Niedermayer: Levnější elektřina? Česká energetická politika jde opačným směrem

Vládní postoj k akceleračním zónám, které měly odblokovat rozvoj větrné energetiky, připomíná princeznu Koloběžku: zóny sice budou, ale jen ve zlomku původně plánovaného rozsahu. Omezení pro větrné elektrárny mají být navíc podle investorů tak přísná, že výstavbu fakticky znemožní nebo ji výrazně prodraží.

Smyslem akceleračních zón přitom není jen „splnit jakési podmínky Bruselu“, jak to část politiků prezentuje. Jejich cílem je urychlit povolování levných obnovitelných zdrojů, které mohou pomoci snížit cenu elektřiny, emise i závislost Evropy na dovozu fosilních paliv. Jejich okleštěním vláda říká, že ideologie a zájmy těch, kteří stojí za vzedmutím odporu části veřejnosti proti „větrníkům“, mají přednost před levnější elektřinou a energetickou bezpečností.

Rozdíl v německém přístupu

To, že větrná energetika může pomáhat snižovat ceny elektřiny, ukazují například výsledky aukcí na větrné elektrárny v sousedním Německu. Vysoutěžené ceny v první letošní aukci se pohybovaly mezi 51,9 a 56,4 EUR/MWh (v průměru 55,4 EUR/MWh) a ve druhé aukci požadovaná cena investorů dále klesla na 50,6 EUR/MWh.

Německý systém je velmi složitý. Investoři nad tuto cenu získávají bonifikace za horší podmínky v některých částech Německa, což podporuje lepší geografické rozložení zdrojů. Přesto je zřejmé, že nové větrné elektrárny mohou výrazně přispívat ke snižování celkové ceny elektřiny. Ta se na příští rok kvůli pokračující nejistotě kolem

Hormuzského průlivu pohybuje kolem 100 EUR/MWh. Není proto divu, že kvůli našemu přístupu k elektroenergetice si za elektřinu již dnes oproti Německu připlácíme přibližně 10 EUR/MWh a oproti Španělsku je naše elektřina dražší o více než šokujících 60 % (silová elektřina na burze EEX).

Přečtěte si: Následek brutálně osekaných akceleračních zón: celé Česko může doplatit ztrátou evropských peněz

Pohled na strukturu německé elektroenergetiky ukazuje, že větrné elektrárny vyrábějí více než čtvrtinu veškeré elektřiny. U nás je to přibližně jedna setina. Pro ilustraci: německé větrné elektrárny by při plném výkonu dokázaly pokrýt celý průměrný odběr elektřiny v Německu, který činí necelých 60 GW. V České republice by instalovaný výkon větrných elektráren pokryl jen zhruba 5 % průměrné spotřeby.

Naše země ale zřejmě nehodlá skutečně usilovat o nižší cenu elektřiny. K radosti pár velkých podnikatelů, kteří z tohoto stavu profitují. Nadto za modernizaci, kterou stát podporuje miliardami korun z unijního rozpočtu, často považuje náhradu uhlí plynem.

Z hlediska emisí to sice pomáhá, ale v řadě aplikací, zejména ve vytápění, jde o zbytečně drahé řešení, které je, jak ukázaly opakované krize, zároveň i rizikové.

Snění o jádru

A náš hlavní energetický ministr, pan Havlíček, pokračuje ve snění o jádru. Jak jinak nazvat to, že se tak silně upíná k představě, že česká energetika bude stát především na kombinaci „velkého“ a „malého“ jádra, zatímco větrné elektrárny mají podle rozhodnutí vlády hrát jen podružnou roli? O tom prvním z kusých informací z probíhajícího tendru víme především to, že v souladu se zkušenostmi západních zemí bude velmi nákladné. To druhé je zatím více na papíře než v komerčním provozu a o ceně elektřiny z malých modulárních reaktorů – pokud vůbec na trh vstoupí – dnes nevíme téměř nic.

Bohužel rozhodnutí naší vlády ukazují, že naše energetická mizérie nejen není u konce, ale může se dále prohlubovat. Bude to ke škodě občanů i konkurenceschopnosti našich podniků – tedy právě těch, o nichž vláda tak často mluví.

Autorem komentáře je europoslanec TOP09 Luděk Niedermayer. Úvodní foto: Se souhlasem Luďka Niedermayera