Otrávená Bečva po pěti letech: totální selhání státu a Babiš stále mezi podezřelými

Když se ve Valašském Meziříčí o víkendu u příležitosti pátého výročí ekologické katastrofy na řece Bečvě uskutečnil Den Bečvy včetně „pietního pochodu“, vyslechli si účastníci od některých místních obyvatel slova „dejte s tím už pokoj“ nebo „k čemu to je?“. Jak na svém profilu na Facebooku připomíná profesor Jakub Hruška, který se v kauze dlouhodobě angažuje, „asi nejlepším majstrštykem byl pokřik cyklisty z druhého břehu (Bečvy): ‚Turka na vás, zmrdi‘!“

Jenže připomínat si tuto událost stále má smysl. Třeba proto, aby se už nic podobného neopakovalo. Anebo proto, že se nakonec v člověku, který ví, co se osudného září 2020 odehrálo, probudí svědomí a promluví, jak to tehdy bylo.

Důležité je to i proto, že se i po pěti letech spekuluje o tom, jakou roli v celé ekologické katastrofě ve skutečnosti hrála chemička Deza expremiéra Andreje Babiše (ANO), která stojí nedaleko masivního úhynu ryb a kterou odpovědné orgány vlastně nikdy pořádně neprověřily.

Asi 100 tisíc mrtvých ryb

Připomeňme, že na podzim před třemi roky kdosi otrávil asi 40 kilometrů Bečvy a zahubil minimálně 40 tun ryb. Pro lepší představu: představuje to přibližně 100 tisíc kusů těchto vodních tvorů. Ze zavinění ekologické havárie nebývalých rozměrů byla nakonec obžalována rožnovská společnost Energoaqua a její ředitel Oldřich Havelka. Firma spravuje tovární areál bývalé rožnovské Tesly a zajišťuje v něm i čištění odpadních vod.

Katastrofa byla od počátku mimořádně sledovanou událostí nejen kvůli rozsáhlému dopadu na životní prostředí, ale také kvůli zmiňované chemičce Deza. Fabrika sice od počátku patřila mezi hlavní podezřelé, ale policie, Česká inspekce životního prostředí a nakonec i soud vinu Babišovy chemičky odmítly.

• Související: Otrávená Bečva dva roky po katastrofě: úřady selhaly, viník stále neznámý

Zproštěn obžaloby byl nakonec ale také šéf společnosti Energoaqua Oldřich Havelka, byť soud konstatoval, že firma sice může za otravu řeky, nicméně podle jeho výkladu nešlo o trestný čin, takže nakonec nepotrestal ani firmu, ani jejího šéfa. Podle už zmiňovaného profesora Hrušky z Akademie věd ČR je fyzikálně i chemicky nemožné, aby katastrofu způsobila Energoaqua.

Podnik totiž leží několik kilometrů od místa, kde ryby začaly hynout. „Posudek říkal, že z rožnovského se polutanty napřed nepozorovaně tři a půl kilometrů plazily u pravého břehu, kde neotrávily žádnou rybu. Teprve až potom se rozptýlily do celého toku řeky, a začal mohutný úhyn, který trval až do Přerova. Fyzikálně a chemicky je to ale neobhajitelné,“ konstatoval před pár dny Jakub Hruška v rozhovoru pro Radiožurnál.

Experiment s kuchyňskou solí

Své tvrzení opírá o vypovídající experiment, který uskutečnil před několika lety s respektovaným rybářem Stanislavem Pernickým, který se v případu otrávené Bečvy věnuje od počátku. Nalili do ústí rožnovského kanálu roztok chloridu draselného, tedy kuchyňské soli, a pozorovali, jak sloučenina postupovala řekou, která měla v tu dobu zhruba stejný průtok jako v den havárie.

A posléze došli k jednoznačnému závěru, že řeka musela být otrávená z jiného zdroje, tedy blíže k místu, kde začaly hynout první ryby. Mnohem blíže stojí právě chemička Deza.

Rybáři a další odborníci si rovněž stěžovali, že bezprostředně po havárie odpovědné úřady neodebraly dostatek vzorků, aby se mohlo přesně zjistit, odkud se jedy do Bečvy dostaly, a co to bylo za jedy – panují totiž i pochybnosti o tom, zda to byl skutečně kyanid, jak se od počátku tvrdilo. Odpovědní úředníci dokonce vylili vzorky vody, které nabrali místní rybáři.

• Související: Hořká pachuť z otrávené Bečvy: selhání úřadů a rozsudek "aby se vlk nažral a koza zůstala celá"

Právě kvůli nedostatečnému vyšetřování odpovědných institucí včetně policie a České inspekce životního prostředí se Bečva stala symbolem zásadního selhání odpovědných úřadů. A tato nálepka zůstala na kauze až do současnosti.

„Nebudu opakovat všechny lži, pololži, popírání fyzikálně-chemických zákonů, či analýzu velmi kreativního výkladu práva vsetínským soudem. Vše bylo řečeno, a nikdy na to nebyl brán zřetel. Pachatel neznámý, důkazy nejsou, a pokud se někdo nepřizná, nikdy nebudeme vědět, kdo řeku otrávil,“ konstatoval u příležitosti pátého výročí ekologické katastrofy profesor Jakub Hruška.

Ačkoli před pár lety byla otrávená Bečva jedním z hlavních politických témat a tehdejší opozice včetně ODS, TOP 09 nebo KDU-ČSL kvůli ní ostře útočila na vládnoucí ANO premiéra Andreje Babiše, majitele chemičky Deza, dnes už se političtí lídři o událost starou pět let prakticky nezajímají. A v letošních volbách se rozhodně nestane klíčovým tématem.

Dobrou zprávou aspoň je, že se řeka postupně vzpamatovává, ryb je v Bečvě dost, i když zatím chybí dospělé velké ročníky, které by, jak připomíná profesor Hruška, zajistili přirozenou reprodukci symbolů této řeky – ostroretek a parem. Pár let to ještě bude trvat. I tak to možná bude kratší dobu, než se zahojí jizvy po „vyšetřování“ ekologické katastrofy na Bečvě.

Foto: Hasičský záchranný sbor