Majitelé fotovoltaik můžou klidněji spát. Statistika hasičů vyvrací strach z požárů solárních elektráren

Navzdory rychlému růstu fotovoltaiky zůstává riziko požárů dlouhodobě velmi nízké. Přesto se v médiích opakovaně objevuje rétorika, že s každou další instalací roste i pravděpodobnost požáru. Podrobnější pohled do dat hasičů ale ukazuje jiný obraz. Většina událostí, které se do statistik dostávají, s fotovoltaikou přímo nesouvisí, případně nejde o selhání samotných panelů, ale o chyby v navazujících technologiích či instalaci.

Boom posledních tří let výrazně urychlil rozvoj fotovoltaiky v Česku. Celkový počet instalovaných fotovoltaických elektráren podle Solární asociace dosáhl ke konci roku 2024 množství 212 408 realizovaných projektů. Z toho 161 152 instalací přibylo právě v posledních třech letech, v roce 2022 to bylo 33 760 instalací, v roce 2023 dalších 82 799 a v roce 2024 pak 44 593 nových elektráren.

S tímto prudkým růstem souvisí i nárůst počtu požárů, u nichž se fotovoltaické elektrárny objevují ve statistikách. Právě tento fakt však bývá v médiích často interpretován zavádějícím způsobem. Z dat Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, která jsme si vyžádali, totiž vyplývá, že do statistik jsou běžně zahrnovány i případy, kdy byla fotovoltaická elektrárna sice zasažena a poškozena, samotná příčina požáru se však nacházela jinde.

Podrobnou analýzu požárů fotovoltaických elektráren redakce Obnovitelně.cz zpracovala již v loňském roce. Ani při aktualizaci na přesnější a novější data by se však celkový obraz nezměnil, rizikovost požáru se dlouhodobě drží na úrovni pravděpodobnosti 0,04 procenta.

„V roce 2024 jsme evidovali 80 požárů, kde byla přítomna FVE. V 62 případech byla příčinou požáru, v 18 případech nebyla příčinou požáru, ale byla zasažena,“ vysvětluje mluvčí Hasičského záchranného sboru Klára Ochmanová. Zároveň doplňuje, že hořely i budovy, kde fotovoltaika sice byla přítomna, ale nebyla nijak požárem zasažena – tyto případy se však do statistik nezapočítávají.

Protože ale hasiči v předchozích letech takto podrobné statistiky nevedli, pro větší srovnatelnost vycházíme z 80 požárů, ačkoliv byla fotovoltaika v 18 případech pouze součástí požárů. Reálné riziko je proto ještě menší, než vychází z těchto tabulek. U oněch 18 požárů, kdy fotovoltaická elektrárna nebyla příčinou, ale byla požárem zasažena nebo měla negativní vliv na zásah hasičů, se téměř vždy jednalo o rodinné domy, případně garáže, kůlny či stodoly.

Právě kvůli rozsáhlým dezinformacím a opakovaným mediálním zkratkám začali hasiči od roku 2024 vést statistiky výrazně podrobněji. Jak na Obnovitelně.cz opakovaně upozorňujeme, samotný křemíkový fotovoltaický panel hořet nezačne. Otázkou proto není panel jako takový, ale slabá místa celého systému, od instalace přes kabeláž až po bateriová úložiště.

V 62 případech z roku 2024, kdy byla fotovoltaika označena za přímou příčinu požáru, šlo o 47 rodinných domů a 15 průmyslových areálů. Dva požáry vznikly v souvislosti se zapojením fotovoltaiky do sítě poté, co se přes dům přehnaly povodně, ve třech případech byl příčinou vadný panel.

Ve zbytku případů sehrály hlavní roli technické závady: osm požárů vzniklo v důsledku zkratu v kabelovém vedení, čtrnáct v bateriích a nejčastěji pak v rozvaděčích, pojistkách, jističích a dalších elektrických obvodech, celkem v 35 případech.

Problematika „samo domo“ instalací

Prozatímní čísla za rok 2025 nejsou kompletní, protože značná část případů je stále v šetření. Z již uzavřených událostí však vyplývá, že šlo o 49 případů zkratu rozvaděčů, 22 případů poruch optimizéru nebo kabelového vedení a 19 závad akumulátoru.

Obecně lze říci, že nejrizikovější částí fotovoltaiky jsou elektrické rozvody. A proč? Z velké části je to české kutilství a potřeba nahradit odborníky i u takto kvalifikované činnosti. „Fotovoltaické systémy jsou jedny z nejbezpečnějších zařízení, protože už jenom kvůli počtu instalací versus počet požárů máme opravdu příznivý poměr,“ vysvětluje Pavel Hrzina z ČVUT a Solární asociace v podcastu Pod proudem, který byl natočený na letošním ročníku konference Solární energie a akumulace.

Největším rizikem podle něj zůstává lidský faktor – když kvalitní firma odmítne nevhodnou instalaci, zákazník často najde „garážovou“ firmu, která práci udělá bez ohledu na bezpečnost. „Je to jako s pilotem – když jednomu se nezdá zvuk motoru, najdou pilota, kterému to nevadí,“ dodává Hrzina.

• Tip: Při kombinaci kutila a fotovoltaiky může jít i o život. Jak riziko snížit?

„Obecně lze konstatovat, že za roky 2023 až 2024 byl poměr požárovosti mezi odbornou instalací a laickou instalací cca 60 ku 40. Na první pohled by se mohlo zdát, že tato hodnota vyznívá vůči odborným instalacím spíše nepříznivě, opak je však pravdou,“ uvádí Ochmanová. Drtivou většinu instalací fotovoltaických elektráren totiž realizují odborné firmy a laických instalací je v globálu jen opravdu malé množství.

„Když tedy přijmeme tuto premisu, tak je patrné, že laické instalace jsou na tom o mnoho hůře, neboť i přes jejich malý celkový podíl zaujímají skoro poloviční počet všech zaznamenaných požárů. A z toho vyplývá, že laické instalace jsou co do pravděpodobnosti vzniku požáru o mnoho rizikovější,“ varuje před českou vlastností a snahou pokoušet se o odborné činnosti takzvaně „samo domo“.

Úvodní foto: HZS ČR