Skončily dotace na malé fotovoltaiky. Hrozí kvůli tomu více požárů?

Konec dotací může otevřít dveře amatérským instalacím. Odborníci varují před bezpečnostními riziky levných fotovoltaik nebo baterií.

Ukončení podpory pro malé fotovoltaické elektrárny z programu Nová zelená úsporám může mít vedle ekonomických dopadů také důsledky pro bezpečnost instalací. Část domácností totiž začne hledět více na cenu, než na kvalitu provedení a zvýší tím riziko neodborných instalací, požárů ale i kybernetické bezpečnosti.

„Trochu se obávám, že riziko nárůstu instalací ‚svépomocí‘ skutečně existuje,“ souhlasí Petr Boháč, expert na požární bezpečnost staveb. Předchozí podmínky programu Nová zelená úsporám totiž motivovaly domácnosti využívat certifikované dodavatele a dodržovat stanovené technické postupy. S ústupem podpory může být pro část zákazníků hlavním kritériem dostupnost.

O požárech fotovoltaik i baterií v Česku jsme už i na Obnovitelně.cz psali několikrát. Přímo jejich množství sice roste, zároveň ale rychle přibývá i samotných instalací. Podle analýzy Hasičského záchranného sboru připadal v roce 2011 jeden požár na 1 136 připojených míst. V roce 2025 už to bylo jedno požárem zasažené zařízení na 3 227 připojených míst. Relativní riziko tak podle hasičů klesá.

Nejčastější příčinou požárů přitom nebývá samotná technologie, ale chyby v elektroinstalaci, konektorech nebo bateriových systémech.

Bez revize ani ránu

Podle technicko-legislativního experta Solární asociace Tomáše Galezioka však existuje důležitá pojistka v podobě revizních techniků. „Pokud revizní technik ví, co má kontrolovat, a práci neodbývá, pak člověk, který si fotovoltaiku postavil „samodomo“, systém nepřipojí. Pro připojení k distribuční soustavě totiž potřebuje výchozí revizní zprávu, kterou dokládá distributorovi,“ vysvětluje.

Revizní technik má jasně dané, jaké podklady potřebuje pro vydání výchozí revizní zprávy. A bez výchozí revizní zprávy nelze standardně získat souhlas distributora s připojením elektrárny do sítě. Současně ale Galeziok připouští, že systém není neprůstřelný a dost možná se objeví i nekvalitní či nepoctiví revizní technici.

Právě role revizních techniků byla jedním z témat Solární konference, kde se sešli experti nejen na bezpečnost, ale na celý fotovoltaický sektor. Technici dnes často suplují práci projektantů, požárních specialistů i instalačních firem a nesou zásadní odpovědnost za uvedení zařízení do provozu. Svou úlohu plní ale také pojišťovna. „Pojišťovna má poměrně silnou páku v tom, jaké stanoví pojistné a jaké dokumenty bude po pojistné události vyžadovat, aby nekrátila plnění,“ dodává Galeziok.

Kromě požární bezpečnosti se odborníci obávají také dopadů na kybernetickou bezpečnost. Podle Pavla Bezpalce z ČVUT může tlak na co nejnižší cenu vést k většímu využívání levnějších technologií, které nemusí splňovat stejné bezpečnostní standardy. „Snaha ušetřit nás často vede k výběru masově dostupných výrobků. A ty obvykle pocházejí z částí světa, které jsou z hlediska bezpečnosti problematické,“ upozorňuje.

Více než polovina světové produkce střídačů pochází z Číny. U některých výrobců navíc v minulosti zazněla upozornění týkající se nakládání s daty a vzdálené správy zařízení.

Největší výzvou po útlumu dotační podpory tak nemusí být menší počet nových fotovoltaik, ale zachování jejich kvality a bezpečnosti. Právě na tom bude záviset, zda budou požáry a další incidenty dál zůstávat spíše výjimečnými událostmi.

Úvodní foto: HZS