Extrémní počasí se stává normou, vláda by měla začít brát klimatickou změnu vážně

Česko si sice vydechlo po rekordní vlně tropického počasí, ale předpovědi meteorologů ukazují, že by letošní léto mělo být nadprůměrně horké. Nejde jen o teplotu a o nejbližší týdne a měsíce. Podle meteorologa Michala Žáka je trend jednoznačný.

„Čeká nás další nárůst teplot. V horizontu deseti až dvaceti let bude pokračovat oteplování, zejména v zimě. To znamená méně sněhu a větší riziko sucha,“ řekl Žák v nedávném rozhovoru pro Obnovitelně.cz. A pokračoval:

„Současně poroste riziko přívalových srážek a vln veder v létě. Ty budou pravděpodobně intenzivnější, delší a budou se vyskytovat v širším časovém období, od června až do září. Významným tématem zůstanou také jarní mrazy poškozující ovocné sady a vinice. Jejich význam spíše poroste.“

• Související: Zažijeme dnes další teplotní rekord? Tropických dnů je třikrát více než před 60 lety

Postupující globální oteplování nedopadá jen na ekonomiku, ale i zdraví lidí. Jak upozornil web BBCs odvoláním na data Světové zdravotnické organizace (WHO), poslední vlna veder si v Evropě vyžádala 1,3 tisíce obětí. Skutečných obětí je ale pravděpodobně ještě více.

„Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi, otepluje se dvakrát rychleji než celosvětový průměr,“ citovala BBC generálního ředitele WHO Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse. Web připomněl, že teplotní rekordy v posledních dnech zaznamenaly vedle Česka také Německo nebo Polsko.

Česko má také své mrtvé

Stovky mrtvých má také Česko. Vědci výzkumného centra ISGlobal ve spolupráci s centrem RECETOX z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity publikovali před dvěma lety v časopise Nature Medicine studii, podle níž v letních měsících 2022 až 2024 zemřelo kvůli horku v Evropě více než 180 tisíc mrtvých.

V České republice byl právě rok 2024 z hlediska počtu úmrtí souvisejících s horkem daleko nejhorší za poslední tří roky. V roce 2022 zemřelo 373 lidí, o rok později už 388 a předloni už to bylo 544 osob. Aktuálnější čísla zatím nejsou k dispozici, ale letošní rok by se podle odhadů mohl stát opět rekordní.

Ve světle těchto dat bylo velmi nepatřičné vystoupení předsedy hnutí Motoristé sobě Petra Macinky, když ve sněmovně reagoval na žádost poslankyň Pirátů/Zelených o jednání o aktuální vlně veder. Podle parlamentního stenoprotokolu doslova uvedl:

„Jenom tedy stručná zpráva k průběhu klimatické krize v České republice. Takže, vyznačuje se tím, že v létě je horko, v zimě je zima, v noci je tma. Takže to je krize. Samozřejmě chápu, že v létě je horko, tak někteří lidé jsou přehřátí, ale vidím, že Strana zelených je teda přehřátá značně. Naštěstí tedy paní poslankyně má klimatizaci, tak snad to bude brzy dobré.“

Skutečně to, co jsme na konci června prožívali, bylo k smíchu? Stačí snad připomenout, že záchranáři kvůli tropickým vedrům hlásili rekordní počty výjezdů, které dokonce překonaly i maxima při epidemii covidu-19.

Životní prostředí není priorita

Vláda očividně nemá životní prostředí jako svou prioritu, byť ve svém programovém prohlášení píše, že „změny klimatu probíhají a jejich dopady pociťujeme i v České republice“. Jenže jedna věc je proklamace a druhá realita.

Ostatně už o několik řádek níže se v tomto dokumentu dočteme, že vláda považuje „nové evropské klimatické cíle za nerealistické a ekonomicky likvidační“. V této souvislosti je třeba připomenout Listinu základních práv a svobod, kde se v článku 35 píše, že „každý má právo na příznivé životní prostředí“.

• Související: Jak bude vypadat Česko za 30 let? Záleží jen na naší reakci na klima

Extrémní projevy počasí se vlivem klimatické změny stávají běžnou normou. Ale nemělo by se to stát něčím normálním, co budou politici a především ti, kteří jsou právě u moci, přehlížet, nebo si z toho budou dokonce dělat legraci.

Ano, není to záležitost, která by se dala vyřešit z měsíce na měsíc, dokonce ani ne z roku nebo rok. Ale pro začátek by jako začátek nebylo špatné, kdyby vláda uznala, že jde o skutečně vážný problém, který je třeba řešit – namísto očerňování obnovitelných zdrojů a vyhrožování, jak „poteče zelená krev“ a jak nevládním organizacím, které usilují také o zdravé prostředí, sebereme veřejné dotace.

Ministerstvo životního prostředí spolu se Státním fondem životního prostředí nyní oznámily, že uvolňují další dvě miliardy korun na opatření, která pomohou chránit ohrožená území před povodněmi a zároveň lépe zadržet vodu v krajině. Jde o jedno z opatření, jak zmírnit dopady měnícího se klimatu.

Je to nepochybně krok správným směrem, i když by se dalo v mnoha oblastech, například v adaptačních opatřeních v českých lesích, přidat. A nestačí řešit pouze následky, ale i příčiny – společně s Evropskou unií. Třeba to vláda pochopí. Jinak se čtyřicetistupňová vedra skutečně stanou běžným jevem a Česko rozhodně nebude nejlepším místem k životu, jak to slibuje Andrej Babiš.

Ilustrační foto: Pixabay