Máte očipovaného psa? Čeká vás jeho povinná registrace

Stát si od příštího léta slibuje vyhotovení centrálního registru psů. Proti množírnám ale ani nové nařízení nepomůže. Kdo nedodržoval zákony dříve, nebude je dodržovat nyní.

Už to mělo být dávno. Po povinném čipování psů přichází konečně i povinný registr oněch čipů. Za celkem 24 milionů tak stát vybuduje digitalizovaný centrální registr, který bude spravovat Veterinární komora. Jenže, bude to skutečně řešením všech zatoulaných psů nebo problematiky množíren? Nejspíše ne a stát zůstane bezzubý.

Nejprve si vysvětlíme, jak u zvířat fungují čipy. Nejedná se totiž o GPS, jak se často lidé mylně domnívají. Čip je maličkatá téměř nenahmatatelná destička, kterou veterinář ze zákonné povinnosti aplikuje štěněti ve věku okolo dvou až tří měsíců – tedy předtím, než putuje k novým majitelům a než dostane první očkování proti vzteklině, které je očipováním podmíněno.

Samotný čip nenese žádnou informaci, je prázdný. Zodpovědný majitel ale čip zaregistruje do veřejně dostupných databází, některé jsou zdarma, jiné jsou placené. Může tam zaregistrovat své jméno, e-mail, telefon, adresu, zkrátka jakýkoli kontakt, který pak v případě ztráty psa může nálezce dohledat pomocí čtečky čipů a útěkáře vrátit zpět do rukou šťastných majitelů.

V praxi se to ale často neděje. Majitel psa vůbec nemusí o existenci registrů tušit, nebo mu to zkrátka nepřijde důležité. „Vzhledem k tomu, že zákon ukládá pouze mít psa očipovaného, ale ne registrovaného, je vše na dobrovolné bázi. Každopádně za nás majitelům psů doporučujeme do doby jednotného registru psů využít jeden z dvanácti komerčních,“ vysvětluje pro Obnovitelně.cz Irena Seifertová z Městské policie hlavního města Prahy a apeluje, aby majitelé zvířat nezapomínali aktualizovat uvedené údaje v registrech.

Podle Michaely Zemánkové, ředitelky psího útulku Dogpoint, je situace u nalezených psů stále špatná. Množství čipovaných psů se postupně s osvětou zvedá, registrací ale nepřibývá. I když se tak do útulku dostane očipovaný nalezenec, informace k dohledání a informování jeho páníčka nejsou, čip bývá prázdný. „Jsme rádi, když má alespoň polovina nalezených psů aktuální údaje na majitele,“ komentuje Zemánková.

Povinná registrace: co se změní

I proto se nyní stát rozhodl ustanovit povinnost čip zaregistrovat. „Práce na přípravě registru jsou v souladu s harmonogramem, který počítá se spuštěním registru v létě 2026,“ popisuje pro Obnovitelně.cz prezidentka Veterinární komory Petra Šinová. „Registraci je povinen zajistit chovatel psa. Na jeho žádost zaregistruje veterinární lékař zvíře do registru, a to v den povinné vakcinace proti vzteklině,“ popisuje proces.

Největší český útulek Troja, kam se svážejí nalezenci z Prahy a okolí, loni přijal 881 psů. Čipem bylo označeno 675 z nich, což je většina, je tedy znát, že chovatelé své povinnosti obvykle plní. Při příjmu označených zvířat provádí kontrolu ve všech dostupných registrech. Evidenci registrovaných psů bohužel útulek nevede.

Daleko horší situace je u koček, kde zatím není čipování povinné. V roce 2024 přijala Troja 1174 koček a označené mikročipem bylo pouze 66 z nich. Novela zároveň zavádí povinnost čipovat a registrovat kočky, tato nevyrovnaná čísla pak budou brzy minulostí.

„Pro útulek bude hlavním přínosem rychlá možnost dohledání vlastníka zvířete, jeho vyrozumění a následné předání zvířete majiteli,“ předpokládá výhody povinné registrace Zbyněk Raniak z vedení veterinárního oddělení Útulku pro opuštěná zvířata.

Konec množírnám? Kdeže

Od povinného čipování a registrace si ale stát možná sliboval ještě jeden pozitivní účinek, a to především zamezení množíren, což se mu stále ještě nedaří. Ostatně samotná Státní veterinární správa vysvětluje, že povinné označení zvířat přinese přínos zejména v oblasti účinnějšího monitoringu chovu a kontroly psů při prodeji prostřednictvím obchodníků.

„Štěňata musí být označena mikročipem nejpozději do tří měsíců věku. Pokud přecházejí k novému majiteli dříve než ve třech měsících věku, musí v okamžiku přechodu být již označena,“ podmiňuje Státní veterinární správa. Praxe je ale bohužel jiná. Veterináři při vakcinování psů kontrolu čipu obvykle neprovádějí a zda má štěně čip ve chvíli, kdy putuje k novému majiteli, nemá jeho budoucí páníček bez čtečky jak zjistit.

Samozřejmě tyto údaje by měly být v očkovacím průkazu a snadno zjistitelné, mnoho zájemců o štěně ale netuší ani o samotné povinnosti čipu, natož o celém temném podhoubí problematiky psích množíren.

Čipování je totiž sice podmíněno zákonem, prakticky však není možné případného porušovatele účinně postihnout. Oficiálně přitom hrozí až pokuta padesáti tisíc korun. Zodpovědný za psa je sice jeho majitel a neznalost zákona neomlouvá, v praxi se tak ale neděje. Šinová upozorňuje, že ačkoliv povinnost čipování dozoruje právě Státní veterinární správa, praktikující veterinární lékaři mohou ošetřit zvířata bez ohledu na přítomnost čipu.

K nejčastějšímu porušování podle ní dochází při prodeji a koupi štěňat, která čip ještě nemají. Jenže i pokud bude množitel štěňata z obavy před zákonem registrovat, nic ho nenutí používat vlastní údaje. „Za správnost údajů o své osobě, které zavede veterinární lékař do registru, odpovídá sám chovatel,“ popisuje praxi Šinová.

„Lidé, kteří se živí na úkor zvířecího utrpení, nedodržují ani stávající legislativu a předpoklad, že budou dodržovat toto nařízení, je podle mého názoru mylný. Částečně by však registr mohl být nápomocný díky evidenci aplikovaných čipů u štěňat. Velmi vhodné by bylo regulovat reklamu na zvířata obecně a podmínit zveřejnění inzerátu ztotožněním inzerenta,“ komentuje Šinová.

Za jedno štěně takzvaně „bez PP“ zájemce utratí velmi často i několik tisíc korun. Stále je totiž levnější (někdy přitom jen s mírným rozdílem) než štěně z oficiální chovatelské stanice. Rozdíl v částce ale nový majitel doplatí velmi brzy na veterině. Štěňata z množíren totiž bývají nemocná, neočkovaná, začervená a mnohdy nesou různé genetické vady, které se projeví až v dospělosti.

Podpoří tím navíc právě nezodpovědného množitele, který celý chov dělá jen pro byznys a do psů nic neinvestuje. Psi v množírnách žijí velmi často v tristních podmínkách, ve stodolách a klecích, feny obvykle slouží pouze k produkci štěňat a lidského doteku se bojí. Vykoupením štěněte z množírny nedělá zájemce dobrý skutek, ale financuje tím navíc obvykle formu týrání psů.

Zkrátka, příchod centrálního registru čipů je důležitým krokem k větší zodpovědnosti chovatelů i lepší ochraně zvířat. Pomůže rychleji vracet zatoulané psy a přinese větší přehled do systému, který byl dosud roztříštěný do všech stran. Na množírny ale stačit nebude, alespoň dokud stát nebude své podmínky k chovu a držení zvířat skutečně a důsledně vymáhat.

Úvodní foto: Unsplash