Farmáři ničí půdu tak, že bude za 50 let nepoužitelná. Pomůže regenerativní zemědělství?
Až 70 procent půdy je poničeno nešetrným zemědělstvím. Regenerativní přístup by mohl pomoci prostřednictvím uhlíkových offsetů.
Kristýna Čermáková
25. 2. 2024
Zemědělsko-potravinářský komplex produkuje zhruba 30 procent emisí skleníkových plynů po celém světě a má 80procentní podíl na odlesňování pralesů. Je současně tím primárním, bez kterého se lidstvo neobejde. Mnoho zemědělců ale neuvažuje dlouhodobě. Kvůli nastaveným podmínkám dotací, nadměrnému množství byrokracie i extrémním vlivům výkyvů počasí, fungují zemědělci a hospodáři mnohdy jen s několikaletým plánem.
I kvůli tomu je až 70 procent půdy ve velmi špatném stavu a do 50 let bude podle Petra Adlera ze společnosti Agreena nepoužitelná. Zatím to ale není bezvýchodná situace, zemědělství jen musí přejít na dlouhodobou koncepci. Ta je totiž finančně udržitelná, ačkoliv vyžaduje vyšší prvotní náklady a větší snahu o ozdravení půdy, příkladem může být třeba regenerativní zemědělství. Je ale potřeba skutečně investovat s vidinou dlouhodobé návratnosti.
Společnost Agreena, která se soustředí na trh s certifikáty a uhlíkovými offsety, se proto zaměřila i na střední Evropu. Rozvíjí a podporuje zdravější zemědělství například na Ukrajině nebo v Polsku pomocí prvotních investic. V Česku ale zatím zájem není takový, jak by zástupci společnosti čekali. Češi jsou podle Adlera nedůvěřiví k novým technologiím, ačkoliv by pro ně nakonec znamenaly ziskovost.
„Když se budeme bavit jen o evropském trhu, mluvíme o zhruba 15 procentech emisí celkového objemu oxidů uhličitého, které může zemědělství kompenzovat. Znamená to potenciál čtyř milionů hektarů regenerativních ploch,“ dodává Adler.
V roce 2023 měla Agreena ve správě 2,5 milionu hektarů v 18 zemích. Finančně dotuje zemědělce, kteří dodržují základní pravidla regenerativního hospodaření s půdou, jako je třeba snížení narušení půdy, využívání krycích plodin, používání organických hnojiv a optimálně nakládají se zbytky a odpadem.
Nedůvěra ke klimatické změně i novotám
Problém českého zemědělství je také skutečnost, že 70 procent ploch je jen v pronájmu. Zemědělec proto nemá dlouhodobou motivaci k ozdravování dané plochy. „Pochopitelně hlavní zájem zemědělce stále zůstávat v zisku, proto předpokládáme, že se dál bude soustředit na svou prvovýrobu. Naše kredity za snižování uhlíku mu pak budou kompenzovat případně snížený zisk, o který přijde tím, že sníží množství hnojiva a podobně,“ vysvětluje Adler.
Ladislav Červenka ze společnosti Farmorganix Europe klade důraz na nutnou rychlost změny. „Na rozdíl od Britů nebo Holanďanů jsou Češi ke klimatické změně stále nedůvěřiví. Čekají, až to bude nutné. Ale to je přitom právě teď, klima nepočká,“ říká Červenka.
Aby byl offsetový trh spolehlivý, musí být spolehlivé i certifikace. Je proto důležité dodržovat správnou komunikaci, vše vysvětlit a vytvářet robustní portfolio certifikátů. Regenerativní zemědělství přitom přináší i bez offsetů pozitiva přinejmenším pro zdraví půdy.
Podle Adlera by regenerativní zemědělství přineslo vyšší míru soběstačnosti státu, protože by nebyl tolik závislý na zahraničních dodávkách, s udržitelným přístupem k půdě se pojí předpoklady vyšší lokálnosti. Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy dodává, že přes veškeré schopnosti zemědělství ukládat uhlík do půdy, musí zůstat jeho prvotním smyslem výroba potravin, ne kompenzace energeticky náročných společností.
„Offsetovací programy mohou být pro zemědělství přínosem, protože posunou ekonomickou bilanci, které zemědělec musí čelit. Umožní mu tím, aby udělal zásahy, na které by jinak neměl a které pro přechod na regenerativní přístup potřebuje,“ říká Kotecký.
Foto: Freepik