Ostudná chovatelská velmoc. V Česku jsou desítky šelem chovaných na černo a rodí se další

Po tragickém útěku lva z kontaktního zooparku ve Zvoli, který skončil poraněním chovatele a usmrcením zvířete, vzbudily soukromí chovatelé divokých zvířat opětovný zájem médií i ústavních činitelů. Mnoho z těchto zooparků se pohybuje na hraně zákona a mnohdy fungují na černo, kromě zmíněné Zvole mají problémy s nedodržováním zákonů také chovatelé na Rokycansku nebo u Humpolce v Kletečné.

Problémem ovšem je, že není, kam šelmy umístit. Veterinární správa nebo i stavební úřad, který nařídí nelegálně postavené kotce a přístřešky zbourat, nemohou udělat vůbec nic, když na zahradě (doslova) sedí tygr. I kvůli tomu se již loni začaly budovat záchranná střediska, o kterých jsme na Obnovitelně.cz také psali, v provozu je již například azylové centrum CITES v Zoo Tábor, které je ale obýváno zabavenými vlky a na velké kočky tak v tuto chvíli nemá místo.

I na to se zaměřili při schůzce zástupci Ministerstva životního prostředí i Ministerstva zemědělství, Státní veterinární správy, České inspekce životního prostředí, Ministerstva financí, Policie ČR a Vrchního státního zastupitelství.Výsledkem je dohoda na konkrétních krocích i nutných změnách legislativy.

• Tip: V Táboře se zabydlela pětice vlčích kříženců. Azylové centrum je připravené i na další šelmy

Šelmy jsou často chovány v nevhodných podmínkách, tj. ve výbězích nesplňujících zákonné limity, jsou nelegálně množeny a mohou představovat i ohrožení veřejnosti. Závažným poznatkem je pokračující množení velkých šelem, které je již od 1. 1. 2022 zakázáno zákonem na ochranu zvířat proti týrání. Podle dostupných údajů se ale takto narodilo již více než 40 mláďat velkých kočkovitých šelem. Velké šelmy se v ČR stávají také předmětem nelegálního obchodu, kdy chovatelé využívají legislativních mezer pro obcházení zákona za účelem osobního zisku.

„Česká republika je chovatelskou velmocí, je ale potřeba opravdu výrazným způsobem postihnout chovy zejména velkých kočkovitých šelem, které u nás existují nelegálně. Opatření je nutné nastavit vůči všem nelegálním chovům. Proto jsem svolal jednání na této širší platformě,“ uvádí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Dodává, že Státní veterinární správa spolu s Českou inspekcí životního prostředí poskytnou metodickou podporu obcím s rozšířenou působností tak, aby v ideálním případě došlo k rychlému zabavení zvířat a jejich propadnutí do majetku České republiky. „Protože pak je to již v kompetenci Ministerstva životního prostředí, které má širší spektrum možností, jak se zabavenými zvířaty nakládat. Kromě záchranných center CITES může zvířata umístit také v rámci licencovaných ZOO či domluvit umístění v zahraničí,“ komentuje závěry jednání Hladík.

• Tip: Chystaná novela děsí ředitele zoologických zahrad, změní podmínky chovu šelem

Pozornost bude věnována především pěti chovům, které v současnosti nemají požadované schválení od Státní veterinární správy. Mezi ně patří např. chov v Kletečné na Humpolecku, kde se aktuálně nachází 20 velkých šelem.

„Důležité je jednat rychle a systémově. Státní veterinární správa spolu s Českou inspekcí životního prostředí připraví také plány pro řešení situace konkrétních nelegálních chovů, které v ČR aktuálně fungují. Je potřeba, aby byly jasné všechny kroky ke každému chovu individuálně,“ říká k pracovní schůzce ministr zemědělství Marek výborný (KDU-ČSL).

Zástupci MŽP a MZE se také společně dohodli, že pracovní skupina, která má na starosti problematiku nelegálních chovů, připraví balíček legislativních změn. Ty by měly do budoucna situaci zpřehlednit a vyjasnit. Je zřejmé, že je potřeba upravit některé zákony tak, aby kompetence nebyly roztříštěné. Cílem je najít dlouhodobě funkční řešení, které umožní podobné případy efektivně a rychle řešit.

Úvodní foto: Unsplash