Moderní energetika má potenciál. Banky počítají s investicemi desítek miliard
Předpokládané výdaje spojené s výstavbou obnovitelných zdrojů známe. Chybí nám ale předvídatelnost příjmů, vysvětluje v rozhovoru Jan Pešek z ČSOB.
Kristýna Walterová
9. 12. 2025
Proč česká energetická transformace naráží nikoli na nedostatek technologií, ale na chybějící financování? Jan Pešek, vrcholný manažer z ČSOB, v rozhovoru pro Obnovitelně.cz vysvětluje, že banky jsou schopné poskytovat úvěry na 10–15 let, ale mimo jiné za podmínky, že u financovaných projektů lze kromě nákladů predikovat i tržby a tím i zdroje na splátky těchto úvěrů.
Stávající existence pouze investiční podpory REN projektů brání financování těchto projektů ve větším měřítku. „Technologie máme,“ říká, ale upozorňuje, že pokud se nevybuduje systém, který stabilizuje cash flow REN projektů, investice se nerozjedou. „Abychom dosáhly našich národních dekarbonizačních cílů, nemůžeme jet v systému výjimek. Musíme mít systém, který funguje v celé republice pro všechny relevantní investory a věřitele.“
Jan Pešek je Regionální ředitel korporátního bankovnictví ČSOB a nově člen předsednictva Svazu moderní energetiky. Na konferenci POWER SHIFT vystoupí jako zástupce bankovního sektoru, který hraje v transformaci jednu z klíčových rolí. Přináší praktický pohled z prostředí financování velkých energetických projektů, kde se potkávají regulace a ambice státu na rychlou dekarbonizaci s ekonomickou realitou.
Začněme obecně přínosem zelené transformace – co to podle vás může znamenat pro člověka nebo pro firmu? Kde dává transformace největší smysl v praxi?
Upřímně, za sebe a jako občan této země vidím největší přínos v tom, že se v regionech a obcích, kde dosud není plynofikace, zajistí dekarbonizace formou střešních fotovoltaik na rodinných domech, doplněná o baterie a tepelná čerpadla. Tím se nahradí topení tuhými palivy, které v daném místě představuje největší smogovou zátěž. Bez dodávek plynu lidé většinou inklinují k tradičnímu topení uhlím.
A co jiné sektory jako je průmysl, služby nebo energetika jako celek?
Další oblastí jsou energeticky méně náročné výroby, zemědělství, doprava, kancelářské budovy, obchodní a logistická centra. Zde není příliš velká spotřeba elektrické energie, a je tedy možné využít střechy pro solární panely, tepelná čerpadla, baterie a tento systém použít buď na úplnou náhradu fosilních paliv, zejména zemního plynu, nebo na významné doplnění dodávky energie z obnovitelných zdrojů.
Významnou oblastí je také teplárenství. V České republice je systém centrálního vytápění oproti jiným zemím poměrně rozšířený. Je to efektivní koncept vytápění ve městech. Jsme svědky přípravy i realizace přeměny uhelných tepláren na zdroje založené na zemním plynu, biomase a energetickém využití odpadu.
Výzvou bude určitě dekarbonizace středního a těžkého průmyslu. Velká výrobní firma, která zaměstnává mnoho lidí a je významná pro region, může mít ročně kolem 50 MWh spotřeby plynu a 30 MWh spotřeby při každodenní práci ve dvou směnách. A tam je dnes technologicky velmi obtížné nahradit konvenční zdroje těmi obnovitelnými. U těžkého průmyslu je transformace energetiky a dekarbonizace výroby strategickým tématem.
Když se podíváme na čísla: jeden gigawatt instalovaného jaderného výkonu představuje výrobu zhruba 7 500 GWh ročně, u uhelné nebo plynové elektrárny 4 400 GWh, a u solární elektrárny pouze 1 000 GWh ročně, a to jen pokud svítí.
A ekonomický efekt? Jaký přínos může mít transformace pro firmy a domácnosti?
Ekonomickým přínosem pro všechny bude snížení nákladů na energie. Pokud budou využívat obnovitelné zdroje, nebudou muset platit náklady na emisní povolenky, buď v systému ETS 1, nebo v nově uvažovaném ETS 2.
Dokáže podle vás Česko využít příležitosti spojené s výrobou obnovitelných zdrojů a čistých technologií?
Jan Pešek: Vývoj a výroba technologií pro využití obnovitelných zdrojů a skladování energie probíhá na globální úrovni v jiných částech Evropy a světa než je Česká republika. Zhruba 80 % výroby fotovoltaických systémů je koncentrováno v Číně, která za posledních deset let investovala zhruba 50 miliard dolarů do fotovoltaických technologií a v celém řetězci zaměstnává přes 300 tisíc lidí. K přesunu výroby fotovoltaiky došlo nejen z Evropy, ale i z Japonska a Spojených států. Výroba velkých větrných turbín se koncentrují v Číně, Indii, Rusku, Německu, Jižní Koreji, Japonsku, Íránu, částečně ve Francii, Německu a Belgii. Pokud jde o bateriové systémy, největší výrobci jsou v Jižní Koreji, Německu, USA, Irsku, ve Švédsku.
Žádný konečný výrobce není v České republice.
Kde tedy může být česká přidaná hodnota?
V oblasti aplikované vědy, výzkumu, vývoje a následně výroby, ale samozřejmě v kontextu konkurence, kterou v Evropě a ve světě máme. Jak řekl Jan Bárta na konferenci Kompas pro Česko: „Můžeme konkurovat v bateriích, energetice a umělé inteligenci pouze jako kontinent, ne jako malá individuální země.“
Pokud jde o čisté technologie, záleží, co mezi ně zahrneme. Některé analýzy nás řadí mezi leadery v aplikaci čistých technologií – jsme třetí země v rámci EU podle jejich podílu na HDP. Ale do tohoto výpočtu vstupuje i výroba elektrických vozidel, tedy výroba ve společnostech Škoda Auto, Toyota v Kolíně a Hyundai v Nošovicích.
Výpočet může být různý. Pokud započítáme elektromobily, vychází čísla pro Česko dobře.
Jak je na tom Česko v porovnání s ostatními zeměmi, pokud jde o financování obnovitelných zdrojů?
Za nás jako banku je podstatné, jaké obchodní modely se používají pro financování obnovitelných zdrojů. V Česku mohou investoři v současnosti využít investiční podporu pro domácnosti a obce v rámci programu Nová zelená úsporám. Pro firmy a podnikatele existuje 30-ti procentní investiční podpora pro fotovoltaiky a 50-ti procentní podpora pro bateriová úložiště v rámci Národní rozvojové banky.
Jak to funguje v zemích, kde rozvoj obnovitelných zdrojů probíhá rychleji?
V Německu, kde je největší rozmach obnovitelných zdrojů, funguje aukční systém. Státní agentura vyhlašuje aukce pro jednotlivé typy obnovitelných zdrojů – větrné a solární elektrárny. Výrobci v rámci aukce soutěží o výši podpory za vyrobenou MWh, což lze považovat za provozní podporu.
V Německu se REN projekty financují, protože na základě vysoutěžené podpory lze predikovat cash flow projektu a tedy i schopnost splácet přijatý dluh. U nás žádná taková forma podpory není. Tržby z projektů obnovitelných zdrojů jsou závislé pouze na tržních cenách elektrické energie. A je třeba řícti, že denní i měsíční ceny elektřiny fluktuují mezi 20 a 180 eury za MWh, což je extrémně široký rozptyl. Nově se již několik let potýkáme i se zápornými cenami elektřiny. V roce 2024 jsme měli zejména v létě zhruba 50 dní se zápornou cenou elektrické energie s nejnižší hodnotou mínus 138 eur za megawatthodinu. A to je cenový vstup do vzorců, ze kterých se počítá schopnost projektu splácet úvěry.
Investiční bariéry
Co podle vás dnes nejvíce brání tomu, aby české firmy více investovaly do zelených technologií?
České firmy investují do zelených technologií zejména z následujících důvodů: (i) z regulatorní nebo zákonné povinnosti, (ii) kvůli povinnosti kupovat emisní povolenky, takže kvůli vlastním nákladům, a (iii) kvůli tlaku odběratelských řetězců na co nejnižší emisní stopu koncového výrobku, takže z důvodu konkurenceschopnosti.
Investice podniků do zelených technologií nad rámec těchto tří faktorů závisí na tom, jestli zelená technologie celkově přispívá k ziskovosti firmy. Pokud ano, investuje se do ní.
A jak může bankovní sektor pomoci nastartovat příležitosti spojené s obnovitelnými zdroji a dekarbonizací?
Myslím, že bankovní sektor může přispět hlavně ve dvou oblastech. První oblastí je poradenství a sdílení zkušeností a doporučení ohledně legislativy, regulace a dotačních schémat. Můžeme sdílet bankovní praxi na českém i mezinárodních trzích v oblasti financování obnovitelných zdrojů. Můžeme s kýmkoliv konzultovat názor na to, co je a co není bankou financovatelné.
Druhá oblast je samotné financování konkrétních projektů v obnovitelných zdrojích. V dnešní době jich příliš neběží – řekl bych, že jsou financovány jen jednotlivé projekty za určitých specifických podmínek, ale ne v rozsahu, který je potřeba. A to právě proto, že chybí predikovatelné tržby. Nemáme tu koncept aukcí, ani rozvinuté smluvní schéma PPA – power purchase agreements nebo CfD - contract for difference, které slouží právě ke stabilizaci cash flow těchto projektů.
V čem dnes vidíte největší příležitost pro českou energetiku v příštích pěti letech?
Určitě v úpravě regulatorního prostředí, které podpoří stabilitu cash flow projektů obnovitelných zdrojů. Podle MAF scénáře od společnosti ČEPS se předpokládá, že bychom měli mít 12,5 gigawattu výkonu ve fotovoltaikách a 1,5 gigawattu ve větrných elektrárnách do roku 2030 a 14,3 gigawattu ve fotovoltaikách a 2,9 gigawattu ve větrných elektrárnách do roku 2040.
Když vidíme, kolik v dnešních cenách stojí pořízení jednoho gigawattu solárních elektráren a jednoho gigawattu větrných elektráren, a s předpokladem, že investoři obvykle vkládají 10 až 30 procent vlastního kapitálu do svého projektu a 70–90 procent se pak očekává z bankovních úvěrů, vychází nám, že bude potřeba zhruba 120 miliard korun bankovních úvěrů do roku 2030, resp. zhruba 200 miliard Kč. do roku 2040, aby se tento plán realizoval. A k tomu je potřeba upravit prostředí, ve kterém se pohybujeme.
Druhá věc je, že nám soukromí majitelé uhelných elektráren již dva až tři roky říkají, že bez ohledu na NKEP a rozhodnutí vlády o konci těžby uhlí v roce 2033, a bez ohledu na to, že ČEZ oznámil uzavření uhelných elektráren do roku 2030, to u nich bude dříve, protože jim provoz ekonomicky nevychází. Nyní skupina Sev.en, oznámila, že na konci příští topné sezóny odstaví své uhelné elektrárny Chvaletice a Počerady s celkovým instalovaným výkonem 2,4 GW a teplárnu v Kladně s instalovaným výkonem téměř 950 megawattů. Výzvou pro celý energetický sektor bude tyto výpadky nahradit, abychom měli i nadále plynulou a cenově dostupnou dodávku elektřiny a tepla.
Konference POWER SHIFT se koná 22. ledna v kampusu ČSOB v Radlicích. Nabídne prostor pro debatu o tom, jak v Česku urychlit transformaci energetiky, od nových technologií po reálné projekty v terénu. Pokud chcete být u toho, máte možnost získat zvýhodněné vstupenky a setkat se s jednotlivými řečníky včetně Marka Langa osobně.
Registrace a možnost zakoupení vstupenek na webových stránkách konference.
Úvodní foto: Kristýna Walterová