Lži, dezinformace, nesplnitelné sliby. Green Deal je fackovací panák sněmovních voleb

V předvolební superdebatě v České televizi předseda Přísahy Robert Šlachta prohlásil, že Polsko nezavede evropské emisní povolenky (ETS), které jsou součástí Green Dealu, protože to odmítl tamní Ústavní soud. „Odmítl to,“ sdělil Šlachta, podle něhož by se Česko mělo vydat stejnou cestou.

Má to jeden zásadní háček: polský Ústavní soud o ničem takovém nerozhodl. Jde o hrubé překroucení skutečnosti, jak už dříve doložila Středoevropská observatoř digitálních médií (Central European Digital Media Observatory, CEDMO) – mezinárodní multidisciplinární konsorcium při Univerzitě Karlově, které se zabývá ověřováním faktů.

„Ve skutečnosti však soud pouze rozhodl, že revize systému obchodování s emisními povolenkami byla přijata pouhou kvalifikovanou většinou, což je podle něj v rozporu s polskou ústavou. Podstatu systému ETS ale soud vůbec neřešil a Green Deal v rozhodnutí ani jednou nezmiňuje,“ konstatuje konsorcium, když vyvracelo stejné tvrzení senátorky Jany Zwyrtek Hamplové.

Jenže většina diváků přesné rozhodnutí polského Ústavního soudu nezná a skutečně si může myslet, že by Česko mělo evropský systém povolenek, které v následujících letech zdraží topení z fosilních paliv v domácnostech a také pohonné hmoty, odmítnout – když to udělalo „odvážné“ Polsko.

Není cesty zpět

Od Roberta Šlachty šlo o klasické šíření dezinformace, které vyvolává falešnou naději. Mezi politiky v tom v předvolební kampani není sám. Podobných nepravd nebo nesplnitelných slibů se dopouštějí i další významní zástupci politických uskupení, které si dělají nárok na křesla ve sněmovně i ve vládě.

Ze Zelené dohody pro Evropu jako by se v české předvolební kampani stal fackovací panák, do něhož si spousta kandidátů s chutí kopne a slíbí, jak ho zničí, anebo aspoň radikálně zmírní. Jenže tak jednoduché není. Příkladem může být třeba strategický balíček Fit for 55, o němž ve zmínění televizní debatě místopředseda ANO Karel Havlíček prohlásil, že „se musí redukovat všechno, co se v rámci tohoto balíčku schválilo“.

• Související: Couvání od závazků Green Dealu? Chyba, míní experti z průmyslu i vědy

Připomeňme, že cílem Fit for 55 je snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů aspoň o 55 procent oproti roku 1990. Podstatné je, že jde o právně závazný dokument, členské země Unie ho musí splnit, jinak jim hrozí citelné sankce.

Co je ještě podstatnější, evropské firmy včetně elektrárenské skupiny ČEZ, ale také banky a další instituce jsou na cestě k tomu, aby se tento evropský závazek stal za pět let realitou. Je nepředstavitelné, že by Evropský parlament
v současném složení na tomto plánu něco měnil.

A jen pro připomenutí: Fit for 55 je mezikrok, aby se evropský kontinent stal do roku 2050 klimaticky neutrální. To je hlavní podstata Green Dealu, která jako by unikala ze všech politických debat. Jde o záchranu planety. A opatření se netýkají jen ochrany klimatu, ale také biodiverzity, krajiny, vody…

Podle ANO jsou lepší pokuty

Z hnutí ANO se opakovaně v předvolební době ozývá, že udělá cokoli, aby za necelé dva roky nezačaly fungovat emisní povolenky na vytápění domácností fosilními palivy, a na motorová paliva. Je dokonce ochotné platit pokutu, kterou může Soudní dvůr EU udělit Česku za nesplnění této evropské povinnosti.

Je to těžko pochopitelný postup. Místo toho, aby se věnovaly větší prostředky do modernizace domů a bytů, na zateplení a dalších úspor včetně ekologického vytápění, bude republika platit pokutu. Že nejde o žádné malé peníze, dokládá třeba několik let starý spor o polský uhelný důl Turów, kde Polsko kvůli nepovolené těžbě muselo platit půl milionu eur denně, tedy více než 12 milionů korun – kolik domů by se za tuto částku mohlo zrenovovat, aby byly energeticky úsporné?

„Green Deal je pro nás příležitostí, jak investicemi do udržitelného rozvoje, čistých a obnovitelných zdrojů a cirkulárního hospodaření výrazně modernizovat českou ekonomiku, zvýšit kvalitu života a zlepšit životní prostředí,“ píše se ve stále platném programovém prohlášení koaliční vlády. Tento pohled ale jako by se z aktuálních politických zcela vytratil.

Dominantním se stává jiná věta programového prohlášení: „Při vyjednávání konkrétních opatření bude vláda na půdě Evropské Unie zohledňovat možné sociální dopady a specifické podmínky České republiky.“ Ostatně Evropská komise se právě zabývá návrhem, který iniciovala česká vláda, na úpravu systému emisních povolenek ETS2 pro domácnosti. Že by se zcela zrušil, není ale reálné.

Stejně je zcela mimo realitu požadavek Motoristů sobě, aby Česká republika odstoupila od Pařížské klimatické dohody, kde se státy domluvily na omezení globálního oteplování pod dva stupně Celsia, ideálně na 1,5 stupně oproti předindustriální dobou.

Aby z Evropy nebyl skanzen

Předseda hnutí Petr Macinka dokonce v televizní superdebatě prohlásil, že „zelená Evropská komise je největším spojencem Ruska“. Proč? „Rusko nás chce vidět ekonomicky slabé, chce nás vidět jako ve skanzenu, chce náš průmysl zničený, a to dělá Evropská komise, to dělá Green Deal, to dělají šílené plány na dekarbonizaci,“ řekl Macinka.

Jenže právě dekarbonizace, odstranění závislosti na dovozovém plynu a dalších surovinách je jedinou zárukou, že Evropa bude energeticky soběstačná, a tedy i bezpečná. Už dnes jsou větrné a solární elektrárny prokazatelně nejlevnějšími energetickými zdroji. Pokud si tedy politici stěžují, že jsou v Česku příliš drahé energie, měli by více podporovat zelené zdroje a další moderní technologie, a ne se vracet do minulosti.

• Související: Fotovoltaiku už chtějí i továrníci, kteří jinak Green Dealu nefandí. Jde jim o stabilitu, říká Čermák z ČEZ ESCO

Ostatně i předseda hnutí STAN Vít Rakušan jako jeden z mála v politické debatě v České televizi poznamenal, že by se nemělo „pohrdat zelenými tématy“. I tolik kritizovaná a současně obdivovaná Číně je v současnosti největším světovým investorem do čistých technologií. Nemusíme se nechat zahltit jejími výrobky, můžeme si ale vzít příklad a vydat se podobným směrem. Je to přesně naopak, než říká Motorista Macinka: aby se Evropa nestala skanzenem, musí pokračovat v zelené cestě.

Ilustrační foto: Pavel Baroch