Letošní rok se stane nejteplejším rokem vůbec. A bude hůř
Podle světové meteorologické organizace bude letošek téměř jistě nejteplejším rokem v historii. A rekordy budou padat častěji, musíme si na ně zvykat.
Kristýna Čermáková
9. 12. 2023
Ačkoliv Česko zasypal na přelomu listopadu a prosince sníh, máme za sebou teplotně rekordní rok. Celkově se proto dá téměř s jistotou tvrdit, že bez ohledu na průběh prosince se rok 2023 zapíše do historie jako nejteplejší období vůbec. Alespoň do chvíle, než ho pokoří následující léta.
Světová meteorologická organizace (WMO) také varovala, že průměrná roční teplota je o přibližně 1,4 stupně Celsia vyšší, než když se v devadesátých letech začalo mluvit o globálním oteplování. A také je zatím o pouhou desetinu stupně pod stanoveným cílovým limitem pařížské klimatické dohody.
Generální tajemník Světové meteorologické stanice Petteri Taalas v rozhovoru pro AP News uvedl, že El Nino, meteorologický jev způsobený teplými proudy v Tichém oceánu, nejspíše příští rok ovlivní klima a teplotu ještě citelněji. Cílová hranice 1,5 stupně Celsia by tak mohla být pokořena již příští rok.
„Je už prakticky jasné, že milníku oteplení planety o 1,5 stupně dosáhneme v nejbližších čtyřech letech, alespoň dočasně,“ vysvětlil Taalas. A v následujících deseti letech už se podle něj číslo stane stabilním.
Co se stane, když bude cíl pařížské dohody porušen?
Podle WMO bude měřítkem klíčového limitu pařížské dohody, zda nárůst o 1,5 stupně přetrvá po dobu 30 let – ne pouze jeden rok – ale podle jiných je třeba to ještě více upřesnit. Co se stane, když jeden z hlavních závazků většiny světových velmocí i menších států bude porušen?
„Transparentnost ohledně nedodržení závazků pařížské dohody je už teď zásadní,“ řekl pro AP News Richard Betts, klimatolog z Exeterské univerzity, který se pařížskou dohodou zabývá.
Podle Bettse je důležité mezinárodně se shodnout na tom, co by mělo následovat po porušení klíčového bodu oteplení. A to ještě předtím, než se tak stane. Jinak lidstvo riskuje, že se i s takto alarmujícími údaji neudělá vůbec nic a naopak to povede k odvedení pozornosti od reálných problémů k politickým hádkám o definicích.
Podle Taalase už v tomto bodě jsme a je jedno, co nyní uděláme, k překročení globálního oteplování o 1,5 stupně Celsia dospějeme velmi brzo. „Směřujeme dokonce k oteplení o 2,5 až 3 stupně, což přinese výraznější negativní dopady na změnu klimatu,“ dodává a poukazuje na úbytky ledovců a hrozbu vzestupu hladiny moří.
Posledních devět let bylo podle WHO postupně oteplujících se a letošní rok tedy vyvrcholí novým rekordem. Podle Taalase existuje šance na zpomalení trendu jen pokud skutečně vytrvale budeme pokračovat v úsporných a šetrných opatření.
„Musíme dramaticky snížit naši spotřebu uhlí, ropy a zemního plynu, abychom byli schopni omezit oteplování na pařížské limity,"“ vysvětlil. „Naštěstí to postupně nastává, ale pořád naše bohatá civilizace čerpá z ropných, uhelných i plynových zdrojů,“ kritizuje.
Dopady jsou znát
Ikdyž my skutečně v posledních dnech zažíváme spíše ladovskou zimu, na tak brzkou roční dobu velmi netypickou, velká část světa se dál potýká s dopady klimatické změny.
Oblast Íránu, Iráků a Sýrie trpí již tři roky trvajícím suchem, které překonává různé teplotní a srážkové rekordy. Na místě proto vypukla velká potravinová krize a to ještě v době, kdy se svět vzpamatovával z covidové krize a následně ceny surovin i potravin zvýšil vpád Ruska na Ukrajinu. Podle World Weather Attribution se dopady klimatu odráží hlavně v chudších státech, které přitom viníky a emisními produkovateli nejsou.
„Zatímco Afrika produkuje jen dvě až tři procenta světových skleníkových plynů, následkům klimatické změny čelí nejvýrazněji z nás,“ říká Fredi Otto z WWA. „Potřebujeme, aby se skuteční viníci na konferenci COP28 zavázali k poskytnutí finančních prostředků na pokrytí škod a ztrát,“ dodává.
Foto: Freepik