Pavel Baroch | 2. 7. 2022

Ruská válka nezabíjí jen lidi, ale i přírodu: zasažena je téměř třetina chráněných území Ukrajiny

Desítky tisíc obětí, stovky tisíc zraněných, miliony uprchlíků, rozbombardovaná města, zničené silnice, mosty nebo železnice. Ale také vypálené lesy, znečištěné vodní nádrže, otrávená půda nebo zabití živočichové. Ruská agrese na Ukrajině přináší také ohromné ekologické škody.

První odhady ukrajinského ministerstva životního prostředí o ekologických škodách způsobených válkou se blíží k šesti miliardám dolarů. Jenže celková částka může být mnohonásobně vyšší, protože zejména východní Ukrajina je silně industriována, což zvyšuje riziko ekologických katastrof. „Statisíce životů byly zmařeny nebo zlomeny v důsledku neustálého nepřátelského ostřelování, ale válka na Ukrajině může mít obzvláště katastrofální důsledky také pro životní prostředí, protože východ země je silně industrializovaný,“ varovali ukrajinští odborníci.

Otázkou je, jestli se všechny ekologické dopady dají vůbec vyčíslit. Ruská agrese už například postihla zhruba 900 chráněných oblastí, což je téměř třetina všech takových území na Ukrajině. Jak upozornil italský Institut pro mezinárodní politická studia, zničení hrozí také mnoha mezinárodně významným oblastem volně žijících živočichů a rostlin. Ve válečné zóně se nachází více než 40 procent nejcennějších území.

Kvůli vojenské agresi může být zemědělská půda natolik znečištěná, že bude na dlouhou dobu nepoužitelná pro pěstování obilí a dalších plodin. Znečištěné životní prostředí může vést také k další masové migraci z postižených regionů. „Zatím je příliš brzy na komplexní odhady podložené neúplnými informacemi z bojových operací o dopadech současného konfliktu na životní prostředí, nicméně i z těchto informací lze jednoznačně dovodit, že budou značné,“ uvedl v komentáři pro Ekolist Miroslav Havránek, ředitel České informační agentury životního prostředí CENIA.

„Probíhající konflikt bude mít významné dopady na životní prostředí na desetiletí i více, a to nejen na území Ukrajiny. S největší pravděpodobností zpomalí pokrok v oblasti kontroly znečištění, řízení zdrojů a řízení biologické rozmanitosti a chráněných oblastí i politiky změny klimatu. Přestavba městských oblastí a infrastruktury bude vyžadovat obrovské objemy zdrojů se všemi souvisejícími environmentálními dopady,“ dodal Havránek.

Zničený ruský tank
FOTO: Ukrajinské ministerstvo zahraničních věcí

Tisíce mrtvých delfínů

Ukrajinský vědec Ivan Rusev, který pracuje pro přírodní park Tuzlovské laguny, zase upozornil na to, že po zahájení Putinovy invaze zahynuly v Černém moři minimálně 3 tisíce delfínů. Hlavním důvodem je podle něj to, že sonary lodí a podvodní exploze ničí jemný navigační systém těchto zvířat, která pak umírají hlady, jelikož nejsou schopna si ulovit potravu. Někteří delfíni mají podle něj oslabený organismus a umírají na infekční choroby.

„Před pár dny průzkum malé části písečného pobřeží Černého moře v národním přírodním parku Tuzlovské laguny znovu odhalil přítomnost mrtvých delfínů. Je ale třeba poznamenat, že velké plochy pobřeží jsme neviděli a kvůli vojenskému zákazu není možné provést průzkum těchto oblastí,“ uvedl koncem června Rusev na sociálních sítích.

Úhyn delfínů podle vědce hlásí i Bulharsko a Rumunsko, které rovněž omílají vody Černého moře. „Analyzujeme dostupné informace v otevřených zdrojích z různých černomořských států. A naše závěry jsou bezútěšné. Na rozdíl od předchozích let nyní delfíni umírají kvůli vojenským aktivitám v Černém moři, kvůli nesmyslné a barbarské válce rašistů,“ napsal ukrajinský přírodovědec.

Server Business Insider před několika týdny s odvoláním na Ruseva napsal, že voda vyplavuje na černomořské pláže delfíny, z nichž někteří mívají také například popáleniny po explozích bomb nebo vnitřní zranění. Rusev tehdy zveřejnil fotografie mrtvých delfínů s takovými poraněními. Na ničivé účinky války na mořské prostředí dříve upozornila i turecká Nadace pro mořský výzkum. Varovala také před nebezpečím, které s sebou nese únik paliva z potopených vojenských lodí.

Zakázaná zóna černobylské jaderné elektrárny
FOTO: Martin Sedlák

Sirovodíky z Azovstalu, záření z Černobylu

Už v květnu varovala městská rada přístavního města Mariupol, že ruské bombardování tamních oceláren Azovstal může způsobit, že se desítky tisíc tun roztoku sirovodíku dostanou do Azovského moře, kde by zničily tamní faunu a flóru. „Azovskému moři hrozí úplné vyhynutí. Bombardování oceláren Azovstal mohlo poškodit technické zařízení schraňující desítky tisíc tun koncentrovaného roztoku sirovodíku,“ varovala rada. Z Azovského moře by se nebezpečné látky mohly dostat do Černého a následně i Středozemního moře.

Po ruském ostřelování zase z chemického závodu na okraji města Sumy na severovýchodě Ukrajiny unikl koncem března amoniak a zasáhl oblast v okruhu přibližně 2,5 kilometru. Amoniak, neboli čpavek, je bezbarvý štiplavý plyn, který je ve vysokých koncentracích jedovatý.

„Ve vodním prostředí způsobuje amoniak vážnější škody, protože je pro vodní organismy velmi toxický a může vést až k jejich úhynu. V půdě jsou nízké koncentrace amoniaku přirozené a jsou základem pro výživu rostlin. Při vyšších koncentracích nicméně dochází k vyluhování do spodních vod, což způsobuje jejich závadnost. Amoniak je také jedním z plynů obsažených v ‚kyselých deštích‘, které hrají důležitou roli v transportu kyselých znečišťujících látek na velké vzdálenosti s negativním vlivem na vegetaci i živočichy,“ popisuje dopady amoniaku sdružení Arnika.

Velkou kritiku odborníků vyvolalo také březnové ruské ostřelování jaderné elektrárny v Záporoží. Do ovzduší se naštěstí žádná radiace nedostala. Když se ruské jednotky začátkem dubna stáhly z Černobylu, kde se v roce 1986 odehrála největší jaderná katastrofa v historii, objevily se zprávy o tom, že z nemoci z ozáření zemřel první ruský voják a že zdravotní potíže mají další desítky uniformovaných mužů. Údaje ale zatím nebylo možné nijak ověřit.

Ekologický válečný zločin

Podobných událostí se ale odehrálo mnohem více. Do povětří vylétly například i sklady pohonných hmot, průmyslové objekty nebo sklady nebezpečného odpadu. Ze všech těchto míst unikl toxický odpad do ovzduší, půdy nebo vody. Ničení životního prostředí je přitom Mezinárodním trestním soudem uznáno jako válečný zločin.

Jak uvedl už citovaný italský Institut pro mezinárodní politická studia, ukrajinská vláda v čele s ministerstvem životního prostředí a občanskými organizacemi pracuje na shromažďování důkazů o těchto ekologických zločinech, aby později mohla postavit Rusko před tribunál. Nevládní organizace Ecoaction zatím zmonitorovala více než 250 případů škod na životním prostředí způsobených ruskou agresí.



Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: Pixabay