Evropě roste silná konkurence v zelené transformaci: USA a Čína

Pokud si Evropská unie nedá pozor na americký protekcionismus a čínské dravé podnikatele, může čelit řadě problémů, zaznělo na panelové diskusi.

Ondřej Novák

21. 9. 2023

Za necelý rok od chvíle, kdy americký prezident Joe Biden představil revoluční protiinflační balíček (IRA), který v USA položil základy pro mohutnou investiční vlnu do čisté energetiky, představila Evropská unie řadu kroků, aby americký náskok stáhla. Jde zejména o Průmyslový plán Zelené dohody, který, stejně jako americký balíček IRA, cílí na podporu konkurenceschopnosti domácího průmyslu a zvýšení surovinové bezpečnosti. Aby ale Evropa obstála v dravé mezinárodní konkurenci, bude se muset vypořádat s protekcionismem Spojených států amerických a dravými čínskými podnikateli.

Shodli se na tom účastníci panelové debaty pořádané u příležitosti představení nového dílu infoseriálu Souboj o vítěze zelené transformace: jak zvládnout nástup nové ekonomiky s čistou stopou, která se konala v pátek 15. září v Radiocafé Vinohradská 12 v Praze. V pořadí už druhý díl infoseriálu se zaměřil právě na evropskou reakci na americký balíček IRA. Materiál připravila Aliance pro energetickou soběstačnost (AliES) ve spolupráci se Svazem moderní energetiky (SME). Záznam panelové debaty nyní přinášíme ve speciálním vydání podcastu Pod proudem.



„Evropa byla před lety lídrem ve výrobě solárních panelů. Pak se ale výroba přesunula do Číny, kde je nyní rekordně nízká cena panelů, dokonce se vrátila pod hodnoty před covidem. Solární panely jsou symbolem evropského zaspání,” říká programový ředitel svazu a výkonný ředitel AliES Martin Sedlák. Čínští výrobci nyní navíc musejí reagovat i na americký balíček IRA, který, jak upozorňuje konzultantka AliES Tatiana Mindeková, zavádí protekcionistická opatření, která jsou terčem evropské kritiky.

„Na jedné straně je pozitivní, že se USA rozhodly konat v oblasti obnovitelných zdrojů energie, ale zároveň se rozhodly do této politiky zanést i protekcionistické opatření, což vyvolalo reakci v Evropě i mimo ní. IRA nabízí dotace na domácí výrobu čistých technologií, což ohrožuje trh. Začalo sice vyjednávání mezi Evropskou unií a USA, byly dohodnuty kompromisy a situace se oproti původnímu stavu zlepšila, ale budoucnost je stále nejistá,” dodává Mindeková.

„Stejné to do budoucna bude s větrnou energií. Výrobci jsou zasaženi vysokými náklady na energie na výstavbu pozemních i pobřežních elektráren a mají problém udržet své ceny. A pak opět přijde Čína, která se výrobě větrných turbín věnuje naplno. Zasáhne to celý segment, o který následně Evropa přijde a stane se závislou na Číně,” varuje Sedlák.

Podle europoslance za TOP 09 Luďka Niedermayera je Evropa na rozdíl od USA politicky odhodlaná snižovat emise skleníkových plynů a tyto cíle dokonce i uzákonila. Dlouhodobě navíc prostřednictvím systému emisních povolenek tlačí k dekarbonizaci energetiky a má řadu nástrojů, díky kterým je ve své snaze efektivní. Chybí jí ale společný technologický trh.

„Máme dvě slabiny. První je, že EU nechce vytvořit společný jednotný trh technologií, takže fakticky čelíme riziku fragmentace, protože podpory různých zemích budou různé, a do toho vstupují investiční pobídky. A zadruhé, design opatření Evropská komise odpracovala skvěle, ale je potřeba to kombinovat i s business case logikou. Pokud chceme v České republice například investice do úložišť v síti, musíme se podívat, proč k nim nedochází, kde je problém. Samozřejmě nemusí to povolovat legislativa, ale třeba business model té věci nevychází. Měli bychom sledovat, jak vychází business case strategických investic, které potřebujeme. Jednak aby státy viděly, jestli nepřeplácí a druhak jestli to není špatně nastavené,” říká Niedermayer.

„Evropa je stále technologickým lídrem. Měli bychom se zaměřit na vývoj nových energetických řešení, na technické inovace, software, ne na proměnu Evropy v montovnu. Konkurovat čínským výrobcům cenou bude Evropa jen těžko kvůli drahé pracovní síle, ale může být nadále silná právě ve vývoji,” komentuje aktuální vývoj zakladatel a CEO společnosti SOLEK Holding Zdeněk Sobotka.

Panelisté, kteří se zúčastnili debaty k představení infoseriálu o zelené transformaci, se shodli na tom, že Evropa musí být výrazně rychlejší a reagovat flexibilněji. Martin Sedlák upozornil, že jsou například výrazné rozdíly v rychlosti budování nových čistých zdrojů napříč různými zeměmi. Zatímco například ve Španělsku nebo v Německu je povolení vybudování větrného parku nebo solární farmy otázkou jednoho až dvou let, v Česku aktuálně čekáme na nové větrné turbíny i deset let. Pomoci v tomto může směrnice RED, kterou europoslanci přijali minulý týden. A takových společných kroků by podle Niedermayera musí být stále více.

„Kdybychom postupovali více evropsky a méně na úrovni členských zemí, byli bychom rychlejší, efektivní a odvážnější,” uzavřel europoslanec.

Aliance pro energetickou soběstačnost momentálně pracuje na dalším dílu infoseriálu o vítězích zelené transformace, který se tentokrát zaměří na zavádění obnovitelných zdrojů v České republice.

Infomateriál je dostupný ke stažení ZDE.

Epizodu si můžete poslechnout také na: Spotify / Google / Apple

Foto: Kristýna Čermáková