Bylo Grónsko celé zelené, jak tvrdí Turek? Kdepak, jen naletěl marketingové pohádce

Lidé, kteří odmítají přiznat vědecky podložené důkazy o klimatické změně a zásadním podílu lidské činnosti na globálním oteplování, se opakovaně uchylují ke zdánlivě „neprůstřelnému“ argumentu. Tvrdí, že v době, kdy Grónsko obývali Vikingové, byl tento ostrov celý zelený. Z toho vyvozují, že současné oteplování není nic mimořádného, protože Země tato období v dávných dobách opakovaně zažila.

Teď se k tomuto argumentu uchýlil rovněž Filip Turek, poslanec za Motoristy sobě, a především vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal. „To, že na konci desátého století v Grónsku bylo zemědělství, byli Vikingové a bylo celé zelené, to se ví,“ prohlásil nedávno Turek. A aby své tvrzení ještě podpořil, dodal: „Středověk byl velmi teplý. Bylo opravdu tepleji na planetě, mnohem více na severní polokouli, než je to teďko.“

Země s dobrým jménem

Ale ono to bylo trochu jinak. Vlastně hodně jinak. Pravdou je, že v 10. století největší ostrov světa obývali Vikingové. Nalákal je tam nejslavnější vikingský mořeplavec Erik Thorvaldsson, přezdívaný podle barvy své kštice jako Rudý. Erik Rudý je považován za objevitele Grónska, kam připlul okolo roku 985 poté, co byl na Islandu potrestán tříletým vyhnanstvím za dvojnásobnou vraždu.

Ostrov byl ale už tehdy pokryt z 80 procent ledovcem, přesto se Erikovi podařilo na jihu a jihozápadě nalézt území, které bylo skutečně travnaté a vhodné pro chov dobytka. Potvrdila to i několik let stará studie vědců z Northwestern University. Tvořilo ale jen velmi malou část ostrova, podle některých odborných odhadů okolo jednoho procenta z celkové plochy.

• Související: Půjde Evropa kvůli Grónsku do války? Tající led odkrývá vzácné kovy pro Green Deal i nové námořní trasy do Číny

Erik Rudý pojmenoval objevenou zemi Grœnland, tedy Zelený ostrov. Z dnešního marketingového pohledu to byl skvělý tah. Nebyla to úplná lež, spíše selektivní pravda. Ostatně v takzvané Knize Islanďanů z první poloviny 12. století se její autor, kronikář Ari Thorgilsson, zmiňuje také o vzniku názvu Zelený ostrov. Píše, že „lidé by tam chtěli cestovat spíše, pokud by země měla dobré jméno“.

Vikingský mořeplavec Erik Rudý ovšem nemohl tušit, jak se z jeho pojmenování ostrova „Zelený“ stane o jedenáct století později fenomén, který budou využívat kritici klimatické změny k šíření nepravd o globálním oteplováním.

Co se mu za jeho života ale podařilo, bylo přilákat do Grónska nové osadníky. Když se po třech letech vyhnanství vrátil na Island, skutečně přemluvil několik stovek tamních obyvatel, aby vzali všechny své věci včetně domácího zvířectva a vydali se hledat štěstí na „jeho“ ostrov. Do karet mu hrálo i to, že Island začal být poměrně přelidněný. Erik navíc líčil Grónsko v mnohem příznivějším světle, než jaká byla realita.

Na cestu se nakonec vydalo 25 lodí, ale u pobřeží „země zaslíbené“ nakonec zakotvilo jen čtrnáct z nich. Část plavidel zahnalo nepříznivé počasí zpět k Islandu, některé lodě dokonce ztroskotaly a potopily se. Asi 400 až 500 cestovatelů ale nakonec začalo v Grónsku hospodařit.

Středověké teploučko?

Bylo to ale drsné místo k životu. Osadníci chovali skot, rybařili, lovili zvěř, živili se též obchodem. Naopak se zde moc nedařilo ječmeni a problémem byl třeba i nedostatek stavebního dřeva, protože v Grónsku nerostou lesy. Některé suroviny tak bylo nutné dovážet. I tak se kolonie – rozptýlená a rozdrobená na stovky farem – postupně rozrostla na několik tisíc obyvatel.

Osídlení zde přetrvalo téměř 500 let, než Vikingové ostrov definitivně opustili. Jejich osídlení totiž spadá do období takzvaného středověké teplé periody, které skončilo zhruba v polovině 13. století. Právě o tomto teplém období mluvil i vládní zmocněnec Filip Turek – jenže opět nepřesně a zavádějícím způsobem.

• Související: Počasí nerovná se klima. Oteplování pořád platí, sněhu a mrazu navzdory

Takzvané středověké klimatické optimum v některých regionech skutečně zvýšilo teploty, například právě v jižním Grónsku, ale také v některých částech Severní Ameriky. Na rozsáhlých územích ale byla průměrná teplota výrazně nižší, než je tomu dnes – kupříkladu ve střední Eurasii.

Jde tedy o to, že středověké teplé období se týkalo jen několika oblastí, kde panovaly skutečně nezvykle vysoké teploty. Byl to ovšem pouze regionální fenomén, nešlo o žádný celosvětový jev. Celkově bylo na Zemi včetně severní polokoule chladněji než dnes.

Středověkou periodu zkrátka nelze srovnávat s globálním oteplováním, s rychlým a strmým nárůstem teplot od druhé poloviny 20. století vlivem emisí skleníkových plynů.

Ilustrační foto: Pixabay (Grónsko