Můžeme ještě vůbec říkat, že začalo jaro? Tradiční rozdělení roku přestává platit
Meteorologické termíny zůstávají, roční období jsou ale mimo. Klima mění zavedené definice.
Kristýna Čermáková
20. 3. 2024
„Klimatická změna ovlivní evropská roční období,“ varuje titulek deníku Guardian hned pod upozorněním, že se jedná o článek starší sedmnácti let. Ve světě si ale dělali starosti s klimatickou změnou již v roce 2006. Oproti tomu česká média její existenci s překvapením začala přijímat spíš až v posledních letech.
I Češi si ale už uvědomují, že globální oteplování nebyl jen ekoteroristický pojem, že planeta se skutečně mění a jde to rychleji, než se stačíme přizpůsobovat. Letošní teplé a především velmi brzké jaro proto nikdo nesdílí s přílišným úžasem. Už jsme si zvykli, že posledních pár měsíců neustále překonává teplotní rekordy.
Můžeme se vůbec ještě bavit o pojmech jako je „první jarní den“ poté, co v teplejších oblastech Česka již měsíc chodíme ven pouze v mikině či lehčí bundě? Poté, co ovocné stromy tři týdny v kuse kvetou a sadaři si okusují nehty nervozitou, zda nepřijdou mrazy a veškerou úrodu nezničí? Poté, co se letošní sněhová sezóna vyřádila v prosinci a od té doby postupně skomírá?
První nebo prostřední jarní den
V den vydání tohoto článku je 20. března, tedy první den astronomického jara a současně jarní rovnodennost. Právě rovnodennost je jediný faktor, který se nemění, a podle ní se stále můžeme držet platného názvosloví. Roční období dnes nejsou tím, čím bývaly. Podle meteorologa Michala Žáka ale stále má smysl držet jejich názvosloví.
„Pokud jde o roční období, astronomický začátek sezón nezávisí na počasí. U klimatologického určení bereme za zimu tři celé nejchladnější měsíce a za léto tři nejteplejší měsíce. A pak je zřejmé vymezení jara a podzimu,“ vysvětluje pro Obnovitelně.cz.
Klimatická změna podle něj ale do určité míry mění obvyklý průběh, který jsme u znaků konkrétních ročních období znali dříve. Znamená to například výraznější kolísání teploty a dlouhodobé celkové oteplování.
„Jiná věc je fenologický pohled a trvání vegetačních období, tam posun nastává a bude se prohlubovat,“ dodává Žák. Fenologické sezóny označují reakci rostlin a zvířat na aktuální počasí a klima. Fenologie například řeší, kdy zvířata vstávají z hibernace, kdy listy mění barvu nebo kdy začínají kvést sněženky.
S přihlédnutím ke klimatologickému, astronomickému i fenologickému úhlu pohledu je jisté jedno. „Ať použijete jakoukoliv metodu měření, všechna historická srovnání dat ukazují, že charakteristiky, které využíváme k definování našich ročních období, se výrazně mění,“ popisuje redaktor BBC.
Klimatická změna ovlivňovala jaro i před třiceti lety
Vraťme se ale k onomu článku z roku 2006. „Podle výzkumu prováděného na více než 500 rostlinách a zvířatech v celé Evropě přichází jaro předčasně a podzim začíná opožděně, a to kvůli klimatické změně,“ uvádí David Flicling.
Výsledky tehdejšího výzkumu prokázaly, že jarní aktivity fauny i flory začaly o šest až osm dní dříve, než ve srovnání se sedmdesátými léty. U některých evropských oblastí, jako je třeba právě Velká Británie, začaly dokonce o 10 až 14 dní dříve. Klimatická změna tehdy ovlivnila a posunula 78 procent chování rostlin i zvířat.
30 let poté je situace ještě horší. Podle aktuální studie National Trust postupně posouvající se vzorce počasí, zejména vyšší teploty, narušují přirozený pravidelný rytmus ročních období. Chybí dlouhá chladná zima, během které by vymrzli škůdci, chybí pozvolné opatrné jaro, během kterého by stihla vyklíčit semena a ovocné stromy vykvetly postupně. Předčasně se probouzí zvířata ze zimního spánku, která ale nemají dostatečný zdroj potravy k přežití.
Z laického pohledu to může na první pohled působit vágně. Zkrátka bude více dní v roce teplo a trochu změníme složení plodin, třeba místo produkce jablek budeme sklízet fíky a pomeranče. Skutečnost je ale horší, přírodní cykly jsou na sebe přímo navázány. Například populaci ptactva ovlivní fakt, že nadprůměrně teplé týdny na přelomu února a března probudily celou paletu ovocných stromů, které začaly hromadně kvést, a to i druhy, které měly začít spíše koncem března.
Drobné změny přinesou velké následky
O to dříve začnou také rašit listy. Díky tomu se zvedne populace housenek, které se mladými listy živí. Místo toho, aby začaly podle postupného oteplování vylézat pozvolně v průběhu několika týdnů, jejich nástup bude okamžitý a rychlý. Díky tomu budou mít ptáci zdroj potravy dostupný klidně i o několik týdnů dříve a v hojném množství. Jenže housenky mají také svůj rozmnožovací cyklus, který navázaný na počasí není. Po několika týdnech se zakuklí a ptáci, do té doby bohatě živeni, o svou hlavní složku potravy přijdou lusknutím prstu, a to přímo ve chvíli, kdy začínají vykrmovat ptáčata.
Podobné narušení potravních řetězců bude postupně se složitějšími organismy výraznější čím dál více. Pokud nepřijde prudké ochlazení, stromy dřívější rašení výrazně krátkodobě nepoškodí. Ale na populaci ptactva, které je na různých stromových škůdcích závislé, to může mít nezměrný vliv a během několika let výrazně snížit jejich množství, jak vysvětluje Lorienne Whittle z Woodland Trust.
Jsou samozřejmě organismy a populace, kterým klimatická změna prospívá. Migrují a rozšiřují se do nových oblastí. Využívají lokality, kde kvůli klimatické změně vymře populace jiného původního druhu a uvolní tím prostor. V dlouhodobém přírodním koloběhu by se jednalo o přirozený proces. Nesměl by být ale tak moc rychlý.
Rychlost, s jakou klimatická změna ovlivňuje celou planetu, je způsobena člověkem a svět se jí nestíhá přizpůsobit. Navzdory mnoha klimaskeptickým pohledům je to nyní již veřejný vědecký konsenzus mnoha vědeckých organizací.
„Základní změny, které vidíme, jsou velmi znepokojivé a měli bychom jim věnovat vyšší pozornost. Zvláště v kombinaci s extrémními povětrnostními jevy činí situaci ještě náročnější,“ říká Ben McCarthy, vedoucí ekologie a ochrany a obnovy přírody v National Trust.
Podle Geoffa Maskella, meteorologa z BBC, je terminologie ročních období otázkou stupňů. Malý úhel náklonu zemské osy při oběhu Slunce způsobuje střídání ročních období i času. To je jediné, co klimatická změna neovlivní. Příroda je ovšem nastavena velmi striktně na koloběh různých teplot.
Foto: Unsplash