Stačí propojit sítě se sousedy a elektřina může být až o 29 procent levnější

Nová studie prestižního britského think-tanku EMBER ukazuje, jak přeshraniční elektrická spojení (interkonektory) v posledních letech zabránila výpadkům proudu či úplným blackoutům v řadě evropských zemí. Díky interkonektorům se v posledních pěti letech podařilo odvrátit tři celostátní blackouty. Zároveň přes polovina evropské elektrické soustavy má velmi omezené možnosti případného dovozu elektřiny a tím se vystavuje vysokému riziku v případě selhání nebo útoku na síť. Česko patří mezi ně.

Výpadek elektřiny v červenci 2025 nemusí být posledním takovým incidentem varují experti z Institutu Puls, který novou studii EMBER právě v Česku vydal. Nabízejí řešení v podobě přeshraničních elektrických vedení, tzv. interkonektorů. Jakkoliv v červenci 2025 šlo v Česku o technické selhání na vedení vysokého napětí, ukázalo, že ať už vlastní zastaralostí sítě nebo vnějším kybernetickým či fyzickým útokem může dojít k rozsáhlému výpadku, který nebude mít Česko jak rychle nahradit.

• Tip: Na plný výkon najede do dvou minut. Oceněný Energy nest pomůže síti při blackoutu

Výpadky přitom hrozí i zemím, které se stejně jako Česko spoléhají z většiny na jadernou energetiku. Jak ukazuje studie, jedním z důvodů energetické krize v roce 2021 byla i navýšená poptávka po elektřině z Francie, která musela z technických důvodů odstavit velkou část svých jaderných elektráren. Francie dokázala spotřebu pokrýt díky interkonektorům se Španělskem a Německem.

„Česko má přitom potenciál dovozu elektřiny ze sousedních států vysoký ať už s Polskem, Německem či Rakouskem. I kapacita přeshraničních koridorů vúči spotřebě je například vyšší než ve Francii, Itálii či Španělsku, Česko ovšem dlouhodobě spoléhá pouze na vlastní zdroje elektřiny, které jsou často dražší a špinavější,” vysvětluje spoluzakladatel Institutu Puls Martin Hausenblas.

Navíc Rakousko by díky svým přečerpávacím elektrárnám mohlo v regionu působit jako zásobník přebytečné elektřiny ze solárních a větrných elektráren. V době přebytku by využilo energii k přečerpání vody nahoru a v době nedostatku ji může díky vypuštění přehrad rychle a levně dodat do sítě.

Útoky nejsou vyloučené

Jakkoliv dosavadní útoky na energetickou infrastrukturu směřovaly především na oblast Baltského moře, nejsou vyloučené ani v Česku. Bezpečnostní informační služba reportuje, že Rusko a Čína se snaží o útoky na českou kritickou infrastrukturu včetně energetiky. Národní kybernetický úřad za poslední tři roky reportuje rok od roku zvyšující se počet případů kybernetických útoků, z nichž je výrazná část zaměřena na kritickou infrastrukturu včetně energetiky. NÚKIB varuje především před útoky na vodohospodářské zdroje.

Od roku 2022 bylo zaznamenáno v Baltském moři celkem 9 incidentů poškození infrastruktury včetně přerušení elektrického kabelu EstLink2, který snížil kapacitu Estonska pro dovoz elektřiny o 27 %. Estonsko je přitom ze tří čtvrtin obklopeno buď mořem či Ruskem. Stalo se tak jako výhružka pouhé dva měsíce před plánovaným odpojením Estonska do ruské sítě. Fyzické útoky ale nejsou jediné.

• Psali jsme: Byznysové priority se mění. Firmy volí energetickou bezpečnost před ekologií

Ruští hackeři narušili v dubnu 2025 provoz norského vodního zdroje. Během 2 dnů v září 2025 explodoval u litevského Vilniusu vlak s LNG a žhářský útok poškodil elektrické vedení a způsobil rozsáhlý blackout v Berlíně. Ve stejný měsíc 19 ruských dronů narušilo vzdušný prostor nad Polskem a Izrael provedl útoky v Kataru, klíčovém dodavateli plynu pro Evropu. V nestabilní geopolitické době je vnitřní elektrická provázanost pro Evropu nejlepší obranou proti různým druhům hrozeb.

Předchozí studie EMBER doplňují obraz potřeby přeshraničních elektrických spojení ještě o ekonomický rozměr. Ukazují, že pokud by se region střední Evropy adekvátně propojil, zvýšil by se potenciál solární a větrné elektřiny a cena silové elektřiny by se ve střední Evropě snížila o 29 % pro koncového spotřebitele. Některým zemím v regionu přitom hrozí nedostatek elektřiny již v nejbližších letech.

„Maďarsko je již nyní téměř z poloviny závislé na dovozu a v Česku očekáváme elektrický deficit ve výši okolo 25 % již v roce 2028. Takový deficit velmi pravděpodobně povede k dalšímu nárůstu cen, jelikož chybějící elektřinu budou muset doplňovat plynové elektrárny. Jejich provoz je v soustavě nejdražší a budou tak zdražovat cenu elektřiny na trhu plošně pro všechny odběratele. Druhé energetické krizi této dekády se dá předejít právě povolováním a výstavbou přeshraničních interkonektorů,” uzavírá doporučením ředitel Institutu Puls Adam Ondráček.

Úvodní foto: Unsplash, text: Tisková zpráva