Cena za Putinovu válku? Ukrajina žádá 43 miliard dolarů za klimatické škody
Představený mírový plán Donalda Trumpa ale uvádí, že všechny strany konfliktu nebudou v budoucnu uplatňovat žádné nároky ani zvažovat žádné stížnosti.
Pavel Baroch
25. 11. 2025
Válka, kterou rozpoutalo Rusko proti Ukrajině, za sebou nezanechává pouze statisíce mrtvých a raněných, miliony uprchlíků nebo zdemolované domy, továrny či elektrárny, ale také nemalou ekologickou újmu. Na listopadové klimatické konferenci OSN COP30 v brazilském Belému ukrajinská delegace představila nově vyčíslené odškodnění za klimatické škody: 43 miliard dolarů, tedy více než 897 miliard korun.
Tyto peníze požaduje Kyjev po Moskvě. Jak informovala německá agentura DPA, Ukrajina by chtěla získané prostředky použít na poválečnou obnovu příznivou pro životní prostředí. „V mnoha ohledech vede Rusko špinavou válku a naše klima je také obětí," řekl na klimatické konferenci Pavlo Kartašov, náměstek ukrajinského ministra pro hospodářství, životní prostředí a zemědělství.
Jako příklad zmínil enormní množství kerosinu, oleje a nafty, které spotřebují vojenské letouny, tanky a další vojenská technika, nebo spálené lesy a zničené budovy. DPA uvedla, že Ukrajina požadované odškodnění založila na údajích Iniciativy pro výpočet skleníkových plynů v důsledku válek (IGGAW).
Miliony tun skleníkových emisí
Ta v říjnu zveřejnila stodvacetistránkovou studii, podle níž se kvůli ruské invazi na Ukrajinu od února 2022 zvýšily emise skleníkových plynů na téměř 237 milionů tun. „Emise odpovídají ročním emisím Rakouska, Maďarska, České republiky a Slovenska dohromady,“ konstatuje se v analýze.
Třetina emisí je podle autorů způsobena samotnými bojovými operacemi, kam patří i pohyb bojové techniky, jako jsou tanky a stíhačky. Dalším významným zdrojem znečištění jsou požáry lesů a křovin, které vypukají zejména na frontě nebo v její blízkosti.
„Rok 2024 vyniká jako znepokojivý příklad ničivého cyklu, ve kterém se klimatické změny a ozbrojené konflikty vzájemně posilují a urychlují globální oteplování," uvedli autoři studie, podle nichž jen za tři roky války se po ostřelování velkých ropných skladů a rafinerií a také ukrajinské energetické infrastruktury uvolnilo do atmosféry zhruba 17 milionů tun oxidu uhličitého.
Hlavní autor studie Lennard de Klerk podle DPA řekl, že díky pečlivé dokumentaci emisí vznikají konkrétní podklady pro žádost o odškodnění vůči Kremlu. „Ukrajina bude první zemí, která učiní jiný stát odpovědným za klimatické emise způsobené válkou," poznamenal. Ukrajina podle něj své nároky předloží registru škod Rady Evropy.
Otázkou samozřejmě je, jestli kremelský vládce Vladimír Putin na nějaké odškodnění někdy přistoupí. Obecně platí, že Moskva žádná rozhodnutí mezinárodních institucí, která míří proti ruským zájmům, neuznává. V představeném mírovém plánu Donalda Trumpa se navíc nepočítá nejen s tresty pro válečné zločince, ale ani s jiným odškodněním.
„Všechny strany zapojené do konfliktu dostanou plnou amnestii za své činy spáchané během války a souhlasí, že v budoucnu nebudou vznášet žádné nároky a ani zvažovat v budoucnosti stížnosti,“ zní šestadvacátý bod mírového návrhu USA.
Tisíce mrtvých delfínů
Na loňském odborném semináři Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR se rozebírala také otázka, jestli je možné stíhat pachatele za válečné poškození životního prostředí. Podle Hany Müllerové z Ústavu státu a práva je to velmi problematické. „Neexistuje mezinárodněprávní režim, podle kterého by se řídilo poškození životního prostředí v době války, takže se v praxi vyzobává z různých právních úprav,“ řekla Müllerová.
Podle představitelky ukrajinské nevládní organizace EPL (Environment People Law) Kateryny Polianske se na Ukrajině odehrává ekocida. Obrovské škody podle ní ruská agrese způsobila například v Národním parku Kamianska Sich v Chersonském regionu.
Účastníci semináře také připomněli, že už v prvních měsících invaze vyplavilo Černé moře na pobřeží v Národním parku Tuzly více než 2,5 tisíce mrtvých delfínů. Nebo že úrodnou půdu dramaticky poškozují toxické látky uvolňované ze zbraní, vodní plochy zase nevybuchlá munice.
„Jakákoli válka poškozuje neuvěřitelným způsobem životní prostředí. Kromě tragédie ztrát lidských životů a zničené infrastruktury s sebou války nesou dlouhodobé a leckdy nevratné poškození životního prostředí,“ řekl Tomáš Cajthaml z Mikrobiologického ústavu a Přírodovědecké fakulty.
Dodal, že o ekologických důsledcích války je potřeba stále mluvit. Také proto, že se válčí jen několik málo set kilometrů od českých hranic, takže přirozenými toky v životním prostředí mohou ovlivnit i tuzemské prostředí.
Ilustrační foto: Pixabay