Světem se šíří houba, která rozežírá nakažené zevnitř. Oteplování jí otevírá dveře i do Evropy
Dříve tropická houba se kvůli stále se oteplujícímu klimatu pomalu proniká na sever. V ohrožení jsou i USA, Čína nebo Rusko.
Kristýna Čermáková
31. 5. 2025
Houby způsobující infekce, které každoročně zabijí odhadem 2,5 milionu lidí, by se podle nové studie mohly s oteplováním planety dostat do oblastí, kde se nevyskytovaly. A jak to už u invazivních a nepůvodních druhů bývá, místní flora a fauna na ně není připravena.
Vědci z Manchesteru použili počítačové modely k predikci šíření rodu aspergillus, běžných hub v půdě, které vdechujeme denně ve formě spor. U zdravých lidí je imunitní systém zlikviduje, ale u nemocných a rizikových skupin (astmatici, cystická fibróza, CHOPN), onkologických pacientů, příjemců transplantátů nebo těch po těžké chřipce či covidu mohou houby prorůst do plic a člověka „doslova zevnitř sežrat“. Úmrtnost aspergilózy se pohybuje mezi 20 a 40 procenty.
Studie ukázala, že tropický druh aspergillus flavus by se při pokračující klimatické změně mohl rozšířit až o 16 procent, proniknout dál na sever do Severní Ameriky, Číny a Ruska. Tento patogen je rezistentní na řadu antifungálních léků a kontaminuje i potraviny, čímž ohrožuje potravinovou bezpečnost. Světová zdravotnická organizace WHO ho v roce 2022 zařadila mezi kritické plísňové patogeny.
Horší vyhlídky existují u druhu vyskytujícího se dosud v mírném pásmu. Aspergillus fumigatus by se do roku 2100 mohl posunout až k severnímu pólu a vystavit riziku 9 milionů Evropanů. Areál jeho výskytu by se mohl zvětšit až o 77,5 procent. Nic není černobílé, naopak v některých horkých regionech, například v subsaharské Africe, teploty překročí hranici, v níž pro aspergilózu přežití není možné, což však naruší i ekosystémy závislé na těchto houbách.
„Houby jsou ve srovnání s viry a parazity relativně málo prozkoumané, ale predikce ukazují, že houbové patogeny pravděpodobně v budoucnu ovlivní většinu oblastí světa,“ uvedl pro CNN Norman van Rijn, jeden z autorů studie a výzkumník klimatických změn a infekčních chorob na Manchesterské univerzitě.
Během oteplování se navíc mohou houby adaptovat a lépe přežívat uvnitř lidského těla. Extrémní projevy počasí, jako jsou sucha, záplavy a vlny veder pomáhají šířit spory na větší vzdálenosti – po tornádu v Joplinu v Missouri roku 2011 například vzrostl výskyt plísňových infekcí.
Podle ředitelky Centra pro lékařskou mykologii Elaine Bignellové z Exeteru studie oprávněně upozorňuje na to, jak jsme na změny ve výskytu hub nepřipraveni. Mezi lety 2013 a 2023 počet hlášených případů aspergilózy v USA vzrostl ročně o cca 5 procent (20 tisíc případů).
Pro léčebné účely zatím existují pouze čtyři třídy antifungálních léků a diagnostika je obtížná, protože příznaky, horečka a kašel, se podobají běžným virovým onemocněním. Je potřeba zkvalitnit diagnostiku i vývoj nových léčiv, aby se zabránilo dalšímu nárůstu těchto často smrtelných infekcí.
„Jde o tzv. oportunní patogeny, což znamená, že ony si mohou vesele žít všude kolem nás, nebo dokonce i v nás, a nemusí ničemu vadit. Když ale padnou na úrodnou půdu, chopí se příležitosti, pak mohou způsobit infekci,“ řekl k tomu Seznam Zprávám vedoucí Národní referenční laboratoře pro mykologickou diagnostiku Radim Dobiáš.
Vývoji i zájmu společnosti (a tím pádem lepšímu financování výzkumu) paradoxně pomáhá počítačová hra a seriál The Last of Us, ve které se lidé po nakažení se houbou změní v zombie. Podle van Rijna se sice jedná jen o fikci, zvýší ale povědomí o riziku z plísňových infekcí, které mají skutečně na svědomí miliony lidí.
Úvodní foto: Alexander Klepnev, CC BY 4.0