Oceány jsou naším spojencem při ochraně klimatu. Plánovaná těžba mořského dna tak ohrožuje i nás
Výzvu české pobočky Greenpeace proti plánům na hlubinnou těžbu mořského dna podepsalo už více než 32 tisíc lidí.
Pavel Baroch
3. 7. 2023
Ve skutečnosti měří ghost octopus neboli chobotnice šeříková jen několik centimetrů a žije v mořských hlubinách. Nedávno se ale její obří nafouknutá verze objevila nedaleko Vltavy v centru Prahy. Před Ministerstvem průmyslu žádala o ochranu svého přirozeného domova – mořského dna.
Čtrnáctimetrová nafukovací chobotnice je symbolem kampaně české pobočky Greenpeace proti plánům na hlubokomořskou těžbu, která by mohla nenávratně zničit vzácné a doposud málo probádané podmořské prostředí.
„Oceánografové, biologové a další vědci se shodují, že hlubokomořská těžba by způsobila rozsáhlé znečištění, ohrozila populace ryb a zničila mořské ekosystémy,“ říká v rozhovoru pro Obnovitelně.cz Jan Freidinger, koordinátor mořské kampaně Greenpeace ČR. A vysvětluje, že globální ekologické problémy neznají hranice – proto by se o relativně vzdálené téma měli zajímat i čeští občané.
Česká pobočka Greenpeace nedávno zorganizovala demonstraci před Ministerstvem průmyslu, která se týkala možné hlubokomořské těžby. Jaký byl důvod?
Česko sice nemá moře, ale v problematice hlubokomořské těžby je historicky velmi aktivní. Československo bylo jediným vnitrozemským státem, který byl u založení Mezinárodního úřadu pro mořské dno (International Seabed Authority – ISA) a zároveň má dnes Česko i svého zástupce v Radě ISA, tedy v orgánu, který může již v červenci rozhodnout o zahájení první komerční těžby na mořském dně.
Při naší akci před ministerstvem jsme se s naším zástupcem v Radě ISA potkali. Ujistil nás, že také z jeho pohledu není zahájení těžby žádoucí a že by se mu mělo zabránit minimálně do doby, než budeme schopni posoudit dopady případné těžby a vyloučit jejich negativní vliv na křehké hlubokomořské ekosystémy.
Ukázal se však jiný problém: kvůli vládním škrtům je cesta našeho zástupce v Radě ISA na možná rozhodující jednání ohrožena, také proto jsme před ministerstvem apelovali nejen na to, aby Česko nepodporovalo zahájení hlubokomořské těžby, ale zároveň jsme vyzvali ministra Jozefa Síkelu (za STAN), aby se zasadil o to, že se Česko zachová jako řádný a odpovědný člen ISA a našeho zástupce na jednání vyšle.
Proč by se měli čeští obyvatelé zajímat o něco tak vzdáleného, jako je těžba v moři?
Globální environmentální problémy neznají hranice, stejně jako jejich řešení není hranicemi omezeno. Změna klimatu, ztráta biodiverzity, znečištění, to vše jsou problémy, které vyžadují globální úsilí, aby se je podařilo vyřešit. Málokdo si to uvědomuje, ale oceány jsou naším nejlepším spojencem v boji se změnou klimatu.
Spočítáme vám, kolik můžete ušetřit pomocí domácí fotovoltaiky
Pohlcují většinu přebytečného tepla, regulují klima a pohlcují a ve svých sedimentech ukládají až třetinu emisí skleníkových plynů, což může narušit právě hlubokomořská těžba. Navíc mořské dno je prozkoumáno jen nepatrně, stále se tu setkáváme s novými organismy s úžasnými vlastnostmi a je podle nás nezodpovědné začít s nějakou průmyslovou aktivitou na nějakém místě, aniž bychom to místo alespoň prozkoumali.
Co může těžba způsobit?
Těžba na mořském dně se plánuje v obrovských hloubkách okolo čtyř tisíc metrů pod hladinou. Tedy v oblastech, které jsme jako lidstvo prozkoumali jen velmi málo, a stále nejsme schopni plně odhadnout možné negativní dopady naší činnosti v těchto hloubkách. Oceánografové, biologové a další vědci se shodují, že hlubokomořská těžba by způsobila rozsáhlé znečištění, ohrozila populace ryb a zničila mořské ekosystémy. Kvůli riziku nevratných škod požadují společně s námi alespoň dočasné moratorium.
Proti těžbě vystupuje také slavný přírodovědec a filmař David Attenborough, který vyzval k moratoriu na všechny plány hlubinné těžby s tím, že „těžba znamená ničení a v tomto případě znamená ničení ekosystému, o kterém toho víme žalostně málo“.
Samozřejmě chápeme, že kovy jako mangan, nikl a kobalt mají zásadní význam pro výrobu elektromobilů, větrných turbín a dalších zařízení, která budou potřeba k nahrazení nákladních automobilů, elektráren a továren emitujících oxid uhličitý. To je i hlavní argument těžařů.
Ale i ten byl vyvrácený kalkulacemi a studiemi například německých Greenpeace, kteří ve spolupráci s Öko-Institut e.V. prokázali, že se bez surovin z mořského dna při přechodu z fosilní na obnovitelnou energetiku a dopravu obejdeme. Těžba na mořském dně by zároveň neomezila těžbu na povrchu. Klíčem k udržitelnému využívání a získávání surovin není podle této studie bagrování mořského dna, ale důsledné zavádění principů cirkulární ekonomiky, recyklace surovin, protože zde máme ještě mnoho co dohánět.
To si uvědomuje i řada velkých firem vyrábějících automobily a elektroniku, které tyto suroviny využívají. Patří mezi ně například BMW, Volkswagen (včetně české Škoda Auto), Samsung, Scania, Volvo, Renault, Google či Philips. Tyto firmy se přidaly k vědcům a ekologickým organizacím volajícím po moratoriu na hlubokomořskou težbu.
Součástí vaší kampaně proti plánům na hlubokomořskou těžbu je rovněž petice Oceány bez těžby. Kolik lidí ji podepsalo a jaký byl mezi veřejností o tuto petici zájem v porovnání s jinými peticemi?
Aktuálně výzvu podpořilo více než 32 tisíc lidí z Česka, zájemci ji najdou na stránkách Oceány bez těžby.
Podporují výzvu Oceány bez těžby také nějaké známé osobnosti a firmy?
V této fázi kampaně je prioritou sbírání podpisů, takže je to hlavně o sdílení informací o kampani a našeho obsahu ze sociálních sítí. Informace o kampani proti hlubokomořské těžbě na svých sociálních sítích sdíleli zatím zpěvák a herec Tomáš Klus a veganská foodbloggerka a influencerka Surová dcérka. Tanečník a ilustrátor Kristián Mensa známý pod uměleckým jménem Mr. Kriss nakreslil o hlubokomořské těžbě komiks, který jsme použili na sociálních sítích.
Symbolem vaší výzvy je chobotnice, kterou jste v nadživotní velikosti nafoukli také před budovou Ministerstva průmyslu. Proč jste vybrali právě tohoto živočicha?
Obrovskou nafukovací chobotnici jsme česky pojmenovali chobotnice šeříková. Byla poprvé spatřena v roce 2016, existuje jen několik jejích záběrů. Je dobrým příkladem nejen toho, jak málo o hlubokomořských ekosystémech víme, ale také jak jsou křehké.
O chobotnici víme, že nemá pigment, je asi dvanáct centimetrů velká a klade zhruba třicet vajec na shluky mrtvých hub v hlubinách. Vejce pak obtočí a chrání. Zůstává takto nehybně ležet několik let, nepřijímá potravu, postupně chřadne a umírá, zatímco se z vajec líhnou nové chobotnice. Podobných živočichů žijí v hlubinách tisíce.
Ano, už jste ostatně zmiňoval, že mořské dno máme prozkoumáno jen málo.
O mořských hlubinách toho skutečně stále víme pramálo. Zmapována je jen část. Jen pro příklad: největším hotspotem pro případnou hlubokomořskou těžbu je oblast známá jako CCZ – Clarion Clipperton Zone, tedy oblast oceánského dna bohatá na nerostné suroviny, která se rozkládá na ploše 1,7 milionu kilometrů čtverečních mezi Havajskými ostrovy a Mexikem v Tichém oceánu.
Nedávno bylo publikováno, že podle přehledu environmentálních průzkumů provedených v této oblasti vědci objevili více než pět tisíc nových druhů žijících na mořském dně. Většina živočichů, které vědci při průzkumu zóny identifikovali, je pro vědu nová a téměř všichni jsou pro tuto oblast jedineční: pouze šest z nich, včetně masožravé houby a mořské okurky, bylo pozorováno i jinde.
Foto: Greenpeace ČR (Nafukovací chobotnice před budovou Ministerstva průmyslu)