliard korun by hravě pokryla rozpočet Ministerstva životního prostředí na rok 2025 a ještě by 14 miliard zbylo. Oněch pětatřicet miliard přitom obce, města, kraje a stát vynaloží, aby zaplatily všechny výdaje za energie. Nyní se otevírá cesta, jak z této sumy významnou část uspořit, a to díky investicím do energeticky úsporných opatření formou EPC projektů, které se primárně splácejí z budoucích úspor.

Novela zákona o rozpočtových pravidlech totiž dovoluje od nového roku státním institucím využívat právě metodu EPC k energetickým renovacím budov. „Odhadujeme, že se současné sumy 35 miliard se dá ušetřit nějakých třicet procent,“ říká v rozhovoru pro Obnovitelně.cz Miroslav Marada, předseda Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES).

Novela se týká takzvaných organizačních složek státu, ale nikoli státních příspěvkových organizací. Proč?

To se musíme vrátit do historie, protože příspěvkové organizace metodu EPC už mohou využívat pětadvacet let. V roce 2000 byl přijat první zákon o rozpočtových pravidlech. Už tehdy si sice organizační složky státu (tehdy rozpočtové organizace státu – pozn. aut.) i příspěvkové organizace nesměly brát úvěry, ale pro druhou kategorii, kam patří třeba fakultní nemocnice, platila výjimka – na financování investičních rozvojových programů. Zpočátku šlo vyloženě o projekty EPC, i když tehdy ještě nebyl koncept EPC tak rozvinutý jako dnes. Naše asociace ani neexistovala, fungovala jen pracovní skupina při Hospodářské komoře.

Proč se po pětadvaceti letech pravidla mění?

Protože se potvrdilo, že povolit EPC pro jednu skupinu veřejných budov bylo správné rozhodnutí, o čemž svědčí některé úspěšné projekty – například v Národním divadle nebo v pražské Nemocnici Na Homolce. Po pětadvaceti letech se zkrátka ukázalo, že organizační složky státu jsou ve velkém zpoždění. Historie potvrdila, že to má smysl. Ostatně naše asociace na to upozorňovala poměrně dlouho.

• Související: Když modernizace budovy začne sama vydělávat. EPC projekty vytváří i nadúsporu

Stát se ale nechtěl více zadlužovat, je to tak?

Nekontrolovatelné zadlužování státu byl skutečně jeden z argumentů, proč metodu EPC nerozšířit. Argumentovali jsme tím, že se daná organizace nemusí zadlužit, že modelů financování je více. Jde především o to, aby se projekty EPC dělaly komplexně, aby to nebylo jenom zateplení nebo jenom instalace fotovoltaických panelů či výměna kotle na ohřev vody. Právě komplexní renovace, celková energetická modernizace dává nejlepší výsledek a výrazné úspory se začnou projevovat okamžitě, a ne až někdy v budoucnu. Jen připomínám, že na přislíbený příspěvek od státu se běžně čeká i několik let.

Kdo tedy od nového roku může využívat metodu EPC?

Jsou to například všechny administrativní budovy ministerstev, ale třeba také Kancelář prezidenta republiky, všechny policejní služebny nebo věznice. Dohromady jde o stovky až o nižší tisíce budov. Ostatně například Ministerstvo průmyslu už chystá EPC projekty pro tři své objekty v Praze.

Zmínil jste věznice, ale právě věznice na pražské Pankráci už byla zmodernizována podle projektu EPC. Jak je to možné, když to až dosud nešlo?

Skutečně existují historicky dva projekty EPC mezi organizačními složkami státu, prvním byl Okresní soud v Plzni a druhým právě pankrácká věznice. Tyto dvě organizace využily toho, že v jednom krátkém časovém období mohly tyto státní instituce získat dotaci z Operačního programu Životní prostředí, která pokryla sto procent požadovaných nákladů, takže si nemusely půjčit ani korunu a vyhověly tím zákonu.

Jaký je vlastně potenciál úspor u veřejných objektů?

Celkové veřejné výdaje na energie – od obcí, měst a krajů až po stát – jsou zhruba 35 miliard korun ročně. Pokud bychom už v minulosti nedělali různé úsporné projekty, mohlo to být dokonce ještě výrazně více. Odhadujeme, že ze současné sumy se dá ušetřit dalších zhruba třicet procent. Samozřejmě ale za cenu nemalých investic, které se ale samozřejmě vrátí, některé rychle, jiné později.

Počáteční investice jsou nutné, aby byla renovace komplexní?

Ano, bez investic zásadní celkové rekonstrukce dělat nelze. Bylo by prospěšné, kdyby nadále zůstaly rovněž zachovány dotace z evropských fondů, aspoň na současné úrovni. Tím by se zaručilo, že by se stejně jako v posledních letech investovalo do EPC projektů okolo dvou miliard korun. I když ideální by bylo, kdyby se tempo ještě zrychlilo.

Aby Česká republika splnila své klimatické cíle?

V oblasti snižování spotřeby energie je Česká republika bohužel stále pozadu za svými závazky do roku 2030, o cílech pro roky 2040 a 2050 ani nemluvě. Za posledních 35 let jsme se dostali zhruba do poloviny cesty a na zbývající polovinu, která bude investičně náročnější, už zbývá jen 25 let. Pro urychlení tempa snižování energetické náročnosti by bylo mimo jiné zapotřebí přibližně zdvojnásobit objem dotačních prostředků na energetické úspory ve veřejných budovách, pravděpodobně s využitím Modernizačního fondu.

• Související: Nemocnice Na Homolce ušetří díky energetické modernizaci stovky milionů, zlepší péči o pacienty

Už jste zmiňoval chystané renovace tří budov Ministerstva průmyslu, chystají se i další?

Vím, že například Ministerstvo vnitra má vytipované budovy, a není jich málo, na energetické renovace. Také Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových chystá první projekty. Určitě je takových plánů více. Mělo by se ale postupovat tak, že vytipují budovy, které jsou na tom energeticky nejhůře, a u nich začít. A pak postupovat dál.

Jsou v Česku dostatečné stavební a technologické kapacity na EPC projekty?

Kapacity se v posledních letech výrazně navýšily, už jen proto, že přibylo firem, které se na tyto akce specializují. A kapacity posílily také jednotlivé podniky. Dnes je minimálně pět firem, které dokážou ročně zrealizovat investici za půl miliardy korun.

Foto: EPES