Ruská agrese pustoší nejen Ukrajinu, ale poškozuje i klimatický systém Země
Ruská invaze na Ukrajinu za sebou zanechala nejen stovky tisíc mrtvých a zraněných, miliony uprchlíků, rozbombardovaná města nebo zničené silnice, mosty a železnice. Válka má také nedozírné ekologické škody. A nepřímo přispívá rovněž k prohlubování klimatických změn na Zemi.
Pavel Baroch
6. 10. 2022
Kdo na konci září poškodil plynová potrubí v Baltském moři, kudy putuje tato surovina z Ruska do Německa, stále nevíme. A je otázkou, jestli se to někdy dozvíme, byť mezi hlavní podezřelé patří Kreml. Plynovody Nord Stream 1 a Nord Stream 2 pravděpodobně poškodily výbuchy, které se svou silou rovnaly explozi několika stovek kilogramů trhavin. Vedle materiální škody a zastavení dodávek plynu touto cestou mají exploze pod hladinou moře také přímý ekologický dopad.
Z poškozeného plynovodu do atmosféry uniklo obrovské množství metanu. Podle zpráv z centra pozorovací sítě emisních skleníkových plynů ICOS je několikadenní únik srovnatelný s celoroční produkcí města o velikosti Paříže nebo země jako Dánsko. Emise metanu potvrdilo několik stanic ve Švédsku, Norsku a Finsku. ICOS má přitom k dispozici 150 měřicích stanic po celé Evropě a přilehlých oceánech.
„Předpokládáme, že vítr v oblasti úniku odvál emise metanu na sever až k finskému souostroví, pak se otočil směrem ke Švédsku a Norsku,“ konstatoval profesor Stephen Platt z norského Ústavu pro výzkum ovzduší (NILU). Ředitel ICOS Carbon Portal Alex Vermeulen dodal, že vědci by časem mohli být schopni přesněji kvantifikovat množství uniklého plynu. Podle prvních propočtů z měřicích stanic se do ovzduší z plynovodu dostalo na 80 tisíc tun metanu. „Nic podobného jsme dříve nezaznamenali,“ řekla norské televizi NRK badatelka Cathrine Lundová Myhreová.
Metan je jedním z nejsilnějších skleníkových plynů. Za sto let ohřeje atmosféru asi 30krát více než oxid uhličitý. Podle expertů z ICOS velikost a načasování úniku ohromného množství tohoto plynu v Baltském moři vyvíjejí větší tlak na ochranu klimatu, protože kritické roky pro zpomalení globálního oteplování jsou právě teď.
Spálený plyn
V létě také vyšlo najevo, že Rusko, které razantně omezilo dodávky zemního plynu do Evropské unie jako odvetu za pomoc bránící se Ukrajině, dlouhodobě spalovalo plyn u továrny na zkapalněný plyn Portovaja poblíž hranic s Finskem. Někteří svědkové uvedli, že vysoké plameny jsou vidět na značnou vzdálenost. Informace o spalování milionů metrů krychlových plynu potvrdil rovněž americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
Experti na základě satelitních snímků zjistili, že Rusko nedaleko Petrohradu spálilo každý den plyn v hodnotě okolo deseti milionů eur. Upozornili, že nejde pouze o ekonomické škody, ale právě i ekologické. Ze spalování totiž vznikne velké množství oxidu uhličitého a sazí, které přispívají k tání ledovců na Arktidě. Podle analýzy společnosti Rystad Energy se každý den spálilo přibližně 4,34 milionů metrů krychlových plynu.
Spalování plynu ve zpracovatelských fabrikách je sice běžné, a to obvykle z technických nebo bezpečnostních důvodů, rozsah požárů u Petrohradu ale odborníky zaskočil. „Nikdy jsem neviděla, že by závod na výrobu zkapalněného zemního plynu spaloval tolik plynu,“ sdělila BBC odbornice na satelitní data Jessica McCartyová z Miami University v Ohiu. Podle jedné z teorií by mohlo jít o dopad obchodní války mezi Evropskou unií a Ruskem.
Vypálená Sibiř
Nedlouho po ruské invazi na Ukrajinu zase vypukly na Sibiři tradiční lesní požáry. Ruská vláda k nim v posledních letech povolávala armádu, protože je hasiči sami nezvládali. Letos ovšem nastal problém, protože armáda byla nasazená do „speciální vojenské operace“, jak Kreml označuje svou invazi.
Rozsáhlé požáry na Sibiři už se staly prakticky každoročním jevem. Loni například přibližně tři sta požárů zpustošilo oblast o rozloze přesahující 850 tisíc hektarů. Přispívá k tomu změna klimatu, kvůli které je v odlehlých částech Ruska častěji sucho a teploty tam stoupají neobvykle vysoko. Současně ale požáry nadále přispívají ke globálnímu oteplování, protože se při nich vypouští ohromné množství oxidu uhličitého.
„Lesní požáry na východě Ruska už dávno přestaly být jen místní problém. Proměnily se v globální ekologickou katastrofu,“ upozornila před časem ruská kancelář mezinárodní organizace Greenpeace. K oxidu uhličitému je ještě zapotřebí připočíst metan, který se uvolňuje z tajícího permafrostu, tedy dlouhodobě zmrzlé půdy.
Po rozsáhlých požárech v roce 2019 se podle ruské pobočky Greenpeace dostalo do ovzduší nejméně 166 megatun oxidu uhličitého. „To se dá přirovnat k emisím, které za rok do ovzduší vypustí 36 milionů automobilů,“ konstatovala ruská kancelář této mezinárodní organizace. A připomněla, že současně na Sibiři chybí stromy, které by skleníkové emise pohlcovaly.
Dalším negativním efektem je odvátý černý popílek, který se dostává až do Arktidy. „Dosedne i na zasněžená území, kde změní barvu sněhu a ledu na tmavší šedé odstíny, a způsobí tak jejich ještě rychlejší odtávání,“ upozornil před časem Lukáš Hrábek z české pobočky Greenpeace.
Autor: Pavel Baroch
Ilustrační foto: Pixabay