Pozor na PET lahve. Mikroplasty a chemikálie snižují plodnost a způsobují rakovinu

Nová studie organizace Health and Environment Alliance (HEAL) upozorňuje, že chemické znečištění ohrožuje plodnost a zdraví mužů v Evropě. V zemích Evropské unie je rakovina prostaty třetím nejčastějším typem rakoviny u mužů s 330 000 případy ročně. Rakovina varlat patří k nejrychleji rostoucím onemocněním, zejména u mladých mužů ve věku 15 – 44 let. Současně počet spermií poklesl během posledních desetiletí o více než polovinu.

„Klíčovým problémem dle studie jsou tzv. hormonálně aktivní látky neboli endokrinní disruptory (EDC) – chemikálie, které narušují hormonální rovnováhu. Mezi ně patří ftaláty z plastů, bisfenoly z obalů potravin, pesticidy z potravin a PFAS. Výzkumy ukazují, že expozice ftalátům či bisfenolům se pojí se snižující se kvalitou spermií, vyšší fragmentací DNA ve spermiích a nižší hladinou testosteronu,“ říká Jaroslav Žák ze společnosti BWT.

Velkým problémem se stává přítomnost mikroplastů – drobných plastových částic menších než 5 mm – ve vzorcích z tkání varlat. Závěry nasvědčují možnému propojení mezi vyšší koncentrací mikroplastů a sníženým počtem spermií.

Laboratorní výzkumy ukazují, že mikroplasty mohou narušovat funkci Sertoliho buněk — klíčových pro vývoj spermií — vyvolávat oxidativní stres a poškozovat produkci testosteronu. Navíc mohou mikroplasty působit jako nosiče dalších EDC (ftaláty, bisfenoly, zpomalovače hoření), čímž jejich toxicita dále roste.

Dopady na budoucí generace

Negativní efekty chemické expozice zasahují nejen muže, ale i jejich děti. EDC už je spojováno s poruchami mužského reprodukčního ústrojí u potomků, včetně vad jako hypospadie (vrozená vada močové trubice), kryptorchismus (nesestouplá varlata), rakovina varlat a nižší plodnost. Znepokojivé jsou i nálezy týkající se expozice otců – například silné vystavení znečištěnému ovzduší v období 15–69 dní před početím bylo spojeno s nižší porodní váhou, kratší dobou těhotenství či zvýšeným rizikem růstového omezení plodu.

• Tip: Česko legalizuje lysohlávky pro zdravotní účely. Samosběr zůstává zakázaný

Zdravotní důsledky pro muže nejsou jen osobní tragédií — představují i značné ekonomické zatížení. Ekonomické břemeno poruch reprodukčního systému u mužů, spojené s chemickou expozicí, se v EU odhaduje na přibližně 15 miliard eur ročně. Výdaje EU na péči o rakovinu prostaty (screening, léčba, následná péče) přesahují 9 miliard eur ročně. Léčba neplodnosti stojí EU odhadem 6 až 9 miliard eur ročně, přičemž v přibližně polovině případů je příčina v mužském faktoru. Tato čísla však nezahrnují plně dlouhodobé mezigenerační efekty či nové chemikálie jako mikroplasty.

Co lze dělat?

Odborníci požadují zákaz celých skupin látek místo postupného řešení jednotlivých prvků, aby se zabránilo jejich nahrazování jinými, rovněž rizikovými sloučeninami.

„Každý může svému zdraví také prospět, pokud se vyhne nákupu a konzumaci vody z plastových lahví. Nejenže pomůžete snížit spotřebu plastu, ale také eliminujete mikroplasty, které se uvolňují z lahví s balenou vodou ze supermarketů. Mikroplasty a další škodlivé látky může obsahovat také domácí kohoutková voda. Tomu lze čelit speciální filtrací, kterou si lze instalovat domů do kuchyně pod dřez,“ říká Jaroslav Žák ze společnosti BWT.

Dalším často podceňovaným zdrojem rizik jsou samotné textilie, které přicházejí do dlouhodobého kontaktu s pokožkou. „Bisfenoly a další endokrinní disruptory se objevují i v levném spodním prádle a oblečení z asijských tržišť či fast-fashion platforem typu Temu. Setkáváme se s tím poměrně často — materiály mohou obsahovat zvýšené množství chemikálií z výroby i potisku,“ upozorňuje Adam Rožánek z Trenýrkárna.cz. Podle něj je proto vhodné vybírat prádlo z kvalitnějších a certifikovaných materiálů, protože i přes svou nenápadnost může právě spodní prádlo představovat významný zdroj každodenní chemické zátěže.

Text: TZ, úvodní foto: Freepik