Evropa čínské fabriky v ceně nepřekoná, měla by se sjednotit a investovat do technologií

Je čas konat, aby obstála ve světové konkurenci na poli obnovitelných zdrojů, musí Evropa táhnout za jeden provaz, zaznívalo na panelové diskuzi Pod Proudem

V nejnovější panelové diskuzi Pod proudem, kterou pořádá portál Obnovitelně.cz ve spolupráci se Svazem moderní energetiky a Aliancí pro energetickou soběstačnost (AliES), se setkali europoslanec Luděk Niedermayer (TOP09), programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák, konzultantka (AliES) Tatiana Mindeková a zakladatel a CEO společnosti Solek Holding Zdeněk Sobotka.

Panelová debata se uskutečnila u příležitosti představení nového dílu infoseriálu Souboj o vítěze zelené transformace, který připravila AliES a materiál se zaměřuje na evropskou reakci na americký protiinflační balíček IRA. Hlavními tématy byly investice do zelené ekonomiky, řešení aktuální krize na trhu s obnovitelnými zdroji i bariéry pro rozvoj čisté energetiky v Evropě.

Protiinflační balíček (IRA) amerického prezidenta vešel v platnost na začátku letošního roku. Cíl programu je posunout Spojené státy do bezemisní éry a nastartovat domácí produkci obnovitelných zdrojů energie.

„Na jedné straně je pozitivní, že se Spojené státy rozhodly v oblasti obnovitelných zdrojů konat právě díky IRA, ale zároveň tím do své politiky zanesly protekcionistická opatření, které vyvolaly reakci v Evropě i mimo ni,“ vysvětlovala evropskou reakci na americké činy Tatiana Mindeková z AliEs.

Jako příklad uvedla elektromobilitu, do které nyní Spojené státy budou investovat, aby zvýšili jejich podíl na trhu a snížili emise. Protiinflační balíček měl také za následek omezení dovozu solárních panelů z Číny, což vyvolalo prudkou nerovnováhu především na evropském trhu.

Evropa je na rozdíl od Ameriky nejednotná, ale cesta k efektivnosti existuje

Podle europoslance Luďka Niedermayera z TOP09 je sice Evropská unie fragmentovaná a mnohdy jí zdržuje velké množství byrokratických postupů, oproti inflačnímu balíčku prezidenta Bidena jsou ale její systémy funkčnější.

Niedermayer vyzdvihl například funkci emisních povolenek, které přinášejí ekonomickou výhodu obnovitelným zdrojům a současně krotí spalování fosilních paliv. Systém je navíc podle něj velmi efektivní díky tomu, že bohatší země s vysokou energetickou náročností za porušování cílů Fit for 55 přispívají těm chudším, pro které zatím přechod na obnovitelné zdroje není dostupný.

„V tom jsme jako Evropská unie velice efektivní, jsme odhodlaní dekarbonizovat se více než jiné části světa. Náš systém funguje jinak než Spojené státy, nemáme například jejich společnou daňovou politiku, ale o to robustněji rozvíjíme klimatické cíle,“ okomentoval Niedermayer.

Hlavním vítězstvím evropských zemí považuje schválení klimatického zákona i plán Fit for 55, který nařizuje do roku 2030 snížit emise, cílí na rozvoj obnovitelných zdrojů i na vyšší udržitelnost infrastruktury.

Čínští dodavatelé jsou rizikem evropské autonomii

Dalším projednávaným tématem bylo riziko snížení konkurenceschopnosti evropského trhu. Čína v posledních týdnech zaváží svět levnými solárními panely, podle některých dodavatelských a výrobních společností jde o likvidační riziko pro mnohé evropské firmy, které se na stejně nízké ceny nemohou dostat.

Podle Martina Sedláka, ředitele Svazu moderní energetiky, je právě solární panel symbolem jakéhosi evropského zaspání. „Před lety byla Evropa lídrem ve výrobě solárních panelů, a teď se výroba přesunula do Číny. Tam je cena výroby rekordně nízká, vrátila se dokonce ještě pod hodnoty před covidem,“ vysvětloval v diskuzi.

Čínští dodavatelé jsou navíc nyní balíčkem IRA omezení ve Spojených státech a tak o to víc cílí na Evropu. „Stejné to do budoucna bude s větrnou energií. Výrobci jsou zasaženi vysokými náklady na energie na výstavbu pozemních i námořních elektráren a mají problém udržet své ceny. A pak opět přijde Čína, která se výrobě větrných turbín věnuje naplno. Zasáhne to celý segmet, o který následně Evropa přijde a stane se opět závislou na Číně,“ dodává Sedlák.

Zdeněk Sobotka, ředitel společnosti Solek Holding, který se solární energií podniká především v Chile, uvedl, že z podnikatelského hlediska dává největší smysl využít právě nejlevnější nabídku z Číny. „Je to složité, Čína nemá demokratický systém, ale má v politice zakomponovaný byznys. To co se tam děje s cenou panelů je záměr. Je jich tam přebytek, to ano, ale využijí ho k tomu, že budou likvidovat evropské továrny,“ říká.

Snahu Evropy přebít čínskou poptávku považuje za velmi těžkou, až nemožnou. „Pak nastane riziko, že když bude mít Čína na trhu více jak padesátiprocentní podíl, ceny zvedne a my naopak začneme nakupovat velmi draho,“ vysvětluje Sobotka.

Podle Tatiany Mindekové jsou sice opatření Evropské unie mnohdy funkční, ale nedostatečná je implementace na národní úrovni. Mnoho návrhů tak zůstává jen v papírové podobě, ale do praxe se nikdy nedostanou. A právě v případě energeticko klimatických plánů je převedení do reálné podoby důležité.

  • Podle europoslance za TOP09 Luďka Niedermayera je třeba dívat se dále do budoucnosti a předvídat. Například v případě elektromobility sice Čína nenabízí srovnatelně výkonné vozy o tolik levněji, aby pro trh byla hrozbou. Mnozí europoslanci jsou tak klidní, že z této strany nejsou tuzemské automobilky ohroženy. Jedná se ale jen o začátek.

    „Čínské fabriky přešly na výrobu elektromobilů teprve z 54 procent. Až přejdou kompletně, situace se změní,“ uvedl Niedermayer. Evropa je podle něj závislá na čínských výrobcích i dodavatelích. Politické strategie, jak trh více uzavřít a ochránit, proto nemusí být správným řešením.

    Možnou cestu vidí například v dani dodávky ze země, kde nejsou shodné uhlíkové standardy či cíle. To dá i čínským obchodníkům možnost figurovat v Evropě, ale předpokládá to dodržení stejných vstupních podmínek, jaké mají evropští dodavatelé.

    Montovna či technologický lídr?

    Podle Sobotky je Evropa lídrem v technologiích pouze v teoretických rámcích, ale neumí své schopnosti a znalosti převést do praxe. „Tím se lišíme od Číny nebo Ameriky. Když se v Číně rozhodnou, že postaví továrnu na bateriová uložiště, trvá jim to tři měsíce. A u nás jsou to roky,“ kritizuje.

    Niedermayer považuje za podstatné nebát se zjistit, kde jsou v Evropě nebo i v České republice nedostatky. Kdyby podle něj členské státy postupovaly více sjednoceně a ne na úrovni jednotlivých zemích, byla by Evropa efektivnější a odváženější.

    „Evropu vidím stále jako technologického lídra. Když budeme vyvíjet nové technologie, které vyrobí převratný typ panelů s vysokou efektivitou třiceti procent, to je to, na co bychom se měli zaměřit. Na technický inovace, ne ze sebe udělat montovny, na to je tu drahá pracovní síla,“ uzavírá Sobotka.

    Foto: Kristýna Čermáková