Přichází restart české větrné energetiky? Revoluční model spolupráce poskytne obcím okamžitý prospěch z nových větrných elektráren
V obci Zátor v Moravskoslezském kraji by za několik let měl stát nový větrný park s asi pěti turbínami o celkovém výkonu přibližně 20 megawattů. O dalších projektech se jedná rovněž v dalších regionech, například na Vysočině.
Pavel Baroch
7. 1. 2023
Po letech útlumu to vypadá, že se opět rozjíždí výstavba nových větrných elektráren. Pomoci by měla také nová legislativa, kterou už schválila sněmovna.
V oblasti obnovitelné energetiky je to přelomová událost. Obec Zátor mezi Bruntálem a Krnovem se stala vůbec první obcí v zemi, s níž společnost ČEZ podepsala smlouvu o spolupráci při výstavbě větrného parku o několika turbínách. Zájem o větrnou energii přitom měli v Zátoru už před dvaceti lety.
V anketě, kterou tehdy obec uspořádala, vyjádřilo souhlas s výstavbou bezmála 90 procent zúčastněných obyvatel. Ale teprve nyní dostává tento plán konkrétnější obrysy, a to právě díky společnému podniku společnosti ČEZ a obce. Princip partnerství je přitom unikátní - samosprávy mají možnost podílet se na podobě projektu od jeho rané fáze a nejméně 25 let profitovat z jeho fungování.
Pravděpodobně nepůjde o jediný takový společný podnik. ČEZ nabízí v nově vznikajících elektrárnách tohoto typu spoluvlastnický podíl také dalším zájemcům. Momentálně jedná i v dalších krajích, kde se díky vhodným podmínkám vyplatí do větrné energetiky investovat.
„Postavit větrnou elektrárnu je kvůli povolovací legislativě v České republice velmi náročné a zdlouhavé. Development a výstavba je otázkou deseti i více let. Také proto je pro nás jednání se samosprávami a přijetí projektu místními obyvateli klíčové,“ uvedl Jan Kalina, člen představenstva ČEZ a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika.
Okamžitý prospěch
Jedním z podstatných bodů společné smlouvy je právě součinnost při rozvoji větrných elektráren. Jakmile stavební úřad vydá území rozhodnutí, založí ČEZ a příslušná radnice obchodní společnost, v níž má obec pětiprocentní podíl. Díky tomuto spoluvlastnictví tak má obec z elektrárny prospěch hned od samotného počátku. Těžit ze společného projektu budou zapojené obce po celou dobu fungování větrného parku. Částečně jim budou rovněž plynout příjmy z provozu turbín.
„Mohou projekt ovlivňovat, jsou jednateli a díky tomu vidí takzvaně pod pokličku celého procesu. Podstatou je spolupráce, partnerství, zajištění energetické soběstačnosti a zvýšení energetické nezávislosti. Mít na svém území zdroj elektřiny bude z dlouhodobého hlediska strategická výhoda i s ohledem na budoucí vývoj a využití elektrické energie pro domácnosti i firmy v regionu,“ vypočítává výhody Kalina.
„Těší mě, že jsme našli způsob, jak občany do těchto projektů více vtáhnout. Naším cílem při rozvoji obnovitelných zdrojů je ukázat lidem, že i výrobní zdroje mohou být dobrým sousedem,“ dodal Kalina.
Podle starostky Zátoru Salome Sýkorové navržené místo pro výstavbu větrného parku nijak nezasahuje do zájmů místních občanů, ani žádným jiným způsobem nesnižuje kvalitu života v obci. „Naopak je to pro nás jedna z možností, jak pomoci ochránit životní prostředí, a přitom vyrobit potřebné množství energie, bez níž si většina z nás nedokáže život představit. Současná situace nasvědčuje tomu, že před námi nejsou lehké úkoly, a proto se snažíme být alespoň o krok napřed,“ řekla Sýkorová.
Energie pro 25 obcí
Uvažovaný výkon větrné farmy v Zátoru je přibližně dvacet megawattů, což odpovídá zhruba pěti turbínám. Roční výroba z takové elektrárny by tak pokryla spotřebu zhruba pětadvaceti obcí o velikosti Zátoru, kde žije asi 1,2 tisíce obyvatel.
Podle ČEZu se v případě větrných elektráren vyplatí v Česku investovat pouze ve vybraných regionech v několika krajích. Odborníci ČEZ se proto soustředí na jejich výběr, předem například vylučují potenciálně konfliktní území, třeba různá ochranná pásma, letové zóny a samozřejmě zvláště chráněná území včetně národních parků nebo oblasti, kde žijí vzácní živočichové.
„Do budoucna má jako palivo velký potenciál vodík, který bude důležitý zejména pro průmyslovou výrobu a dopravu. Chceme-li získávat takzvaný zelený vodík, tedy ten nejekologičtější, dává smysl vyrábět ho právě z větrných elektráren. Elektřinu totiž v průměrném roce vyrábí zhruba dvakrát déle než ty solární. Nezastaví je zimní období a vyrábět mohou i v noci. Kombinace solární a větrné energetiky je tak do budoucna troufám si říct nezbytná,“ poznamenal Jan Kalina z vedení ČEZ.
Vysočina už není proti
Skupina ČEZ hodlá do roku 2030 vybudovat bezemisní obnovitelné zdroje o výkonu až šesti gigawattů. Plány na rozvoj zelené energetiky mají i další firmy. Například společnost JRD Energo loni na podzim uspořádala prohlídku svého větrného parku ve Václavicích na Liberecku. Tvoří ho třináct turbín, které každý roky vyrobí okolo 69 tisíc megawatthodin čisté elektřiny. Takové množství je schopné pokrýt spotřebu zhruba 17 tisíc domácností.
Spočítáme vám, kolik můžete ušetřit pomocí domácí fotovoltaiky
„Hlavním cílem této akce bylo, aby se návštěvníci dozvěděli více o výhodách využití větrné energie či dalších obnovitelných zdrojích a o plánované budoucnosti větrného parku. Představili jsme jim tak například náš záměr rozšíření areálu o dalších šest věží, který by neměl mít žádný zásadní negativní vizuální nebo hlukový dopad na své okolí,“ sdělila společnost JRD Energo.
Nové větrné elektrárny by mohly vzniknout rovněž na Vysočině. Český rozhlas připomněl, že v minulosti zde mnohé obce stožáry s vrtulemi odmítaly, ale kvůli energetické krizi se jejich postoj začíná měnit. V regionu stojí sedm větrných elektráren, ale od roku 2009 nepřibyla žádná. Přitom podle studie Akademie věd patří právě Vysočina, ještě spolu s Jihomoravským a Moravskoslezských krajem, k regionům s největším větrným potenciálem.
Tři nové větrné elektrárny by mohly stát například mezi obcemi Puklice a Předboř. „Oslovily nás tři firmy s tím, že by měly zájem v našem katastru stavět,“ řekla tamní starostka Kateřina Pauzarová. Podobnou nabídku před čtyřmi lety obec zamítla. Tentokrát se jí ale bude zabývat. „Vzhledem ke krizi a dalším věcem si myslím, že na to může být nahlíženo jinak. U mě samotné se ten pohled velice změnil,“ přiznala starostka. Výstavbu by ale podle ní schvalovali obyvatelé Puklic v referendu.
Mění se rovněž pohled krajského vedení, které se k těmto plánům původně stavělo negativně. „Pokud můžu hovořit i za kolegy, tak postoj krajské rady je k těmto řešením možná více vstřícný, než byl postoj našich předchůdců. Je to dáno zejména externími okolnostmi,“ uvedl pro Český rozhlas náměstkyně hejtmana Hana Hajnová (Piráti).
Legislativní podpora
Dalšímu rozvoji obnovitelných zdrojů včetně větrné energie by měla pomoci novela zákona nazývaná jako Lex OZE 1, kterou na konci roku schválili poslanci a nyní ji projednají senátoři. Novela podle expertů usnadní výstavbu obnovitelných zdrojů. Například díky tomu, že instalace o výkonu nad jeden megawatt budou považovány za stavby ve veřejném zájmu.
„Právě nové solární nebo větrné elektrárny jsou klíčem k rychlé náhradě ruského zemního plynu a současně nejlevnějším řešením pro dekarbonizaci české energetiky. Pokud novelu přijme i Senát, půjde o jeden z nejzásadnějších impulsů pro restart rozvoje solárních a větrných elektráren v Česku,“ konstatoval Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky.
Autor: Pavel Baroch
Ilustrační foto: Pixabay