Uhelné regiony čekají zásadní změny. Chystané zavírání dolů a elektráren vyžaduje plánování investic do místní ekonomiky, aby se předešlo hospodářskému úpadku a nárůstu nezaměstnanosti.

Na proměnu Ústecka bude do roku 2027 možné využít téměř 16 miliard korun díky evropskému Fondu spravedlivé transformace. Otázkou zůstává, kde nakonec tyto peníze skončí a kdo z nich bude profitovat.

Aby se již neopakovaly chyby z minula, měla by být do plánování a vyhodnocování investic smysluplně zapojena také široká veřejnost. V Ústeckém kraji totiž stále přetrvává pachuť s rozdělováním veřejných prostředků z Regionálního operačního programu Severozápad, které měly doprovázet machinace a dodnes jsou předmětem soudního řízení. Politiky a úředníky teď čeká obtížný úkol obnovit ztracenou důvěru občanů.

Do přípravy plánů proměny regionu je nutné dostatečně zapojit nejen ministerstva a kraje, ale zejména místní aktéry – občanské spolky, starosty a samosprávy. Místní lidé totiž nejlépe znají své nejbližší okolí, a jsou tak relevantními experty, kteří vědí, jaké změny jsou nejpotřebnější.

Mikuláš Černík, výzkumník v platformě Re-set.
Foto: Co bude dál?



V České republice ovšem dosud podmínky podpory nahrávají spíš velkým hráčům, nikoli nápadům a projektům místních lidí. A nedaří se ani dostatečně šířit povědomí o této příležitosti mezi lidi. Veřejná správa sice zveřejnila informační webovou stránku o Operačním programu Spravedlivé transformace a podobně i stránky Regionální stálé konference informují o výběru takzvaných strategických projektů, nicméně to jistě nedostane informace ke všem obyvatelům kraje. Je proto nezbytné hledat i jiné formy informování veřejnosti, například na veřejných událostech, kde se mohou lidé setkat osobně jak s odpovědnými politiky a úředníky, tak i s lidmi, kteří mohou mít rozdílné zájmy.

Jednu z takových akcí v březnu uspořádalo Centrum pro dopravu a energetiku společně s platformou Re-set v ústeckém veřejném sále Hraničář. Setkali se zde neformálně lidé z ministerstev, krajů i místních iniciativ. Taková setkání umožňují osobní vysvětlení nejasností a zpětnou vazbu, bez nichž jinak hrozí vzájemné nepochopení, například, když je úřednický jazyk příliš nesrozumitelný, nebo když se potřeby místních lidí zdají příliš vzdálené tematickému zaměření jednotlivých fondů.

Zapojit veřejnost má smysl

Místní lidé ovšem o možnost spoluvytvářet podobu místa, kde žijí, zájem mají. Na konci dubna se proto Ústecká klimatická koalice obrátila osobně na ředitelku Generálního ředitelství Evropské komise pro regionální politiku a vyzvala ji, aby neopomíjela místní obyvatele. Když poté na začátku června Evropská komise zaslala připomínky k českému Plánu spravedlivé transformace, vyžadovala v nich po České republice, aby jasně uvedla, jak bude garantovat možnosti veřejnosti participovat na rozdělování prostředků z fondu.

O tom, že zapojování veřejnosti má smysl, svědčí zkušenosti místních iniciativ, které již dnes na Ústecku zapojují veřejnost na vlastní pěst. Například spolek Aver Roma začal zlepšovat veřejný prostor mosteckého sídliště Chanov a přizval ke spolupráci experty ze spolku Architekti bez hranic. Společně pak sbírali podněty sousedů a navrhli projekt úprav veřejného prostranství, aby v něm místní obyvatelé mohli příjemně trávit volný čas.

Následně jej přihlásili i do mosteckého participativního rozpočtu, v němž sice nevyhrál, ale rozhodně ukázal lokalitu v lepším světle. Hlavní poučení z tohoto projektu je, že když se zapojí místní lidi už do příprav, vezmou jej tím spíš za svůj a budou se o veřejný prostor starat. Je ovšem třeba, aby se i místní samosprávy naučily potenciál místních lidí využít, spolupracovat s dalšími lidmi a umět si říct o odbornou pomoc.

Zasadí se místní politici o to, aby investice z fondu Spravedlivé transformace reflektovaly aktivity, zájmy a potřeby místních lidí? A umožní jim být součástí této proměny?

Autor: Mikuláš Černík, výzkumník v platformě Re-set

Foto: Květuše Blahoutová Pokorná – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, wikimedia.org