Lidl zakázal prodej živých vánočních kaprů. Dejte si nerybu z vloček, doporučují ochránci zvířat

Krátce před Štědrým dnem, kdy se v českých domácnostech usmaží asi 1,5 milionu kaprů, odstartovala kampaň, která žádá ukončení prodeje ryb v živém stavu. Chce tím zastavit zbytečné týrání nejen kaprů, které si lidé nosí v igelitkách domů.

Pavel Baroch

21. 12. 2022

S prodejem živých ryb před svými prodejnami už skončil Lidl, jak upozornil server Aktuálně.cz. Kdo nechce na štědrovečerní tabuli tradičního kapra, může si dopřát vegetariánskou verzi. Anebo si naservírovat biokapra.

Cílem kampaně s názvem Hlas pro kapra je prostřednictvím dostatečného počtu podpisů pod peticí přimět parlament, aby změnil legislativu, která umožňuje prodej živých kaprů a dalších ryb.

„V současné době je zákazníkovi běžně umožněno zakoupit si rybu, určenou pro konzumaci, v živém stavu. Poté je možné ji po libovolně dlouhou dobu přenášet bez vody a následně přechovávat v nevhodných podmínkách v domácnosti. Ve všech těchto situacích dochází ke zbytečnému utrpení zvířete, což je v rozporu se zákonem na ochranu zvířat. A proto žádáme členy a členky našeho parlamentu, aby situaci vyřešili,“ uvedla Lucie Moravcová z Compassion in World Farming (CIWF) Česko, která kampaň organizuje spolu s agenturou werk.camp.

Organizátoři upozornili, že při transportu v igelitové tašce je ryba bez vody a dusí se. Pokud několik dní plave ve vaně, je vystavena teplotnímu šoku a nedostatku kyslíku, navíc chlor ve vodě poškozuje nejen kůži zvířete, ale také jeho nervovou soustavu. Při následném neodborném usmrcování se stává, že ryba není dostatečně omráčena, takže neztratí svou citlivost.

Bez ohledu na to, jak sběr podpisů pod petici proti prodeji živých ryb dopadne, se společnost Lidl rozhodla, že před jejími prodejnami se kádě s živými kapry neobjeví – nejen letos, ale už nikdy. Zákazníci ale o kapra nepřijdou, budou si ho moci koupit už umrtveného v chlazeném stavu. Lidl to zdůvodnil také svým přístupem k odpovědnému a dlouhodobě udržitelnému podnikání.

„Oproti klasickému ‚stánkovému‘ prodeji je celý proces zpracování kaprů pod dohledem veterinární správy, u které je náš dodavatel zaregistrován, a probíhá podle nejpřísnějších norem s vysokými nároky na kontrolu kvality a zpracování pro maximální bezpečnost spotřebitele a co nejhumánnějším způsobem vůči rybám,“ citovalo Aktuálně.cz mluvčího Lidlu Tomáše Mylera.

Nekapr ovesný nebo biokapr

Proti zabíjení štědrovečerních kaprů dlouhodobě protestuje také kampaň Vánoce bez násilí, kterou řídí spolek Otevři oči, organizace za práva zvířat. Tvrdí, že mnoho kaprů zahyne ještě před porážkou, a to zejména v důsledku nemocí, zranění, tepelného šoku, stresu či udušení.

„Ostatní kapři jsou zabiti na ulici,“ uvádí organizace na svých internetových stránkách. „Zabíjení po domácku není prakticky nijak kontrolováno. Ryby jsou často doslova ubity k smrti zcela nezkušenými lidmi. Starý kreslený vtip zobrazující strýce s kladivem v ruce, jak hledá kapra pod pohovkou, není bohužel příliš vzdálen realitě.“

Organizace dokonce nabízí recepty na vegetariánskou verzi tradičního štědrovečerního menu, jeden z nich nazvala nekapr ovesný. Je k němu zapotřebí jeden větší celer, sáček ovesných vloček, půl sáčku rybího koření, nori vločky (nejsou prý nutné), dvě lžíce sojové omáčky, čtvrt až půl litru zeleninového vývaru, strouhanka a olej na smažení.

„Vločky smícháme s uvařeným nahrubo nastrouhaným celerem, směsí rybího koření, sojovou omáčkou, možno i lžící nori vloček a zalijeme zeleninovým vývarem. Necháme namočené v lednici alespoň 3 až 4 hodiny (nejlépe přes noc). Je třeba, aby směs byla opravdu pečlivě promíchaná (ideálně v kuchyňském robotu), aby placičky dobře držely. Poté před podáváním zahustíme strouhankou do hustoty hmoty karbanátkového těsta a tvoříme porce ve tvaru placiček nebo rybích prstů. Obalujeme ve strouhance a smažíme na minimálně centimetrové vrstvě oleje,“ poslal spolek výrobní postup.

Milovníci bio pokrmů si zase mohou dopřát bio kapra, i když zatím není tolik rozšířen jako například bio hovězí, bio mléko nebo bio mrkev. Jedním z průkopníků je společnost ESOX, která jako patrně první velké rybářství požádalo o certifikát bio chovu kaprů. Firma to sice ještě nemá černé na bílém, ale v několika svých rybnících už zásady bio chovu dodržuje.

„Znamená to například, že buď ryby vůbec nepřikrmujeme, což má ovšem vliv na jejich přírůstky, anebo přikrmujeme třeba bio pšenicí,“ řekl Obnovitelně.cz jednatel a majitel společnosti Oldřich Pecha. Dodal, že podmínek je více a týkají se například i lokality, kde se rybníky nacházejí. Firma obhospodařuje na dva tisíce hektarů rybníků, přitom do režimu bio zatím zařadila čtyři z nich, které mají rozlohu od půl do jednoho hektaru.

„O naše bio kapry je ale velký zájem, lidé se na ně často ptají. Ukazuje se, že to byla dobrá myšlenka,“ konstatoval Pecha. Dodal, že pokud by to ekonomicky vycházelo, rozšířil by chov bio kaprů i na další rybníky.

Šetrný chov v chráněných oblastech

Ekologicky šetrnému chovu ryb se v Padrťských rybnících v Chráněné krajinné oblasti Brdy a v rybníku Olšina v Chráněné krajinné oblasti Šumava věnují také Vojenské lesy a statky. „Ekologické parametry produkce ryb z Padrťských rybníků a Olšiny jsou dány především dvěma faktory: jejich unikátní polohou a také parametry chovu,“ řekl Obnovitelně.cz mluvčí podniku Jan Sotona.

Zásadní výhodou je, že obě vodní díla jsou napájena přítoky, které po své cestě nepotkaly civilizaci. Žádná obytná zástavba, žádné průmyslové provozy, žádné zemědělsky intenzivní využívání půdy. „Rybniční hospodaření je bez hnojení a také osádka je výrazně nižší, než je u intenzivních chovů běžné. Výrazně vyšší podíl osádky tvoří dravé ryby,“ konstatoval mluvčí Sotona.

Dodal, že parametry chovu jsou obecně v souladu s požadavky orgánů ochrany přírody. Na obou rybnících jsou aplikovány takzvané extenzivní chovné metody. „To znamená, že zde nedochází k přikrmování ani k úpravě chemizmu vody dolomitským vápencem,“ upřesnil Sotona. Podle něj tím jsou přírůstky osádky pomalejší a přirozenější, proto na těchto rybnících také probíhají výlovy jen jednou za dva roky.

O zdejší kvalitě chodu podle něho dobře vypovídá také to, že v Klabavě pod touto soustavou rybníků žije jeden z nejvzácnějších živočichů CHKO Brdy, rak kamenáč, který je velmi citlivý na čistotu vody.

Zájem o ryby z těchto rybníků je podle Sotony v posledních letech mimořádný. „Z toho je zřejmé, že veřejnost se stále více zaměřuje na kvalitní parametry konzumovaných potravin, a to i na vánočním stole,“ poznamenal Sotona. Zajímavostí je, že si pro „vojenské“ kapry jezdí dokonce i lidé z Třeboňska, tedy tradičního rybníkářského regionu.

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: Pixabay