Švýcarský ledovec zavalil údolí a pohřbil vesnici. Zachráněné domy čeká záplava
Geologové před sesunem půdy a ledovce varovali dostatečně v předstihu, občané se stihli včas evakuovat včetně svých zvířat.
Kristýna Čermáková
30. 5. 2025
Ze středy na čtvrtek došlo k sesuvu půdy vlivem postupného tání ledovce nad vesnicí Blatten ve Švýcarsku. Díky moderním technologiím ale byli občané varování včas a k evakaci došlo zhruba před týdnem. Podle aktuálních informací se pohřešuje pouze jeden člověk, u kterého ale není jisté, zda byl v době katastrofy na místě. První snímky z místa dokumentují, že z vesnice zbylo jen několik krajních domů, celý sesuv je zdokumentovaný na webkameře.
„Ztratili jsme vesnici, ale ne srdce. Budeme se vzájemně podporovat a utěšovat, po noci přijde ráno,“ okomentoval pro BBC po katastrofě starosta obce Matthias Bellwald. Až se celá situace uklidní a sesuv se usadí, hodlá vesnici opět vybudovat. Ačkoliv všichni vzali výzvy k evakuaci vážně, doufali, že se jedná o planý poplach a hrozba se nevyplní. O domov přišlo zhruba 300 lidí.
Některé domy zůstaly stát, nachází se ale na špatné straně sesuvu, na té horní. Řeka Lonza, která nyní nemá kam odtékat, začala rychle nově vzniklý ďolík plnit a domy budou pravděpodobně brzy zaplaveny. To ale ještě není všechno, tím, že ledovec zahradil údolí, se k vodě z řeky brzy přidá voda z okolních kopců, která odtéká z tajícího ledu a sněhu.
Hráz, kterou sesuv utvořil, není nijak pevná a hrozí tak protrhnutí vznikajícího jezera. Povodeň by mohla spláchnout další obce, které leží níže v údolí, při své cestě vše zničit směsí bahna, kamení a rozlámaných stromů.
Evakuace proto čeká i další obce v údolí a ani občané Blattenu, kterým ledovec domy nezavalil, se jen tak hned domů nevrátí. Nutno dodat, že evakuaci před katastrofou vzali Švýcaři zodpovědně, místo opustili včetně všech domácích i hospodářských zvířat, ostatně, před týdnem zaplavily internet snímky krávy, evakuované pomocí vrtulníku.
Nejedná se o první podobný případ, v roce 2023 byli evakuováni i občané obce Brienz, nad kterou se také rozpadá horský svah tvořený ledovcem. Od té doby se domů ještě nevrátili, varovným je případ z roku 2017, kdy evakuovanou vesnici Bondo navštívili zvědaví turisté jen dva dny po sesuvu. A měli smůlu, stráň se opětovně sesunula zrovna v době jejich návštěvy, osm jich zemřelo.
Katastrofa z Blattenu je ale nevídaná svým rozsahem. K podobně velkému sesuvu ve Švýcarsku dlouho nedošlo. „Nastal nejhorší možný scénář. S ledovcem se zřítila také půdní hmota o objemu tří milionů metrů krychlových,“ komentoval na tiskové konferenci vedoucí oddělení přírodních katastrof Raphaël Mayoraz.
I místní občany zanechal rozsah závalu při sledování záběrů beze slov. Podle klimatoložky a odbornice na ledovce Mylène Jacquemart z ETH Zurich je zřejmé, že se jedná o celou kaskádu procesů, které se takto dohromady sejdou jen velice vzácně.
„Změny, které klimatické změny vyvolávají ve vysokohorských oblastech (více vody z tání, méně sněhové pokrývky, vyšší teploty, více srážek ve formě deště místo sněhu), nejsou pro stabilitu hornin příznivé,“ říká pro médium New Scientist.
„Došlo by k tomu bez klimatické změny? Dost možná ano. Základní otázkou pro posuzování rizik je, zda dochází k významnému posunu v tom, jak často dochází k určitým událostem. Dříve by k tomu došlo jednou za deset let, nyní tu máme sesuvy každý rok,“ komentuje Jacquemart.
Klima změní evropské hory
Švýcarsko, hornatá země známá především pro velké ledovcové plochy uprostřed Evropy, řeší příliš rychle tající ledovce už téměř na denním pořádku. Na vině je klimatická změna, taje totiž nejenom led, ale i doposud pevný permafrost, který mnoho horských údolí drží pohromadě už staletí.
Rok 2025 je proto Mezinárodním rokem ochrany ledovců a mnoho organizací se zaměřilo na podporu opatření ke zpomalování tání ledu. Od roku 1850 se objem alpských ledovců snížil o 60 procent a tání stále zrychluje. Jen mezi lety 2016 a 2021 přišly švýcarské ledovce o 12 procent svého objemu.
Kromě samotného tání a ztráty zásoby sladké vody je to pak pochopitelně problém právě i pro horské vesnice a města. Většina z nich stojí na permafrostu a sesuvy půdy ohrožují i dopravní infrastrukturu, boří silnice nebo železnice.
Zabránit tání ledovců uprostřed Alp reálné není – případné pokusy zakrývat ledovce plachtou sice možná zachrání konkrétní kus ledové pláně, paradoxně ale napomůže oteplování klimatu a z globálního hlediska celou situaci zhorší. Pro Obnovitelně.cz se tomu věnovala již polární bioložka Marie Šabacká.
Švýcaři se ale během posledních let snaží přijít na řešení, alespoň umělou cestou, když ty přírodní ledovce nejspíše zachránit nestihneme. Například testují umělé zasněžování, budují akumulační nádrže a nová jezera, chystají se zachytit co nejvíce vody, dokud to půjde.
Na švýcarských ledovcích jsou navíc závislé i velké evropské řeky. Problém, který by se tak mohl zdát pouze lokální, ale v budoucnu ovlivní i povodí například Rhony, Rýna, Dunaje nebo Pádu. Vědci se ale shodují, že pokud se nepodaří klimatickou změnu zastavit a zvrátit, zcela jistě o ledovce přijdeme a celá krajina se velmi brzy promění.
Úvodní foto: Johannes Löw (WP.de: Mo4jolo), CC BY-SA 2.5