Za požáry solárů může obvykle lidská chyba, stačila by přitom prevence
S ohledem na zvyšující se množství instalací požárů spíše ubývá, ačkoliv jsou celková čísla vyšší. Zákazníci by ale neměli zanedbat ani kybernetickou bezpečnost.
Kristýna Čermáková
6. 8. 2025
S rychlým nárůstem fotovoltaických instalací v Česku i v celé Evropě se do popředí dostává otázka jejich bezpečnosti. Titulky v médiích se často plní alarmujícími statistikami požárů a i proto se na Obnovitelně.cz často věnujeme jak bezpečnosti, tak vyvracení některých hoaxů či dezinformací. Není to totiž tak, jak to někdy vypadá. Statisticky je totiž požárů méně, než dříve, důraz by měl být ale kladen i na opomíjenou kybernetickou bezpečnost.
„Řada požárů fotovoltaik je značně medializována, až skandalizována, často navíc směřuje k výrobci, ačkoliv za selhání může spíše montážník. I proto jsme se rozhodli zpracovat podrobnější analýzu a rozbor statistiky požárovosti,“ uvádí Miloš Střelka, náměstek pro prevenci a CNP z Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje, který společně s dalšími experty během Solární konference vysvětlil základní pravidla pro eliminaci rizik při instalaci solárních panelů.
Hasičský záchranný sbor ročně vyjíždí k 200 tisícům zásahů, jen 17,5 tisíc z nich se týká požárů. Z každého zásahu pak hasiči vytvářejí záznamy, kam dopisují i výsledky z vyšetřování. Aby získali lepší přehled o rizikovosti fotovoltaiky, zpracovali analytici celkem 101 požárů fotovoltaiky z posledních let.
„Požárovost fotovoltaiky sice roste, v roce 2011 jsme měli 11 požárů, v roce 2024 registrujeme 62 případů, ale když si to vezmeme v poměru k počtu instalací, tak v roce 2011 na jeden požár náleželo 1100 instalací, zatímco v roce 2024 to bylo 3500 instalací, ta bilance je tedy nakonec dobrá,“ vysvětluje Střelka.
Většina požárů se týká rodinných domů, celkem domácí elektrárny tvoří 65 procent případů, vychází to ale z prostého faktu, že je takových instalací nejvíce. Z toho jedna třetina požárů připadá na ostrovní systémy, které jsou velmi často dělány svépomocí.
O rozsahu výsledného poškození pak často také rozhoduje správnost instalace a výběr materiálů. Například, pokud je při instalaci vyměněna krytina na nehořlavou, je prakticky nemožné, aby se oheň, který vznikne při zkratu kabeláže, dostal i pod střechu. Pokud krytina zůstává hořlavá, oheň má cestu dovnitř snadnou a rychlou.
Příčina vzniku požáru
Když už k požáru domu s fotovoltaikou dojde, hasiči k němu přistupují jako ke každému jinému. „Rád bych vyvrátil domněnky o tom, že hasiči fotovoltaiku nehasí, není to pravda, hasí je stejně,“ upozorňuje Střelka. Požár budovy se také navzdory fotovoltaice hasí běžnou vodou. Problémem může být pouze nebezpečně umístěná baterie, která může při požáru ohrozit jak obyvatele domu, tak následně hasiče.
Z analyzované stovky požárů mělo 58 případů ve fotovoltaickém systému zapojenou i baterii, z toho byla za viníka ohně baterie považována v 27 případech. Ve třetině těchto případů se jednalo o baterii z druhé ruky, často šlo například o bývalý zdroj z elektromobilu.
Příčinou vzniku požáru bývá podle statistik nejčastěji technická závada, Střelka ale upozorňuje na to, že to není zcela přesná definice. Z ohořelých komponentů se totiž obvykle nedá určit, zda za to mohla skutečně vada materiálu nebo špatně dotažený šroub a tím pádem chyba montážníka. „Ačkoliv se tedy udává, že za 96 procenty požárů stojí technická závada, reálně je polovina z nich způsobena nedbalostí či nekvalitní montáží,“ upozorňuje.
Nejčastějším místem vzniku požáru a slabinou fotovoltaiky jsou rozvaděče, častým důvodem zkratu je také neodborný zásah právě do kabeláže. Ačkoliv si totiž zákazník například nechá fotovoltaiku nainstalovat a zrevidovat od odborné firmy, občas má tendence do systému dodatečně zasahovat, například právě svépomocí připojit ještě baterii z druhé ruky.
Eliminace rizik
„Ať už se bavíme o fotovoltaice, agrivoltaice nebo bioplynových stanicích, vždy je potřeba zajistit bezpečnost a eliminovat veškerá rizika dopředu,“ uvádí Pavel Hrzina, odborný asistent ČVUT v Praze a vedoucí pracovní skupiny pro malé zdroje Solární asociace.
Nejprve je proto potřeba zjistit a započítat, co vše se k technologii váže, právě u střešní fotovoltaiky se musí brát v potaz i umístění kabeláže nebo domácí baterie. Správná eliminace veškerých rizik může sice zpočátku znamenat zvýšení přímých nákladů, dlouhodobě se ale jedná o úsporu.
Střelka také doporučuje nepodceňovat také umístění baterie či dalších elektronických zařízení v budově. Pokud zahoří nebo i vybouchnou, ve správně zabezpečené technické místnosti by se zbytku domu (a tím pádem a především jeho obyvatelům) nemělo nic stát. Ukládat ale baterii například do chodby mezi obytné místnosti není dobrým nápadem.
Problémem u fotovoltaické elektrárny je, že se většinou jedná o přídavnou technologii, která se montuje na již stojící budovu, která nebyla plánována tak, aby na střeše nesla určitou váhu a vyráběla elektřinu. Elektrárna pak musí interagovat se stávajícím provozem klidně i desítky let staré budovy. Nemluvě o již zmíněné hořlavé krytině.
U staré budovy proto požární bezpečnost znamená pečlivou přípravu projektu ještě dávno předtím, než se panely umístí. Je potřeba zkontrolovat její stav, rozvody inženýrských sítí a zkontrolovat, že je plánovanou technologii vůbec možné využít. Kvalitní firma by tento proces měla nabízet sama a pokud usoudí, že montovat fotovoltaiku není bezpečné, zakázku by měla odmítnout, nebo ji podmínit větší rekonstrukcí.
„Je jednodušší postavit fotovoltaiku na novostavbu rovnou ve stejné chvíli, kdy se montuje i střecha a kdy se svody mohou udělat do čerstvých omítek anebo natáhnout do stoupaček,“ komentuje Hrzina. Důležité je také před namontováním fotovoltaiky provést revizi domovní skříně, kterou se vyloučí potenciální budoucí problémy. Opominout by majitelé nemovitosti neměli také statický posudek, který je zásadní pro umisťování panelů na střechu.
Zákazníci také občas opomíjejí požadavek řídícího systému na připojení k internetu. Někdy se jedná o oblasti, kde připojení není kvalitní, jindy zas například firmy instalující na své haly velké technologie nepřemýšlí nad kybernetickou bezpečností a systém připojí do jejich interního okruhu, který není nijak chráněn.
Kyberbezpečnost
Erika Langerová, vedoucí výzkumného týmu Kyberbezpečnost pro energetiku, ČVUT UCEEB, vysvětluje, že útoky na elektroenergetickou infrastrukturu zaznamenávají především z Ruska, Číny nebo Severní Koreje. Zatím se je ale obvykle daří úspěšně odrážet. Je ale potřeba se z každého podobného pokusu poučit a minimalizovat rizika, která by podryla politickou i společenskou podporu fotovoltaiky.
„Registrujeme třeba útok v roce 2019 na S-Power, kde se jednalo o velikou komerční elektrárnu s instalovaným výkonem půl gigawattu, útočníkům se tehdy podařilo překonat firewall. Zaznamenali jsme také dva menší útoky v rezidenčním sektoru přes cloud monitoringu,“ komentuje. Právě rezidenční oblast je nejslabší místo celého fotovoltaického sektoru, protože není reálné kontrolovat zabezpečení přístupu všech uživatelů.
A pokud by se útočníkům podařilo se do cloudu probourat, mohou se dostat i k tisícovkám instalací a na dálku je vypnout nebo způsobit hromadný výpadek sítě. Ačkoliv tedy jednotlivé rezidenční fotovoltaiky nepatří mezi kritickou infrastrukturu, dohromady stále tvoří značnou část solárních zdrojů, které dokáží s evropskou energetickou sítí zahýbat.
Ačkoliv jsou požáry fotovoltaických systémů v poměru k celkovému počtu instalací spíše výjimečné, důsledky špatného návrhu, montáže nebo podcenění bezpečnostních opatření mohou být závažné. Statistiky ukazují, že většina problémů pramení z lidského pochybení nebo nedbalosti, nikoliv z technologie samotné. Klíčovou roli proto hraje důsledná prevence – od statických posudků a požárních revizí až po kybernetickou ochranu řídicích systémů.
Úvodní foto: TZ HZS