Čína letos opět láme rekordy v OZE, investovala do nich víc než EU a USA dohromady

Svět letos zaznamenal rekordní nárůst kapacity obnovitelných zdrojů, přičemž více než polovina z nich vznikla v Číně. Ta je ale zároveň stále silně závislá na uhlí.

Ondřej Novák

11. 12. 2023

Asijská velmoc opět potvrdila své vůdčí postavení v budování nových obnovitelných zdrojů energie. Celkový výkon čínských vodních (420 gigawattů) větrných (404 gigawattů), fotovoltaických (536 gigawattů) a biomasových zdrojů (44 gigawattů) letos dosáhl 1,4 terawattu a do konce roku podle čínské Národní energetické agentury navíc ještě stoupne na 1,45 terawattu. Server PV Magazine upozorňuje, že obnovitelné zdroje už představují polovinu čínského instalovaného výkonu výroby energie (49,9 procent).

Agentura BloombergNEF uvádí, že jen ve fotovoltaice Čína letos přidá 240 gigawattů nového výkonu. Na celém světě letos vznikne 413 gigawattů nových solárních zdrojů, tudíž samotná Čína bude zodpovědná za více než polovinu tohoto přírůstku.

Země se na špičce statistik se pravidelně usazuje už od roku 2020. Úspěchům čínské zelené energetiky nahrává výrazný pád cen fotovoltaických panelů, které letos klesly o 40 procent a příští rok by měly stát pouhých 10 centů za watt instalovaného výkonu. Fotovoltaika tak i nadále bude posilovat svou pozici zdaleka nejlevnějšího zdroje energie.

Čínská uhelná párty zatím nekončí

Říše středu s přehledem vítězí i v objemu investic do obnovitelných zdrojů, na jejichž budování letos vynaložila 546 miliard dolarů. V pomyslném závodu o medaili v soutěži zelené energetiky tak „ukazuje záda“ jak Evropské unii, která letos proinvestovala 180 miliard dolarů, tak i Spojeným státům americkým s 141 miliardami dolarů investic do bezemisních zdrojů energie.

Čínská energetika je ale zároveň v poměrně schizofrenní situaci. Vedle mohutného nástupu OZE totiž asijská velmoc exceluje i v budování nových uhelných kapacit. Jen letos byla zodpovědná za 95 procent nových světovýchu helných bloků, a loni spálila více uhlí než zbytek světa dohromady. I kvůli tomu je Čína aktuálně největším globálním producentem skleníkových plynů (tedy z hlediska celkových emisí, nikoliv emisí na hlavu, kde Čínu stále spolehlivě porážejí západní země).

Podcast Pod proudem: Evropě roste silná konkurence v zelené transformaci: USA a Čína

Vrchol pálení uhlí v Číně má nastat kolem roku 2025 a ačkoliv země plánuje vybudovat obrovské množství nových zdrojů, jde zejména o záložní kapacity. Utilizace uhelných elektráren navíc v Číně dnes jen zřídka dosahuje alespoň 50 procent.

Extrémní čínské investice do uhlí jsou i předmětem mezinárodní kritiky v rámci aktuálně probíhajícího zasedání COP28 a na místě je otázka, nakolik Čína myslí své klimatické závazky vážně. Země sice plánuje do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o 60 procent oproti hodnotám z roku 2005, ale zároveň chce ve stejném období zvýšit výkon uhelných elektráren o 200 gigawattů.

„Naše strategie spočívá nejdřív v budování a pak odpojování (uhelných zdrojů),“ cituje španělský deník El País výrok čínského poradce pro klimatickou změnu Sun Zhena z říjnového semináře pořádaného OSN a španělskou ambasádou v Pekingu. Logickou odpověď na takto nezodpovědnou politiku přinesla východoasijská pobočka organizace Greenpeace, která upozorňuje na technologické nedostatky čínské distribuční sítě, její nestabilitu a neefektivitu. Nové uhelné zdroje by nebyly potřeba, pokud by Čína uměla energii lépe přepravovat a využívat.

„Přenos velkého množství energie ze solárních a větrných turbín do pobřežních oblastí vyžaduje výstavbu přenosových vedení velmi vysokého napětí. V zájmu zvýšení efektivity nákladů se upřednostňuje, aby přenosová vedení přenášela energii 24 hodin denně. Proto je většina nových čínských uhelných elektráren spojována s větrnými a solárními projekty ve snaze zajistit nepřetržitý přenos,“ upozornila v dřívějším komentáři pro Obnovitelně.cz konzultantka Aliance pro energetickou soběstačnost Tatiana Mindeková.

Navzdory čínskému „uhelnému večírku“ ale netřeba pochybovat o tom, že země i v příštích letech bude nadále hrát vůdčí roli v budování nových kapacit bezemisních zdrojů energie. Čína dokazuje, že rychlé a masivní budování levných obnovitelných zdrojů je možné, a doufejme, že západ zvedne hozenou rukavici.

Ilustrační foto: Pixabay