Naděje pro české řeky: Čistírny budou muset odstraňovat látky, které škodí rybám i lidem

Mnohé řeky a přehrady se v letošním extrémně horkém a suchém létě zbarvily dozelena, na čemž se výraznou měrou podílely vysoké koncentrace fosforu. Zvláště kritická byla situace v Dyji pod Novými Mlýny, ale také na jiných místech.

Přemnožené sinice, kterým „se daří“ ve vysokých teplotách, berou kyslík rybám a dalším vodním organismům, které pak ve velkém hynou. Jen v Dyji tak i přes veškerá opatření umřely tuny ryb a dalších vodních organismů.

Do budoucna by se to ale mohlo aspoň částečně zlepšit. Fosfor v řekách pochází také z nedostatečně vyčištěných odpadních vod z měst i menších obcí. Nová evropská směrnice o čištění městských odpadních vod ale členským státům nařizuje důkladnější zachytávání fosforu z domácích splašků.

„Nová pravidla zpřísňují požadavky na odvádění, čištění a vypouštění městských odpadních vod s cílem chránit životní prostředí a lidské zdraví v souladu s přístupem ‚jedno zdraví‘,“ konstatuje se v dokumentu.

Směrnice myslí i na mikroplasty

Nová směrnice sice bude účinná od srpna 2027, jednotlivé povinnosti ale budou nabíhat postupně. Čistírny nad 150 tisíc ekvivalentních obyvatel budou muset zavést terciální čištění, tedy odstraňování dusíku a fosforu do roku 2039, ale tato povinnost jim bude postupně nabíhat už od roku 2033.

V oblastech citlivých na eutrofizaci (nadměrné obohacování vod živinami, především dusíkem a fosforem) se tato povinnost rozšíří rovněž na čistírny od 10 tisíc ekvivalentních obyvatel – postupně do roku 2045. Směrnice také stanovuje maximální limity pro koncentraci fosforu ve vodách vypouštěných do řek. Malé čistírny obsluhující aspoň tisíc obyvatel zase musí do roku 2035 splňovat požadavky na sekundární biologické čištění.

• Související: V Dyji už zase umírají tuny ryb. Odborníci ukazují na jediného viníka

Tím to ale nekončí. Nově bude nutné u velkých čistíren zavést takzvaný čtvrtý stupeň čištění, které dokáže z vody odstranit i látky, s nimiž si dnešní technologie často neumějí poradit – například zbytky léčiv včetně antibiotik, hormonální antikoncepci, drogy nebo mikroplasty.

Právě tyto mikropolutanty dnes běžně procházejí čistírnami a dostávají se zpět do řek, půdy i zdrojů pitné vody. Nejen, že dlouhodobě negativně působí na vodní organismy, ale představují riziko i pro lidské zdraví.

Ačkoli se může zdát, že obce mají dost času se na nové podmínky evropské legislativy připravit, podle odborníků se jim delší otálení nemusí vyplatit – také proto, že ke konci jednotlivých termínů nemusí být dostupné technologické kapacity.

Příkladná modernizace v Hostivicích

Nedávno prošla zásadní modernizací například čistírna odpadních vod ve středočeských Hostivicích. Zařízení na čištění městských splašků tam funguje už od roku 1968 a její kapacita postupně rostla z původních 5 tisíc ekvivalentních obyvatel přes 10 tisíc až na dnešních přibližně 14 tisíc.

Nejzásadnější proměnu přineslo v letech 2014 až 2015 zavedení technologie membránového bioreaktoru (MBR) od společnosti Wilo Martin, která staví na znalostech a zkušenostech skupiny Abionik, specialisty na membránové a biologické procesy v čištění odpadních vod.

Díky kombinaci biologického čištění a membránové filtrace dochází k účinnému odstranění znečištění včetně dusíku a fosforu, a to bez nutnosti rozšiřování využívané infrastruktury. V Hostivicích je instalováno bezmála 1,8 tisíce membránových modulů.

„Obce dnes neřeší jen kapacitu, ale především kvalitu čištění a stabilitu provozu. S blížícími se přísnějšími limity bude modernizace čistíren nutností," řekl Jan Cidlinský, regionální ředitel společnosti Wilo pro střední Evropu.

Hostivice je zatím největším městem v zemi, které disponuje technologicky nejpokročilejší zařízení s membránovým čištěním. To jí navíc pomůže k tomu, aby se snadněji vyrovnalo i se zpřísňujícími se evropskými limity na čištění splašků. „Budou mít výchozí pozici mnohem lepší,“ potvrdil Jan Smek ze společnosti Wilo, který měl právě hostivickou čistírnu na starosti.

Skutečným měřítkem kvality čištění je stav přírody pod čistírnou. V Litovickém potoce pod hostivickou čistírnou jsou v posledních letech zaznamenány stabilní populace ryb. Modernizace čistírny byla navíc doplněna revitalizací navazujícího vodního toku. Úpravy zahrnovaly obnovu přirozeného meandrování, stabilizaci břehů a výsadbu původní vegetace.

Nabídka výhodné státní půjčky

Obce nyní mohou využít na modernizaci čistíren odpadních vod zvýhodněnou půjčku od Státního fondu životního prostředí. K dispozici je více než 1,3 miliardy korun, přičemž radnice a další zájemci mohou o příspěvek požádat až do března 2027.

„Očekáváme, že díky této podpoře se do roku 2029 podaří modernizovat kapacity pro čištění odpadních vod v rozsahu přibližně 238 tisíc obyvatel,“ sdělil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé sobě).

• Související: Umírání ryb v letních vedrech nemá konce. Může za to fosfor

Podpora se zaměří na účinnější odstraňování právě dusíku a fosforu a zároveň celkové zlepšení kvality vypouštěných odpadních vod. Investice pomohou velkým čistírnám splnit nové požadavky evropské směrnice o čištění městských odpadních vod.

„Půjčka může pokrýt až 70 procent způsobilých výdajů, a to až do výše 200 milionů korun na jeden projekt. Úroková sazba je nastavena na jedno procento ročně, splatnost až na 10 let a příjemci mohou využít odklad splátek jistiny až o tři roky. Půjčka zároveň neobsahuje žádné dodatečné poplatky,“ řekl Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí.

Součástí projektu může být také souběžná úprava čistírenského procesu, navýšení kapacity čistírny nebo opatření vedoucí ke snížení energetické náročnosti provozu. Součástí nové evropské legislativy je totiž rovněž tlak na energetickou soběstačnost.

Moderní čistírny budou muset postupně směřovat k energetické neutralitě a větší část své spotřeby pokrývat z obnovitelných zdrojů – například z bioplynu vznikajícího při zpracování kalů. Právě spojení pokročilého čištění vody a energeticky úsporných technologií bude podle odborníků jedním z největších témat evropského vodohospodářství v následujících letech.

Úvodní foto: Pavel Baroch (řeka Lužnice letos v létě)