Plán na proměnu české energetiky už máme, dekarbonizace je megatrend

Česko má plán, jak do roku 2050 snížit emise, omezit dovoz fosilních paliv a posílit vlastní energetickou soběstačnost. Národní klimaticko-energetický plán už je schválený, teď ale rozhodne hlavně politická shoda a schopnost nastavit předvídatelné podmínky pro investory. „Trend dekarbonizace je celosvětový megatrend, pokud to nastavíme dobře, zvýšíme konkurenceschopnost českých podniků,“ říká v rozhovoru pro Obnovitelně.cz Petr Holub.

Petr Holub působí na Ministerstvu životního prostředí jako vrchní ředitel Sekce ochrany klimatu a podílí se na přípravě klimaticko-energetických politik Česka. O budoucnosti obnovitelných zdrojů, akceleračních zónách pro větrné elektrárny i klíčových výzvách příštích let bude mluvit také na lednové konferenci POWER SHIFT, která se zaměřuje na proměnu české energetiky. Registrace je možná na webových stránkách.

Na lednové konferenci POWER SHIFT představíte Národní klimaticko-energetický plán. Proč je dnes tak důležitý?

Národní klimaticko-energetický plán je česká strategie do roku 2050, jednak jak snížit emise, ale také jak snížit dovozní závislost na fosilních palivech. Ta je dnes 42 procent a podle modelu do roku 2050 klesne na 26 procent. Přestaneme ve velké míře dovážet ropu a zemní plyn a jen částečně budeme dovážet zelený vodík a zelenou elektřinu, ale pouze v malém množství.

Plán byl již schválen, stejně jako prováděcí politika ochrany klimatu. Nyní záleží na nové vládě a Poslanecké sněmovně, zda budou všechny nástroje realizovány tak, jak byly nastíněny. Trend dekarbonizace je ale celosvětový megatrend, pokud to nastavíme dobře, zvýšíme konkurenceschopnost českých podniků.

Co je nejnutnější změnit?

Je potřeba nastavit předvídatelné prostředí pro investice do obnovitelné energetiky. Je čas začít mluvit o chytrém mechanismu provozní podpory, oboustranný contract for difference podle určitého diagramu výroby z fotovoltaiky a větru v aukcích. Bez politické shody to ale nepůjde. Máme analytické podklady i varianty, jak mechanismus nastavit, ale jeho zavedení závisí na politické dohodě, primárně nové vládní koalice.

• Tip: Tykač rozdává uhelné elektrárny za korunu. Ekologové o ně mají zájem

U větru se už změna děje. Zjednodušilo se povolovací řízení a je potřeba dokončit vymezení akceleračních oblastí. Když jsme se dívali na to, kde je potenciál a kde zároveň není konflikt s ochranou jiných veřejných zájmů, lokality jsou poměrně rovnoměrně rozprostřeny po celé České republice. Samozřejmě posuzování probíhá, ale nedá se říct, že by šlo o jeden či dva konkrétní kraje, nebo část státu. Je to poměrně rovnoměrné.

Rozvoj větru snad usnadní zmíněné akcelerační zóny, v jaké fázi jsou nyní?

Ministerstvo životního prostředí v prosinci zveřejnilo mapový portál, který ukazuje, kde se veřejný zájem na rozvoji obnovitelných zdrojů potkává nebo střetává s jinými zájmy, přírodou, lázeňstvím, letectvím, obranou, kulturním dědictvím a dalšími.

Ústav pro územní rozvoj nyní připravuje druhou změnu územního rozvojového plánu, která by měla zóny vymezit. Očekává se to ve třetím kvartálu roku 2026. Současně jsme vypsali výzvu pro kraje a obce, aby měly prostředky na úpravu své územní dokumentace, pokud chtějí zóny vymezit samy.

Jak bude rozděleno, co vymezí stát, co kraje a co obce? A mohou obce akcelerační zóny odmítnout?

Záleží na významu lokality a hranice těchto úrovní nejsou přesné, takže se budou částečně překrývat. Pokud ale vyšší úroveň, tedy stát nebo kraj, zónu vymezí, nižší úroveň ji musí respektovat.

• Psali jsme: Akcelerační zóny prošly senátem. Novela urychlí výstavbu větrných i solárních parků

Proces je participativní: obce, kraje i další dotčené organizace se mohou vyjadřovat. Až poté a po veřejném projednání se zóny případně schválí. Zjednodušeně: v akcelerační zóně budou jednotlivé aspekty předposouzené. Pokud projekt splní podmínky, má rychlejší povolovací proces. Pokud je nesplní, jde standardní cestou.

Často zaznívá, že větrné turbíny nepůjde stavět mimo akcelerační zóny. Jak to je?

Ne, určitě to tak není. Je to zrychlený povolovací proces v místech, kde bylo něco předposouzeno, ale neznamená to, že se větrné elektrárny budou koncentrovat pouze tam. Můžou se stavět i jinde. A tam je pak standardní povolovací proces, který se v poslední době také zjednodušil.

Jaké jsou cíle Česka v oblasti obnovitelných zdrojů?

Strategie říká, že k roku 2050 bychom měli směřovat k výrobě elektřiny zhruba půl na půl, jádro a obnovitelné zdroje. Největší nárůst bude ve větru a fotovoltaice, doplněný prvky flexibility a akumulace. Do roku 2030 máme mezicíl: zhruba 1,5 gigawattů nových větrných elektráren a 10 gigawattů fotovoltaik.

Je potřeba investovat. Část investice je odchod od uhlí třeba k zemnímu plynu u tepláren, někde k předtříděným odpadům, biomase či biometanu. Nové obnovitelné zdroje jsou nezbytné. A modely ukazují, že to stihnutelné je. I vypnutí dvou až tří uhelných elektráren relativně brzy je pro českou soustavu zvládnutelné.

• Tip: MŽP podpoří fotovoltaiku na polích. Může stát nad zeleninou i chmelem

Přizpůsobit se tomu bude muset i přenosová a distribuční soustava. Historicky byla stavěná na tok od velkých zdrojů ke spotřebě, ale to se mění. Decentralizovaný systém je odolnější. Je však potřeba, aby všechny prvky sítě byly moderní a uměly ji řídit. Investice, které do sítě směřují, jdou správným směrem. Ministerstvo životního prostředí je podporuje z Modernizačního fondu, aby se nepromítly celé do tarifů.

Když se podíváme do období následujících pěti let, co bude podle vás nejzásadnější téma energetiky?

Transformace teplárenství. V elektroenergetice i teplárenství rychlý odchod od uhlí. Instalace nových obnovitelných zdrojů. A zároveň nastavení sítě tak, aby vše dokázala uřídit. Energetická účinnost a renovace budov. To jsou ta hlavní témata.

Do 19. ledna je možné zakoupit lístky na konferenci se slevou. Informace k programu a registraci najdete na webových stránkách POWER SHIFT.

Úvodní foto: Freepik