Že nemáme zálohované PET lahve a plechovky, je obrovská konkurenční nevýhoda, říká Hladík

Česko je momentálně jedinou zemí regionu, kde ještě nefunguje zálohový systém na vybrané nápojové obaly. Po Německu, Slovensku a Rakousku platí od října také v Polsku. „Dostáváme se tak do situace, že recyklovatelný materiál od nás mizí pryč, prodáváme ho, ale k nám se nevrací, protože zálohový systém si ho podrží ve své zemi. Je to pro nás obrovská konkurenční nevýhoda,“ říká v předvolebním bilančním rozhovoru ministr životního prostředí Petr Hladík.

Ministrem jste se stal až v březnu 2023, takže jste měl kratší dobu na prosazení všech svých představ. Když se za těmi dva a půl lety ohlédnete, co byste řekl, že byl váš největší úspěch a co naopak největší neúspěch?

Mezi úspěchy bych určitě zařadil spoustu schválených zákonů, například o zemědělském půdním fondu, o ochraně vody nebo o ochraně ovzduší, také nové vyhlášky nebo nové nastavení Nové zelené úsporám včetně jeho programu Oprav dům po babičce. Nesmím ani zapomenout na všechny zákony o obnovitelných zdrojích, což do budoucna umožní především rozvoj větrné energie.

Velkou radost mám také z toho, jak je Česká republika úspěšná v čerpání peněz z Modernizačního fondu. Za naší vlády jsme reálně vyřešili transformaci teplárenství. A to takovým způsobem, že v zimních měsících, kdy bude potřeba nejvíce elektřiny, vzniknou dva gigawatty nových zdrojů díky kogeneračním jednotkám. Určitě bych zmínil i ochranu přírody. Podařilo se vyhlásit novou Chráněnou krajinnou oblast Soutok, Ptačí oblast Krušné hory, tam chystáme i novou chráněnou krajinnou oblast. K tomu ještě nemálo přírodních a národních přírodních rezervací.

A co neúspěchy? Patří mezi ně nevyhlášený Národní park Křivoklátsko a nezavedení zálohového systému na PET lahve a nápojové plechovky?

Určitě oba tyto zákony považuji za neúspěch. Každý z nich nebyl schválen z jiného důvodu. U Křivoklátska existovala politická shoda, a nebýt bitcoinové kauzy, mohli jsme předlohu prosadit. Bohužel jsme v květnu a červnu přišli ve sněmovně o sedm nebo osm dní, kdy se mělo projednávat třetí čtení. Kvůli tomu se neschválila nejen novela zákona o ochraně přírody a krajiny, ale také předlohy z jiných resortů.

• Související: Prostě se to zakecalo. Politikaření ANO a SPD zařízlo vznik Křivoklátska

A zálohový systém?

V tomto případě část poslanců nevěřila tomu, že je to dobré řešení. Teď, když byl zveřejněn evropský systém, uvědomili si, že náš plán dává smysl. Dostal jsem hodně zpětných reakcí, že vlastně naše legislativa byla dobrá a měli jsme to schválit. Takže nás to čeká v příštím volebním období.

Protože se tomu kvůli evropské legislativě stejně nevyhneme, je to tak?

Němci zálohují dvaadvacet let, Slováci tři a půl roku, Rakušané od letošního ledna, Poláci teď od října. Dostáváme se tak do situace, že recyklovatelný materiál od nás mizí pryč, prodáváme ho, ale k nám se nevrací, protože zálohový systém si ho podrží ve své zemi. Je to pro nás obrovská konkurenční nevýhoda. Přitom nápojáři a potravináři mají už letos povinnost recyklát do lahví přimíchávat, takže současný stav jim zvyšuje náklady. Může se to tedy reálně projevit v cenách potravin. Zálohování by to vyřešilo.

Co s tím?

Pokud budu mít možnost, předložím hned po volbách znovu už připravenou novelu. Máme šanci ji ještě do roku 2026 přijmout, pak budeme skutečně muset implementovat evropskou legislativu. Naše řešení je samozřejmě výhodnější, obce by například mohly od budoucího operátora dostávat část nevybraných záloh ve výši 15 procent. Naše předloha také stanovovala minimální prodejní plochu obchodů, které se budou muset do systému zapojit, přičemž evropské nařízení s ničím takovým nepočítá – kde se prodává, tam se musí i odebírat zálohované obaly.

ANO si hraje se sirkami u stohu

Zmiňoval jste novou Chráněnou krajinnou oblast Soutok, ale Alena Schillerová z ANO ji označila za „dítě zeleného šílenství“ a napadla ji u Ústavního soudu. Není tedy možné, že se Soutok vrátí do původního stavu a chráněná krajinná oblast zase zanikne?

Podle české legislativy je možné chráněnou krajinnou oblast zrušit jen ze dvou důvodů: buď zanikne předmět ochrany, tedy že se třeba největší lužní les ve střední Evropě na soutoku Moravy a Dyje vysuší a porosty zahynou, nebo kvůli obraně státu – třeba že by tam vzniklo nové vojenské letiště. Předpokládám, že to patrně nenastane.

Pokud ale nová vláda po volbách radikálně změní zákon o ochraně přírody a krajiny, který už od roku 1991 patří mezi nejmodernější v Evropě, představuje to jiné nebezpečí. Současná hranice CHKO kopíruje oblast evropsky významné lokality. Hrozí, že bychom se pak mohli dostat do rozporu nikoli jen s evropským, ale i s všeobecně mezinárodním právem. To by mělo pro naši zemi dalekosáhlé dopady. Hnutí ANO si hraje se sirkami vedle stohu slámy a neuvědomuje si, co by jejich kroky mohly způsobit.

Kudy by se podle vás měl dát ubírat úspěšný dotační program Nová zelená úsporám?

Pokud budeme dále u vlády, chceme pokračovat zejména v komplexních renovacích rodinných a bytových domů. V tom vidíme největší smysl.

Ale z hnutí ANO zaznívají hlasy, že by tento dlouholetý a mezinárodně oceňovaný dotační program mohl skončit.

Místopředseda hnutí Karel Havlíček skutečně opakovaně říkal, že by Novou zelenou úsporám zrušil. Je to tedy také jedno z témat těchto voleb. Takové rozhodnutí by byla nesmírná škoda, za 15 let fungování podpořil program více než 600 tisíc domácností, přičemž jen za naší vlády se schválily dvě třetiny žádostí. Jen v kompletních renovacích v rámci Oprav dům po babičce, jde o zhruba 20 tisíc žádostí. To je skutečně ohromné číslo. Program tak vlastně pomáhá řešit i bytovou krizi. Také u bytových domů se sešlo hodně žádostí o příspěvek na renovaci, je jich více než devět tisíc. Jde o desítky tisíc domácností.

Vděčným terčem některých politiků se stal také Green Deal. Výjimkou nejsou ani názory, že by se z něj mělo Česko vyvázat, nebo ho aspoň razantně změnit. Je to ale vůbec reálné?

Jsem bytostně přesvědčený o tom, že jeho obsah je správný. Ti, co volají po odmítnutí Green Dealu, si neuvědomují jednu zásadní věc: pro Českou republiku by to znamenalo vystoupení z Evropské unie. Jinak se to udělat nedá, Evropa ho nezruší. Něco jiného jsou revize a úpravy některých dílčích kroků, o něž se snažíme. Jsou to kroky, které jsou například příliš byrokratické, neodpovídají aktuální mezinárodní situaci nebo příliš zatěžují průmysl a obyvatele.

Jde například o emisní cíle pro nové automobily, absolutní zákaz spalovacích motorů nebo o ceny emisních povolenek pro domácnosti. Na druhou stranu bych rád připomněl, že Česká republika už dnes vytváří sedm procent svého HDP díky bezemisním technologiím, a toto procento postupně poroste. Mám na mysli například výrobu elektromobilů nebo tepelných čerpadel, které se pak ve velkém exportují.

• Související: Lži, dezinformace, nesplnitelné sliby. Green Deal je fackovací panák sněmovních voleb

Pokud tedy například předseda Motoristů sobě Petr Macinka chce, abychom vystoupili z Pařížské dohody o změně klimatu, nezná všechny souvislosti včetně našich mezinárodních závazků. Neuvědomuje si, jaké by to mělo dopady na naši ekonomiku. To, co on chce, by jednoznačně poškodilo konkurenceschopnost našeho hospodářství.

Nezaspala vláda v případě emisních povolenek pro domácnosti označovaných jako ETS2? Neměla dříve vysvětlovat, co to rodinám přinese nebo jak případné zdražení vytápění a pohonných hmot zmírnit?

V České republice obecně platí, že se o mnohých takových změnách nediskutuje v době, kdy se schvalují, ale až když se blíží jejich platnost. Druhým problémem je, že toto téma muselo v Evropě uzrát. Obavy, které má Česká republika z dopadů zejména na nízkopříjmové domácnosti, mají nyní i další země. To umožnilo, abychom spolu s dalšími 18 státy podali návrh Evropské komisi na úpravu systému, přičemž změny je možné schválit relativně rychle. Ještě před třemi lety bychom toto téma neprosadili.

Jak to myslíte?

Jak už jsem říkal, téma se muselo posunout i v jiných zemích. Například současná německá vláda má na tento problém mnohem racionálnější pohled než ta původní. Stejné to je v Rakousku. Nastal politický posun. Když jsem začínal jako nový člen české vlády, v Evropské radě ministrů životního prostředí převažovali zástupci Strany zelených, dnes to jsou členové Evropské lidové strany. Tyto změny ale neznamenají, že bychom obecně rezignovali na evropské klimatické cíle, ubralo se ale na určitém aktivismu a alarmismu.

Ve vládě nebyl žádný šmejd

Jaké jsou vaše osobní zkušenosti ze zhruba dvou a půl roku v křesle ministra životního prostředí?

Je to samozřejmě velká zkušenost. Teď to možná bude znít jako klišé, ale já působení v politice beru skutečně jako službu veřejnosti. Mám i normálně dostupné telefonní číslo, každý se mi může dovolat nebo mi napsat. Snažím se všem vyhovět, i když to samozřejmě pokaždé nejde, a ne vždy jsem se třeba rozhodl správně. Mám ze své ministerské práce pocit, že ochrana přírody, klimatu, cirkulární hospodářství jsou záležitosti, v nichž jde Česko dopředu. Paradoxně to je i jedním z témat voleb, jestli v nastoleném trendu budeme pokračovat.

Je někdo, kdo vás ve vládě, ve sněmovně, v koalici příjemně překvapil a kdo naopak zklamal?

Musím říct, že mám velmi příznivý pocit z vlády jako celku. Premiér Petr Fiala v jedné debatě řekl, že jestli je něco na tomto kabinetu obdivuhodné, tak to, že v něm není ani jeden šmejd, že to jsou všechno lidé, kteří spolu jednají, komunikují a hledají řešení. Spolupráce s některými kolegy byla skutečně úžasná, v komunální politice jsem to nezažil. Třeba s ministrem dopravy Martinem Kupkou (ODS), ale i s dalšími. To ale neznamená, že bychom se někdy nepohádali.

Třeba s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS), který chtěl prosadit plošní kontroly provozovatelů fotovoltaických elektráren?

Samozřejmě jsou témata, na která nemáme stejný názor s některými kolegy. Na druhou stranu musím říct, že jsme s panem ministrem financí vždycky domluvili. Přiznávám, že diskuze s ním není vždy jednoduchá, což je dobře, ale jakmile jsme se na něčem dohodli, tak to platilo.

Kandidujete jako lidovecká jednička v Jihomoravském kraji, jaké jsou vaše další plány po volbách?

Přiznám se, že to teď vůbec neřeším. Cílem naší koalice Spolu je porazit Andreje Babiše a postavit prozápadní demokratickou vládu. Co bude dál, to se uvidí.

Foto: Vláda ČR