Jmelí je symbolem Vánoc, ale také zabijákem stromů. Jeho likvidace vyjde na miliony

Jmelí je typickou vánoční ozdobou, v přírodní, zlaté či stříbrné podobě nechybí v milionech českých domácností. Pro arboristy je to ale v posledních letech v první řadě „zabiják stromů“, který se šíří republikou a hubí tisíce stromů.

„Šíření jmelí se stává závažným problémem, který významně limituje životnost a použitelnost některých druhů dřevin v městském prostředí a lesním hospodářství. Jmelí z hostitelského stromu získává přednostně vodu a v některých případech jí odebírá tolik, že dochází k významnému prosychání koruny. Roli hraje i hmotnost jmelí, což v některých případech způsobuje lámání postižených větví,“ uvedl před časem arborista Jiří Rozsypálek z Mendelovy univerzity v Brně.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR letos monitorovala výskyt jmelí bílého ve Frýdlantském výběžku a zjistila, že ho v několika obcích – zejména v Heřmanicích, Kunraticích, Dětřichově, Višňové, Raspenavě, Frýdlantu a v Bulovce – výrazně přibylo.

„Tento domácí poloparazit se v regionu šíří stále rychleji. Jmelí výrazně oslabuje stromy, zvyšuje riziko lámání větví a může postupně vést až k rozpadu celých alejí či solitérních dřevin. Silně napadené stromy se navíc stávají hlavními ohnisky dalšího šíření,“ uvedla agentura.

Stoprocentní dotace

Dodala, že na Frýdlantsku roste jmelí zejména na lípách, topolech kanadských, javorech, ale také jabloních. Klíčoví přenašeči semen jsou ptáci. Agentura rovněž doporučila různé metody, jak proti šíření parazitické rostliny zakročit. Patří mezi ně mechanické odstranění u mírně napadených stromů, kácení silně zasažených dřevin či chemické ošetření.

„Obce mohou péči o napadené dřeviny financovat prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí, který umožňuje čerpání až 100 procent nákladů. Podpořit lze jak zdravotní zásahy, tak odstranění nebezpečných jedinců a následnou výsadbu náhradní zeleně,“ upozornila agentura.

• Související: Jmelí je ozdoba i parazit. Šíří se republikou a hubí tisíce stromů

Evropskou dotaci na likvidaci jmelí už získal například Bohumín, který letos zintenzivnil zásahy proti tomuto cizopasníkovi – letošní práce, které začaly už v únoru a postupně se týkaly všech městských částí tak vyjdou na dva miliony korun. Bohumín se poučil z první etapy likvidace před třemi lety, kdy odborníci odstranili 170 metrů krychlových jmelí. Letos přibylo dalších 100 kubíků, ošetření prodlouží život 150 stromům.

„Získali jsme cenné zkušenosti. Místo chemické likvidace jsme zvolili mechanickou metodu – odstraňujeme napadené větve a redukujeme koruny. Výsledky jsou skvělé, například v centru města se nám podařilo jmelí téměř úplně vymýtit. Ze 150 ošetřených stromů se znovu objevilo jen u dvaceti,“ uvedl Rostislav Palán z odboru životního prostředí a služeb bohumínské radnice.

Ne všechny dřeviny se však podaří zachránit. Město muselo pokácet asi stovku stromů, a to větrolamovou alej u Kališova jezera. „Tamní topoly, staré více než 50 let, byly už příliš oslabené a jmelí je doslova dorazilo,“ vysvětlil Palán. Několik torz kmenů tam zůstane jako přirozený úkryt pro ptáky, na místě už navíc rostou nové stromy. Ořezané stromy využívá Bohumín jako štěpku, před třemi lety to bylo 51 tun, letos ještě o zhruba 30 tun více.

Revitalizace historického parku

Zásah proti jmelí oznámilo v listopadu také Valašské Meziříčí, opatření se týká tamního parku Botanika včetně přilehlé lipové aleje v centru města. Nejvíce poškozené stromy arboristé odstraní a nahradí je novou výsadbou. Zbývající dřeviny odborně ošetří, čímž by se měla zlepšit jejich odolnost a prodlouží jejich životnost.

Historie zmíněného parku sahá až do roku 1891, kdy zde byly vysazeny vzácné dřeviny kvůli výuce biologie na sousedním gymnáziu a v dalších školách. „Díky tomu se zde dnes nacházejí skutečně vzácné a cenné stromy, kterým se snažíme věnovat maximální péči. Proto jsme si nechali zpracovat odborné dendrologické hodnocení a rozhodli se přistoupit ke kompletní revitalizaci,“ uvedla místostarostka Yvona Wojaczková.

• Související: Stromy ve městech bojují o přežití. V některých ulicích už nikdy neporostou

Po konzultaci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR nakonec odborníci doporučili mimo jiné jako nezbytné opatření pokácení dvanácti lip. „Bohužel se stejně jako jiná města v posledních letech potýkáme s přemnoženým jmelím, které i přes dřívější zásahy a snahu o jeho odstranění decimuje právě zmíněné lípy. Zdravotní stav vybraných stromů je natolik špatný, že je i z bezpečnostního hlediska vhodnější jejich nahrazení novou výsadbou,“ dodala Wojaczková.

Město za revitalizaci parku Botanika a přilehlé ulice Husova zaplatí 562 tisíc korun, přičemž 100 procent pokryje dotace ze zmiňovaného Operačního programu životní prostředí. Práce, které zahrnují i výsadbu nových dřevin, skončí až na konci zimy.

Nově vyvinutý postřik

Likvidací poloparazitického jmelí bílého se dlouhodobě zabývá tým okolo už zmiňovaného arboristy Jiřího Rozsypálka z Mendelovy univerzity v Brně. Před několika lety vyvinul postřik, který zabírá z více než 90 procent. Hostitelský strom přitom zůstává nepoškozený.

„Náš nápad je postaven na faktu, že jmelí je stálezelený keř, zatímco hostitelské dřeviny, na nichž parazituje, jsou z pravidla opadavé listnaté stromy. Tedy po určitou část roku, kdy je hostitel v bezlistém stavu, jsou pro rostlinku jmelí daleko obtížněji dostupné látky, které z hostitele čerpá,“ uvedl Rozsypálek.

V běžných podmínkách se jmelí nedostatku živin a vody přizpůsobí uzavřením průduchů a utlumením většiny svých fyziologických funkcí. „Pokud na listy jmelí v tomto období aplikujeme vhodný růstový stimulátor, který způsobí aktivaci fyziologických procesů, jako je otevření průduchů, zahájení transpirace, fotosyntézy, nemá jmelí dostatečný přísun vody a potřebných živin, díky čemuž postupně odumírá,“ vysvětlil arborista.

Na hostitelskou dřevinu by nově vyvinutá metoda neměla mít vliv, protože se vstřebává skrze listy, které v době aplikace stromy nemají.

Úvodní foto: AOPK/Šárka Mazánková