Mladý pár dojel Škodou Enyaq z Evropy až do jižní Afriky. Vůz dobíjejí přenosnou solární elektrárnou
Elektromobilem do Kapského města po jednom pobřeží Afriky a po tom druhém zase zpět? Že to je nemožné? Dvojice holandských cestovatelů a jejich Škoda Enyaq dokázali, že to jde. Pomocí šedesáti solárních panelů jsou zcela soběstační.
Kristýna Čermáková
26. 7. 2023
Maarten van Pel a Renske Cox je moderní dvojice dobrodruhů z Holandska. Při cestování si zamilovali Afriku a rozhodli se podívat se do Kapského města. Místo cesty letadlem ale zvolili náročnější cestu, a to vlastním autem.
A to nejen tak ledajakým autem, ale terénní Škodou Enyaq iv80. Protože v Africe zatím není dostatečně pokrytá síť elektronabíječek, zvolili neobvyklou cestu dobíjení auta pomocí šedesáti solárních panelů, které si vezou s sebou.
Účel jejich expedice 4x4Electric je jasný. Přejí si inspirovat lidi po celém světě a ukázat jim, že cestovat udržitelně je nejenom zábavné, ale hlavně proveditelné. Stačí trochu svobody a odvaha zkoušet nové věci i dělat chyby. Jak se do auta poskládali, jak dlouho nabíjejí či jak je elektromobilita dostupná i v Africe, zodpověděli na dálku z Kapského města pro Obnovitelně.cz
Jak vás napadlo vyrazit elektromobilem a zrovna do Kapského města?
Asi před čtyřmi nebo pěti lety jsme přiletěli letadlem na dovolenou do Johannesburgu a pronajali si auto s pohonem 4x4, abychom mohli navštívit i Namibii a Botswanu. Tehdy jsme si Afriku zamilovali. Současně jsme si v té samé chvíli a právě tam uvědomili, jaký dopad má změna klimatu.
Vyplatí se vám solární elektrárna? Spočítáme vám úsporu
Rozhodli jsme se, že se tam chceme ještě někdy vrátit, ale více udržitelným způsobem, než leteckou cestou. Vyrazili jsme proto elektromobilem. Milujeme pobyt v přírodě na těch nejodlehlejších místech a přáli jsme si udělat si z auta dočasně pohyblivý domov. Rozhodli jsme se ho přestavět na zcela soběstačný vůz, i podle toho jsme ho pak vybírali. Potřebovali jsme dostatečně velké auto, aby dokázalo uvézt všechny solární panely, které jsme na cestě potřebovali k dobíjení.
Jaké auto nakonec při vybírání zvítězilo? Upravovali jste ho nějak pro své účely, nebo je to originál?
Jezdíme Škodou Enyaq iv80 z roku 2021. Ponechali jsme téměř vše originální, vyměnili jsme pouze pružiny za tužší do terénu, terénní pneumatiky a odstranili jsme zadní sedadla, aby se nám vešla veškerá potřebná výbava.
Vybrali jsme si Enyaq, protože je to v Evropě běžně dostupné rodinné auto. Doufáme, že se nám podaří být inspirací a že tím dokážeme, že k takovému elektrickému dobrodružství nepotřebujete speciálně postavené auto. Navíc je to vůz dostatečně velký pro naše potřeby a úsporný s energií.
Kolik dokáže takto upravená Škodovka uvézt solárních panelů?
V autě máme šedesát solárních panelů na nabíjení, každý má metr čtvereční a výkon 180 wattů.
Kde takové množství solárů převážíte? To se skutečně vejde do kufru auta?
Ukládáme je do zásuvkového systému v zadní části vozu. Aby se všechny vešly, museli jsme odstranit zadní sedadla. Skříňový systém má deset zásuvek a do každé zásuvky jsme umístili šest solárních panelů. Protože mají tloušťku pouhé 3 milimetry, perfektně pasují a vejdou se.
Kolik hodin denně jste museli čekat, než se baterie pouze ze solárních panelů nabijí?
Solární panely jsme rozložili vždy brzy ráno a nabíjeli celý den až do západu slunce. V průměru to znamenalo nabíjení od 9 do 16 hodin, což ve výsledku znamenalo +50 procent baterie. To odpovídá asi 250 kilometrům jízdy. Při jízdě přes Afriku přes západní pobřeží jsme nabíjeli 76krát. Průměrně jsme nabíjeli jeden den a pak jsme mohli pokračovat dva dny jízdou.
V Africe bude teplejší klima, než na jaké jste vy i auto zvyklí. Jak zvládá auto vysoké teploty?
Momentálně se nacházíme v Kapském Městě. Tady je v tomto ročním období zima, takže teplota přes den nevystoupá nad 20 stupňů. Nicméně při cestě dolů přes západní pobřeží jsme naměřili mnoho dní i více než 40 stupňů a v noci více než 25 stupňů.
Auto tyto vysoké teploty zvládá velmi dobře, na baterii jsme zatím nezaznamenali žádnou degradaci. Zejména horké dny ale občas i noci tady dokáží být intenzivní. V ty chvíle jsme museli zpomalit tempo i program, abychom se nepřehřáli my.
Nebojíte se možné poruchy auta nebo panelů? Dokázali byste to případně vlastníma rukama opravit?
To je největším rizikem naší expedice, že se rozbije něco na autech nebo na panelech, a v Africe to nepůjde opravit. Vzhledem k tomu, že se elektromobily ve většině zemí zde neprodávají, a ani Škodovky tu nejsou příliš častá značka, věděli jsme, že si na auto musíme dát velký pozor. Zatím se nám to daří.
Kdyby se něco rozbilo, záleželo by na tom, co by to bylo. Některé díly by se daly z Evropy poslat, jiné jsou k dostání i tady. Ale přesto jsme se rozhodli, že do toho prostě půjdeme a uděláme vše pro to, aby auto zůstalo v pořádku a nerozbité. Až doposud se nám to dařilo a tady v Kapském Městě prošlo servisem a kontrolou, že je vše v dobrém stavu.
Maarten má technické vzdělání, a rozumí tomu, jak auto funguje, nicméně ani zdaleka není odborník. Zatím se nám všechny problémy, které se na cestě vyskytly, podařilo vyřešit selským rozumem. Ale byly to drobnosti jako vybitá 12 voltová baterie, přehřáté brzdy či prasklina v čelním skle.
V jaké fázi vaší cesty právě jste?
Nyní jsme dorazili do Kapského města v Jihoafrické republice, to byl hlavní cíl naší cesty, reálně jsme ale teprve v polovině. Protože nechceme letět ani zpět, pojedeme i domů autem, ale tentokrát přes východní pobřeží.
Co si o vašem způsobu cestování a pohonu auta myslí lidé v Africe? Elektromobilita tam nejspíše nebude příliš běžná a váš styl nabíjení je ojedinělý.
To je dobrá otázka, sami jsme před odjezdem netušili, jak se k nám budou chovat a jak místní situace s elektromobilitou vypadá.
Ale na 99,9 procent jsou z našeho auta a našeho systému nabíjení pomocí solárních panelů všichni lidé, které potkáváme, nadšení. Vidí v tom potenciál dopravy do budoucna a jsou pyšní, že jsme navštívili právě jejich zemi.
Jak často jste využili i normální nabíječky? Jsou tam dostupné?
Ve Windhoeku, hlavním městě Namibie, stejně jako v Jihoafrické republice se množství nabíjecích stanic pomalu zvyšuje. Tam jsme využili dokonce i rychlonabíječku. Zkoumali jsme, jak fungují a zda jsou rozdíly oproti nabíjecím systémům v Evropě.
Byly solární panely skutečně nezbytné? Nepodařilo by se vám pomocí nabíječek dorazit do Kapského města i tak?
Většinu z naší cesty by bylo možné absolvovat i bez solárních panelů, to je pravda. Ačkoliv totiž ve většině zemí nejsou nabíjecí stanice pro elektromobily, mohli bychom nabíjet pomocí sítě a běžné zásuvky.
Má to jedinou nevýhodu, autobaterie se ze sítě nabíjí velice pomalu, z prázdného stavu do plného to trvá 20 až 30 hodin. Ale párkrát jsme tuto možnost využili, třeba když jsme cestovali v průběhu období dešťů a každý den bylo zataženo, anebo když jsme projížděli místy, kde to nebylo příliš bezpečné, zastavovat na tak dlouho v divočině.
A třikrát jsme přejeli oblast, kde nebyla žádná elektrifikace na více než 700kilometrovém úseku, říkali jsme tomu grid-gap. To jsme pak byli na vlastních solárních panelech závislí, protože jediná elektřina, která byla místním k dispozici, pocházela z velmi malých generátorů a solárních panelů pro vesnice.
A takové systémy prostě nebyly na nabíjení auta stavěné. Bez našich solárních panelů by tedy nebyla celá cesta uskutečnitelná tak, jak svobodně jsme ji procestovali my.
Jak vaše cesta vypadala? Jezdíte po turistických místech, nebo směřujete zkrátka přímo k cíli?
Naše dny jsou dvojího typu. Buď dny solárního nabíjení, nebo dny jízdy.
Pro den solárního nabíjení hledáme místo s rovným povrchem, s dobrým úhlem ke slunci. Dávali jsme přednost místům, která jsou odlehlá, aby nás nikdo nerušil. Jakmile jsme místo našli, rozložili jsme solární panely (často před půl devátou ráno) a začali nabíjet.
Zůstávali jsme celý den blízko auta, abychom měli nabíjení pod kontrolou. Přitom jsme pracovali na nových videích pro Youtube, na obsahu pro sociální sítě, psaní článků nebo jsme se věnovali svým koníčkům. Když slunce zapadlo, uklidili jsme solární panely, abychom našli místo na táboření ve volné přírodě a povečeřeli zde.
A ve dnech jízdy jsme prostě jeli směrem na Kapské Město. Občas jsme si udělali malý výlet, abychom navštívili turisticky zajímavé místo, ale ne příliš často, protože každá zajížďka znamenala další nutné dny nabíjení auta a tedy i delší dobu trvání naší expedice.
Naším hlavním cílem bylo ukázat, že cestovat soběstačně s elektromobilem i do podobných končin možné je, a také jsme si chtěli užít výhledy a zážitky na trase. Afrika je ale naštěstí krásná všude, takže nebylo nutné příliš výletovat mimo trasu.
Až dokončíte svou cestu Afrikou, kam budete pokračovat dál?
Naším cílem je dojet i zpět do Nizozemska. Uděláme to pokud možno po zemi, bez létání. Vzhledem k tomu, že některé země je v současné době nemožné přejet (například Súdán), možná budeme muset přejet i jiný kontinent, abychom dorazili do Evropy. Ale směr je jasný.
Foto: Archiv 4x4Electric, se svolením