Jak často hoří v Česku solární elektrárny? Opět jsme prozkoumali data pojišťoven a hasičů
Požáry fotovoltaik budí velkou pozornost. Jejich rizikovost je ale při odborné montáži minimální.
Kristýna Čermáková
7. 3. 2024
České střechy postupně pokrývají solární panely. Novostavby je mají často už automaticky, starší domy začínají svůj energetický deficit dohánět. Protože jsou Češi národem kutilů a současně odborníků na vše, snaží se ušetřit a občas se rozhodnou nainstalovat si fotovoltaiku sami. Namontovat ji a zprovoznit, především jedná-li se o ostrovní instalaci, není v praxi zas tak náročné. Pokud je člověk znalý základům elektrotechniky nebo umí čerpat z youtubových návodů, zvládne to.
Nicméně příliš vysoké kutilské sebevědomí, poháněné vidinou několika desítek tisíc ušetřených za práci instalační firmy, může v případě amatérismu vést i k milionovým škodám. Podobně jako je tomu u elektroaut, pak i u solárních panelů platí, že každý větší požár vyvolá celou řadu spekulací a dezinformací o obecné (ne)bezpečnosti této technologie. Loni dokonce řada médií převzala tiskovou zprávu České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě se znepokojivým titulkem „Požárů fotovoltaik přibývá“, což pověsti této technologie také příliš nepomohlo.
Stejně jako v případě minulého článku o požárech elektromobilů jsme i tentokrát získali data hasičů a pojišťoven, jak je to s rizikem ohně u solárních panelů doopravdy. A jak už to tak bývá, vše je nakonec trochu jinak. Fotovoltaické elektrárny jsou totiž obecně velmi bezpečné. A když už dojde k požáru, obvykle ho zaviní neodborná montáž a vadná elektroinstalace.
Jak vypadají čísla? Obrátili jsme se na statistiky hasičů, kteří k požárům vyjíždí. Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR eviduje za loňský rok v souvislosti s fotovoltaikou celkem 64 požárů (z celkového počtu požárů 17 757, kvůli kterým vyjížděli). Do svých statistik u kategorie „FVE“ nicméně započítávají i požáry komponentů, nedá se tedy říci, jak často hoří samotné střešní instalace.
„Do předmětné kategorie spadají požáry v rámci fotovoltaického systému nebo jejich komponentů zapojených do výrobny elektrické energie bez rozdílu vzniku požáru, a to včetně úložišť elektrické energie ve formě akumulátorů. Podrobná evidence požárů dle jednotlivých částí fotovoltaického systému (např. požár fotovoltaického panelu, slučovacího boxu, měniče atd.) není statisticky sledována,“ uvádí zástupci Generálního ředitelství.
Z oněch 64 případů vzniklo 51 požárů vlivem technických závad, z toho 13 jich má přímou souvislost s fotovoltaickou elektrárnou, která je označena jako iniciační zařízení hoření. Většina případů se týkala budov pro bydlení, budov občanské výstavby, ostatních budov a provizorií či výrobních budov. Pro porovnání připomeňme, že jen loni v Česku vzniklo 80 tisíc instalací a celkem je tu přes 150 tisíc solárních elektráren.
Viníci podle pojišťoven: elektroinstalace, montáž nebo baterie
Z logiky věci by perfektní přehled o realitě a případném riziku fotovoltaiky měly mít také pojišťovny. Většina z nich ale bohužel neshromažďuje informace o tom, co přesně za část fotovoltaické instalace hořelo, ani jaká byla příčina závady. I přesto ale jejich data předkládají zajímavý obrázek.
Například Česká podnikatelská pojišťovna žádný výrazný nárůst požárů neregistruje, a to ani v souvislosti s aktuálním zvýšeným množstvím instalací fotovoltaik, zejména na rodinných domech.
„Z případů požárů, které byly řešeny v nedávné době, nebo jsou řešeny aktuálně, evidujeme pouze tři případy, které nějak souvisí s fotovoltaikou – v prvním případě však příčinou požáru nebyla samotná technologie FVE, ale úder blesku do stavby, dále jde o případ, kdy příčinou vzniku škody byla technická závada na střídači, aktuálně pak řešíme případ požáru od bateriového úložiště fotovoltaické elektrárny,“ komentuje za Českou podnikatelskou pojišťovnu Renata Čapková.
Podobně nízké počty případů registruje i pojišťovna Slavia, jak upřesňuje její mluvčí Václav Bálek. „Slavia eviduje několik menších škod fotovoltaik a jednu větší, kterou ale bude likvidovat jiná pojišťovna, která kryje odpovědnostní pojistku dodavatele fotovoltaické elektrárny. Tato pojistná událost se pohybuje v řádu několika milionů korun,“ říká Bálek.
Za raritní považují požáry fotovoltaik i zástupci z Generali České pojišťovny. Tiskový mluvčí Honza Marek potvrzuje zkušenosti hasičů a dodává, že bohužel sami přesné statistiky nevedou. Za poslední dva roky evidují jen několik málo případů a za požáry stálo buď vznícení elektroinstalace či zkrat ve skříni jističů.
„V jednom případě u fotovoltaiky poškodil rozvaděč úder blesku. Samotné panely tak zdrojem požáru nebyly. Vždy šlo o požáry, které se podařilo majitelům fotovoltaik zpacifikovat vlastními silami bez zásahu HZS. Z podstaty vzniku požáru šlo prozatím o škody menšího rozsahu v řádech desítek tisíc korun,“ dodává Marek.
Pouhé jednotky případů registruje i ČSOB pojišťovna. „Ve většině případů požáry nebyly zapříčiněny nějakým komponentem samotného zařízení, technologie, ale z důvodu pochybení montážní firmy (nedodržení montážních návodů, doporučení výrobců atd.). Samotná technická závada na nějakém komponentu byla zatím vyloučena, nebo nebylo možné přesně zjistit příčinu,“ vysvětluje mluvčí Petr Milata.
Pojišťovna UNIQA registruje do dvaceti požárů fotovoltaik za rok, na vině bývá závada na elektroinstalaci nebo chybná montáž. „Častěji jsou to škody z přepětí, kde jde maximálně o zadýmení, nikoli požár. Škody závisí na tom, do jaké míry je celková instalace systému poškozena, zpravidla od desítek do stovek tisíc korun,“ říká mluvčí pojišťovny UNIQA Eva Svobodová.
Podle Milana Káni z Kooperativy řešili v loňském roce zhruba pět případů. Potvrzuje zkušenost s nejčastější příčinou vzniku požáru v elektroinstalaci a baterii, všechny registrované požáry také tak vznikly a nikdy ne přímo kvůli panelu. Průměrná výše škody se pak pohybovala kolem půl milionu korun.
Zdroj paliva je krytina i střešní konstrukce, ne solární panel
U samotných panelů stejně jako u elektromobilů tak platí zlidovělé „nehoří, jednou provždy nehoří!“ Jsou totiž zejména z křemíku a mají tak minimum hořlavých částí. Problém naopak bývá elektroinstalace, kabely nebo další zařízení. Instalační firmy i nezávislí experti proto doporučují nechat práci na proškolených odbornících, kteří jsou obeznámeni s požární bezpečností a dodržují veškeré správné postupy. Naštěstí v řadě případů lze oheň související s fotovoltaikou včas uhasit i bez zásahu hasičů.
„Hašení elektrických zařízení je u laiků spojeno s všeobecně uznávanou pravdou, že voda a elektrika se nesmí potkat. Již odmalička učíme děti, že mokrou rukou se na vypínače nesahá. Toto zakořeněné přesvědčení pak vede spolu s faktem, že fotovoltaický modul nelze vypnout, k rozšíření polopravdy o hašení FVE,“ vysvětluje pro Obnovitelně.cz odborník Pavel Hrzina z Fakulty elektrotechnické ČVUT.
Hrzina dále dodává, že když už solární instalace způsobí požár, rozšíří se přes konstrukci a hořlavou střešní krytinu na izolaci domu. Solární panely navíc obvykle leží na špatně dostupných místech, což komplikuje případné hašení.
„Zásahy jsou často vedeny z vnitřku budovy a již nedochází k ‚prolévání domu od půdy po sklep‘. Tento fakt spolu s tím, že fotovoltaický modul při požáru rychle kolabuje a dochází k rozpojení řetězce, způsobí, že problémem tak není vlastní požářiště, ale napojení na okolní nezasažené části instalace,“ vysvětluje.
Také je častým mýtem, že dům s fotovoltaikou nelze hasit obyčejnou vodou. „Profesionálové mohou provádět hašení vodou na všech hladinách napětí, pokud dodrží ozkoušené procesy. Z hlediska bezpečnosti je rutinně prováděno hašení ‚do 400 voltů‘,“ vysvětluje Hrzina.
Napěťová hladina 400 voltů znamená, že hasiči mohou hasit běžné domovní a průmyslové rozvody 230 voltů/400 voltů 50 Herzů, při zachování odstupové vzdálenosti 1,5 metru a použití čisté vody a certifikované proudnice.
Pro vyšší napětí je pak nutné vzdálenost zvětšit, případně nahradit vodu vhodným hasivem, například oxidem uhličitým. Přesto je vždy lepší zajistit před hašením vypnutí co největší části instalace.
„Další hašení je pak většinou již rutinním zásahem. Provozovatel fotovoltaické elektrárny tak nejvíce pomůže úspěšnému zásahu, když bude na místě k dispozici zásahová karta (a to i v případě, že není vyžadována vyhláškou), která jasně popíše vypínací body instalace, místa uložení vedení a doporučené postupy vedení zásahu,“ dodává Hrzina.
Profi firma požár zažije jen vzácně
Slušné instalační firmy s požáry svých zakázek nemívají zkušenosti, protože u nich odpadá faktor neodborné montáže. Kromě správně zapojené elektroinstalace také obvykle nabízejí vícero bezpečnostních pojistek.
„Přestože jsou požáry fotovoltaik extrémně vzácné, nejčastěji vznikají zkratem u propojovacích konektorů. Columbus Energy poskytuje u svých řešení nejen standardní přepěťovou ochranu a jističe vyšší třídy, ale také unikátní řešení na ochranu konektorů – Columbus Safe 2.0. Jedná se o těsné pouzdro, vyrobené z odolného ohnivzdorného materiálu, sloužící k ochraně konektorů MC4,“ vysvětluje pro Obnovitelně.cz Simona Labudová, CEO Columbus Energy.
Uvnitř krytu je samolepicí páska Columbus Safe, tedy samozhášecí páska používaná v protipožární prevenci. Páska je vyrobena z materiálu s mikrokapslemi naplněnými hasivem. Pod vlivem vysoké teploty (od 120 stupňů Celsia) se uvolňuje plyn, který následně vytlačuje z ohně kyslík. Dojde tak k uhašení požáru, ochlazení okolí a zabránění opětovného vzplanutí. Pokud by se tedy na konektoru MC4 objevil například elektrický oblouk, plyn z nálepky uhasí jiskru a zabrání dalšímu vznícení.
Ředitel společnosti Andrew Solar Petr Ondřej se v praxi setkal s požárem fotovoltaiky dvakrát. „Poprvé u rodinného domu, kdy zkrat na venkovní přípojce ze strany distribuční společnosti způsobil zkrat na rozvaděči fotovoltaiky a došlo k zahoření. Naštěstí si obyvatelé domu všimli kouře a požár nezpůsobil větší škody. Ve druhém případě byly u zemní instalované fotovoltaické elektrárny vedeny solární kabely v uzavřených plechových žlabech pod solárními panely,“ popisuje pro Obnovitelně.cz Ondřej.
Do těchto prostor si hlodavci natahali suchou trávu, nadělali hnízda a prokousali DC kabely. Od nich vznikl zkrat a oheň, který zničil jeden rozvaděč a pár panelů. Při zásahu hasiči zničili vjezdovou bránu a odsekali řadu AC kabelů, které se pak složitě musely spojovat. Dá se tak říci, že více škody způsobil zásah než jeden spálený rozvaděč a pár panelů.
Úvodní foto: Požár fotovoltaiky ve Smiřicích, zdroj HZS