Pavel Baroch | 11. 10. 2022

Pavel Baroch: Životní prostředí si v čele ministerstva zaslouží konečně silnou osobnost

Ministerstvo životního prostředí by si vzhledem ke všem současným ekologickým výzvám a hrozbám zasloužilo po letech skutečně výraznou mezinárodně respektovanou osobnost.

Z čela resortu nyní ze zdravotních důvodů odchází Anna Hubáčková (za KDU-ČSL). Ve funkci nebyla ani rok, takže nepochybně nemohla splnit vše, co si naplánovala. I tak je možné konstatovat, že Hubáčková žádná první liga nebyla – byť v oboru působí desítky let a je i poměrně uznávaná. Ale být ministryní chce něco víc.

Ostatně už když vznikala koaliční vláda, vypadalo to, jako by pětikoalice ani nebyla připravena na převzetí moci. Jména do čela některých resortů se vytahovala skoro jako králíci z klobouku a tak nebyla nouze o to, že někteří kandidáti nabízené funkce odmítali. Také Hubáčková byla až druhá v pořadí. První oslovený byl místopředseda lidovců a regionální politik Petr Hladík, ale ten z rodinných důvodů nabídku nepřijal – a tak přišla na řadu Hubáčková.

Paradoxně je to teď právě Hladík, který Hubáčkovou v ministerském křesle vystřídá. Napomohly tomu jeho osobní spory s brněnskou primátorkou Markétou Vaňkovou (ODS), které dělal v posledním volebním období prvního náměstka – a tyto rozepře se následně projevily rovněž v povolebním vyjednávání o nové brněnské koalici.

Kritizovaný Turów

První zásadní věcí, kterou Hubáčková musela řešit, byl povrchový důl Turów na polsko-českém pomezí, respektive dohoda Prahy s Varšavou na podmínkách těžby. A hned za tento první úkol to Hubáčková pořádně schytala od opozice i nevládních organizací. Hubáčková sice tvrdila, že docílila maximum možného a podepsaná dohoda ochrání české životní prostředí i tamní obyvatele. Kritika ale byla nemilosrdná a například česká pobočka Greenpeace mluví o „největším selhání“ ministryně a „facce místním lidem žijícím v sousedství dolu, kteří budou minimálně dočasně muset žít bez vody“.

Je otázka, zda by lepší dohodu s Polskem vyjednala právě nějaká výraznější osobnost v čele resortu. Při představování mezinárodní dohody to dělalo dojem, jako by hlavní slovo při jednání měl za českou stranu spíše premiér Petr Fiala (ODS).

Záhy po Turówu ale všechno „přebila“ jiná událost – ruská agrese na Ukrajině. Je dobře, že nedlouho poté Hubáčkové resort rozhodl o tom, že se v kotlíkových dotacích přestanou finančně podporovat plynové kotle a peníze se přesunou na tepelná čerpadla či kotle na biomasu.

Velmi velkorysá byla i nabídka pro nízkopříjmové domácnosti, kterým resort slíbil až 180 tisíc korun na tepelné čerpadlo, přičemž celkem bylo pro tyto rodiny nachystáno více než pět miliard korun. Jenže: nakonec se v prvním kole vyčerpala jen asi půlka, tedy 2,5 miliardy. Omezení podpory plynových kotlů se posléze promítlo také do úspěšného programu Nová zelená úsporám.

Druhou dobrou zprávou je, že vedle vojenské pomoci Ukrajině se nezapomíná ani na jiné oblasti včetně ekologie, o čemž svědčí podpis memoranda o spolupráci s ukrajinským ministrem životního prostředí. Další kladný bod lze Hubáčkové připočítat za to, že více otevřela svůj úřad nevládnímu sektoru. Důkazem je například to, že se na Ministerstvo životního prostředí ze Zeleného kruhu vrátil Daniel Vondrouš, který má velké zkušenosti s ekologickou legislativou.

Když nastupovala do čela resortu, stanovila si Hubáčková jako jednu z priorit kauzu otrávené řeky Bečvy. Těžko si představit, že by se jí po dvou letech od ekologické havárie podařilo najít viníka. Spíše se čekalo, že přijde s takovými úpravami zákonů a dalších předpisů, aby se taková katastrofa už nemohla opakovat, anebo se riziko výrazně snížilo.

Za bezmála rok ve funkci ale zatím vláda nedostala ještě ani jeden návrh – především novelu vodního zákona. Rybáře Stanislava Pernického, který se kauzou dlouhodobě zabývá a dokonce za to dostal prestižní ekologickou Cenu Josefa Vavrouška, to naštvalo natolik, že napsal otevřený dopis (dokonce už druhý), v němž opět vysoce postavené politiky vyzval k tomu, aby nenechali kauzu vyšumět.

Kapitolou samou pro sebe je Česká inspekce životního prostředí v čele s Erikem Geussem, který se stal jedním z těch, na které se snesla největší kritika za chyby ve vyšetřování. Ačkoli Geuss jakékoliv přešlapy svých inspektorů opakovaně odmítl, už před prázdninami slíbil, že do konce roku rezignuje. Jenže nejde jenom o Bečvu.

Z inspekce před Geussem „utekla“ například renomovaná a mezinárodně uznávaná vedoucí oddělení CITES Pavla Říhová včetně celého jejího týmu. Obdobně na inspekci skončili i další experti. Zatímco ředitele Národního parku České Švýcarsko Pavla Bendu ministryně Hubáčková odvolala jen krátce po uhašení tamního nejrozsáhlejšího lesního požáru v novodobých dějinách (za špatnou komunikaci), Geuss na své ředitelské židli stále sedí.

Nastupující Hladík

Hubáčkovou teď nahradí zmiňovaný brněnský Petr Hladík. Doprovází ho pověst ambiciózního a schopného regionálního politika, který se životním prostředím dlouhodobě zabývá. Přesněji řečeno: jednou jeho částí, jako jsou fotovoltaické elektrárny nebo jiné čisté zdroje. Je dobře, když Hladík naváže v tomto ohledu na práci své předchůdkyně a získá další peníze na energetické úspory domácností. Ostatně už se nechal slyšet, že se chce prioritně zaměřit na komunální, obecní a firemní energetiky a zpřístupnit obnovitelné zdroje energie a zateplování obydlí více lidem.

Budoucí ministr životního prostředí Petr Hladík.
Foto: KDU-ČSL

Jenže co ostatní oblasti, především ochrana přírody a krajiny? O Hladíkových preferencích toho zatím moc nevíme. Jak bude například pokračovat s vyhlašováním nového Národního parku Křivoklátsko a má opravdový zájem na tom, aby park vznikl? A co další velkoplošná ohrožená území, jako například Moravská Amazonie na soutoku Moravy a Dyje? Nebo nově plánovaná Chráněná krajinná oblast Krušné hory?

Zjistěte, jak by se vám vyplatilo tepelné čerpadlo

To je jen zlomek agendy. Mezi další klíčové problémy patří celá oblast zemědělské krajiny, která z ekologického pohledu zrovna nevzkvétá. Očekávat lze rovněž nový tlak na to, aby se povolila regulace (střílení) vlků, anebo na vybudování zdymadla na dolním Labi. Pak je tu velké téma ochrany klimatu a samozřejmě probíhající české předsednictví Evropské unii. Následující týdny a měsíce ukážou, jak se s tím vším Hladík vypořádá. Třeba příjemně překvapí a vyprofiluje se jako skutečná renomovaná osobnost, kterou resort životního prostředí potřebuje jako sůl.

Autor: Pavel Baroch

Foto: KDU-ČSL