
Když modernizace budovy začne sama vydělávat. EPC projekty vytváří i nadúsporu
Projekty EPC jsou spláceny z budoucích úspor energie. Může se ale stát, že ve výsledku společnosti ještě vydělají a umožní investovat do dalších úsporných opatření.

Redakce Obnovitelně.cz
15. 12. 2025
Investice do energeticky úsporných opatření formou EPC je primárně splácena z budoucích úspor energie. Jak ukazují projekty členských společností Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES), případná nadúspora v definované míře zůstane klientovi a může být znovu investována do dalších úsporných opatření.
Unikátní energetickou modernizací prochází mateřský závod chemicko-energetické skupiny Bochemie. V letech 2021-2022 se formou EPC realizovala komplexní obnova systému zásobování teplem včetně účinnějších kotlů pro zásobování parou, kombinované výroby elektřiny a tepla či souvisejícího systému řízení. Nad rámec EPC jsou klientem implementována další opatření pro vlastní výrobu a akumulaci elektřiny.
Kombinace opatření EPC a dalších kroků sníží energetickou náročnost bohumínského provozu o 60 procent oproti výchozímu stavu s tím, že většina opatření se amortizuje v řádu jednotek let. Platí to i pro technologie pořízené formou EPC, které garantují za deset let vygenerovat úsporu 53 milionů korun. Také v důsledku nedávné energetické krize však skutečná úspora překročila 30 milionů korun za pouhé dva roky. S podobnou zkušeností přitom Bochemie není zdaleka sama.
Léčebna Janské Lázně v roce 2022 pomocí EPC zmodernizovala veškeré relevantní vybavení od topných těles či osvětlení přes systém měření a regulace po strojovnu vytápění. Dále si pořídila vzduchotechniku s rekuperací, aktivní energetický management a další systémy. Za první rok od dokončení projektu přesáhla skutečná úspora tu garantovanou o více než 2,5 milionu korun.
„K dosažení nadúspor u EPC projektů dochází poměrně běžné. Například Kongresové centrum Praha loni uspořilo o 8 milionů korun více, než kolik měla přinést modernizace vytápění, chlazení, vzduchotechniky či osvětlení, a také pořízení kogenerační jednotky. Poskytovatel řešení z této sumy obdržel jen čtvrtinu jako svého druhu prémii, a i tu částečně věnuje na reinvestice do klientova projektu,“ vysvětluje Miroslav Marada, předseda APES.
Pokud jsou skutečné úspory naopak nižší než garantované, poskytovatel musí rozdíl uhradit. Za 30 let uplatňování EPC v Česku k takové situaci došlo jen v nižších jednotkách případů, mezi které patří modernizace 14 budov v majetku města Kolína. V prvním roce projektu běžícího od roku 2019 byla skutečná úspora o čtvrtinu nižší než zaručená, než se ji díky řadě provozně organizačních opatření podařilo zvýšit na 92 procent garantované hodnoty. Vzniklý rozdíl poskytovatel městu, v souladu se smlouvou, každoročně doplácí.
Při pořizování technologií prostřednictvím EPC tedy klient v každém případě dosáhne přesně těch úspor, které mu poskytovatel slíbil. Vzhledem k situaci na českém trhu s energiemi však klient na modernizaci budovy či areálu vydělá dokonce více, než kolik očekával.
Text: TZ APES, úvodní foto: VitVit, CC BY-SA 4.0