Zlatá horečka jménem umělá inteligence. Do Evropy míří investice za stovky miliard

Poptávka po datových centrech rychle stoupá a evropské země začínají soupeřit o investiční nabídky. Potřebují k tomu ale kvalitní přenosovou soustavu i obnovitelné zdroje.

Rozvoj umělé inteligence je stále výraznější, současně ale spotřebovává stále více energie. Evropské země proto začínají soupeřit o výstavbu nových datových center, ideálně v blízkostech nízkoemisních zdrojů. Před několika dny oznámila například japonská investiční skupina SoftBank, že ve Francii proinvestuje až 75 miliard eur do výstavby nových datových center.

Důvod, proč si SoftBank vybrala právě Francii, není náhodou. Země vyrábí přibližně 70 procent elektřiny v jaderných elektrárnách, disponuje stabilní sítí a patří mezi největší exportéry elektřiny na světě. Zatímco ve Spojených státech musí SoftBank pro plánované datové centrum v Ohiu budovat vlastní plynovou elektrárnu, ve Francii se může napojit na existující nízkoemisní energetickou infrastrukturu.

V první fázi má do roku 2031 vzniknout infrastruktura o výkonu 3,1 gigawattu na třech lokalitách na severu země. Celkově by projekt mohl dosáhnout kapacity pěti gigawattů, což by z něj udělalo jedno z největších instalovaných center v Evropě.

Nejde přitom o ojedinělý případ. Evropská unie očekává, že se kapacita datových center do roku 2030 více než zdvojnásobí z dnešních 12 na 28 gigawattů. Spolu s tím poroste i jejich podíl na spotřebě elektřiny, který nyní činí přibližně 2,5 procenta. Datová centra mají podle Mezinárodní energetické agentury stát za pětinou růstu poptávky po elektřině ve vyspělých zemích do konce desetiletí.

Právě proto Evropská komise tento týden oznámila přípravu minimálních energetických standardů pro datová centra. Nová pravidla mají zajistit vyšší energetickou účinnost nových i stávajících zařízení a zabránit tomu, aby rostoucí spotřeba elektřiny komplikovala přechod na čistou energetiku. Součástí připravovaného balíčku má být také systém hodnocení udržitelnosti datových center, který bude sledovat například spotřebu vody nebo využívání bezemisních zdrojů energie.

Bojí se Česko pokroku?

Podle různých názorů i analýz by významnou roli v rozvoji datových center mohlo hrát i Česko, těžilo by ze své geografické polohy uprostřed Evropy. Jenže nám chybí právě dostatek obnovitelných zdrojů a čistý energetický mix. Přesto se o možnostech jedná jak na politické, tak na investiční úrovni. Například společnost MasterDC oznámila před rokem výstavbu datového centra v Kanicích u Brna, které by mělo být hotové na podzim letošního roku.

Stejně tak staví společnost České Radiokomunikace u Prahy datové centrum Prague Gateway DC, které má patřit k největším ve střední Evropě. Projekt je zároveň součástí české snahy získat jednu z evropských AI Gigafactories podporovaných EU. Datové centrum má po dokončení nabídnout příkon 26 MW a zázemí pro náročné cloudové služby i trénování modelů umělé inteligence.

Pokud by Praha uspěla v evropské soutěži o AI Gigafactory, mohl by se areál na Zbraslavi v dalších fázích rozšířit až na desítky megawattů výkonu a stát se součástí evropské páteřní sítě pro vývoj a provoz umělé inteligence. A na rozdíl od některých projektů větrných elektráren nebo bateriových továren zatím datová centra v Česku nevyvolávají výraznější odpor veřejnosti.

Kdybychom svou geografickou polohu využili, mohli bychom nejenom získat finanční zdroje od zahraničních investorů nebo Evropské unie, ale také tímto tlakem pomoci rozvoji obnovitelných zdrojů a především přenosové soustavy.

Úvodní foto: Freepik